Č. 4709.

Závodní výbory: I. Propuštění zaměstnanců z práce následkem omezení výroby má za následek přerušení zaměstnání podle § 14 lit. a) zák. o záv. výborech. — II. Přestoupení zaměstnance do jiného podniku téhož zaměstnavatele jest přerušením zaměstnání v příslušném podniku podle téhož § 14 lit. a).
(Nález ze dne 16. května 1925 č. 3937).
Věc: Karel H. a spol. proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech v Karlových Varech stran volby závodního výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-lé podali proti výsledku voleb do záv. výboru městských lázeňských zaměstnanců v K. V. námitky, uvádějíce, že za členy záv. výboru zvolen byl Ferdinand St., František V. a Václav Z., ačkoliv nebyli volitelní, ježto v době vypsání voleb nebyli v podniku zaměstnáni nepřetržitě aspoň 12 měsíců, neboť na podzim roku 1923 své zaměstnání v podniku přerušili, a teprve zase v květnu 1924 do něho vstoupili. Jen Ferdinand St. byl prý i v zimě po několik dnů v závodě zaměstnán, ale jen přechodně, nikoliv trvale. Na váhu nepadá, byli-li snad jmenovaní zatím zaměstnání v jiném podniku obce, neboť v podniku lázeňském zaměstnáni nebyli, mzdy žádné z něho neměli a byli také u nemoc, pokladny odhlášeni.
Rozhodčí komise nař. nálezem námitky tyto zamítla.
O stížnosti uvážil nss takto:
St-lé namítali v řízení správním proti provedeným volbám do záv. výboru, že tři osoby, jež prohlášeny byly za volitelné, postrádají volitelnosti, ježto nebyly v době vypsání volby zaměstnány v lázeňském podniku nepřetržitě po dobu 12 měsíců (§ 14 lit. a) zák. o záv. výborech). Rozhodčí komise zamítla tyto námitky, při čemž vycházela: 1) ze skutkového zjištění, že přerušení zaměstnání u jmenovaných osob nestalo se z příčiny jiné než následkem částečného omezení provozu, a 2) z právního náhledu, že přerušení zaměstnání nastalé z důvodu omezení nebo zastavení provozu není přerušením takovým, s jakým § 14 lit. a) zák. o záv. výborech spojuje ztrátu volitelnosti do záv. výboru.
Nss neshledal tento právní náhled rozhodčí komise správným.
Nálezem Boh. 2974 adm. vyslovil sice tento soud, že zanikne-li činnost záv. výboru následkem zastavení výroby na dobu delší jednoho měsíce, má po opětném jejím zahájení ihned býti přikročeno k volbě záv. výboru a nemá býti vyčkáváno, až dělníci, kteří již před tím v závodě po dobu potřebnou k dosažení aktivního nebo pasivního práva volebního zaměstnání byli, budou v něm opět pracovati po dobu předepsanou k dosažení aktivního nebo pasivního práva volebního. V případě takovém má dle uvedeného nálezu právě naopak volba provedena býti tak, jako by se zahájení výroby přimykalo bezprostředně k jejímu přerušení, a jakoby zaměstnání osob v závodě pracujících vůbec přerušeno nebylo. Leč pravidlo toto platí právě jen pro případ opětného zahájení výroby dle § 25 lit. b) zák. o záv. výborech, a zakládá se na výslovném předpisu zákona, že volbu provésti jest ihned po zahájení výroby. Na jiné případy nemůže však tento výjimečný předpis býti rozšiřován, neplatí tedy ani pro případ, kde jde o zastavení výroby, s níž nebylo spojeno zrušení záv. výboru, ani pro případ pouhého omezení výroby. V těchto případech nutno použíti zásady obecně platné, která jest vyslovena v § 14 lit. a) a dle níž přerušení zaměstnání v době 12 resp. 6 měsíců před vypsáním volby má za následek ztrátu volitelnosti.
Opačný náhled úřadu nemá opory v zákoně.
Nař. rozhodnutí uvádí ovšem dále, že v daném případě šlo jen o přesunování sil uvnitř městských podniků a že přesunováním takovým nepřerušuje se zaměstnání ve smyslu § 14 lit. a) cit. zák., leč i tento náhled odporuje zákonu. Cit. předpis požaduje nepřetržité zaměstnání v příslušném podniku, t. j. v podniku, k němuž závod, o který jde, přísluší. Přestoupí-li zaměstnanec do podniku jiného, pak přerušil zaměstnání v příslušném podniku a ztrácí volitelnost, třeba podnik ten patřil témuž zaměstnavateli. Že pak v daném případě šlo o přemístění zaměstnanců z jednoho podniku do podniku jiného, je nesporno.
Z důvodů těch bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4709. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 973-974.