Čís. 4701.

V případech, v nichž podle předpisů trestních zákonů, platných na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, nebylo přípustné uložiti trest ztráty práv politických, nelze vysloviti ztrátu volebního práva do obcí, a to ani tehdy, byl-li čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných.
(Rozh. ze dne 26. dubna 1933, Zm 4 58/33.)
Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti I. J. a spol., obžalovaným pro zločin podle § 213, resp. § 69 č. 1 a § 213 tr. z., následkem zmateční stížnosti obžalovaného I. Ch. vynesl rozsudek, jímž zmateční stížnost zamítl, avšak z důvodu zmatku podle § 385 č. 2 tr. ř. z úřední povinnosti, ohledně obžalovaného I. J. na základě 4. odst, § 387 tr. ř., zrušil rozsudky obou nižších soudů, pokud jimi obžalovaní I. J. a I. Ch. byli odsouzeni k vedlejšímu trestu ztráty volebního práva do obcí a tento vedlejší trest pominul.
Z důvodů:
Nejvyšší soud, přezkoumávaje tuto trestní věc přesvědčil se, že rozsudky obou nižších soudů jsou dotčeny zmatkem podle § 385 č. 2 tr. ř. ve směru, v němž nebyl uplatňován, totiž pokud obžalovaný I. Ch. a I. J. byli odsouzeni k vedlejšímu trestu ztráty práva volebního do obcí. Podle bodu 4 § 3 zák. č. 75/1919 sb. z. a n. ve znění zák. č. 163/1920 sb. z. a n. může býti ztráta práva volebního do obcí vyslovena pouze tam, kde podle platných ustanovení nastává ztráta tohoto práva. Podle trestního práva platného na Slovensku a na Podkarpatské Rusi (§ 56 tr. z.) nastávala tato ztráta v případě odsouzení k ztrátě práv politických, která však mohla býti vyslovena toliko v těch případech, ve kterých zákon výslovně tak stanovil. V případech však, ve kterých podle platných předpisů nebylo přípustno vysloviti ztrátu práv politických, nemůže býti vyslovena ztráta práva volebního do obcí, ani když čin byl spáchaný z pohnutek nízkých a nečestných. Poněvadž však podle ustanovení § 223 tr. z. na zločin křivého svědectví nebyl stanoven vedlejší trest ztráty práv politických, není přípustný ani trest ztráty práva volebního do obcí. Výrokem nižších soudů o ztrátě práva volebního do obcí byl tedy porušen zákon a zaviněn zmatek podle bodu 2 § 385 tr. ř. Nejvyšší soud musel dbáti tohoto zmatku z úřední povinnosti u I. Ch. podle posl. odst. cit. §, poněvadž zmatek byl v neprospěch obžalovaného. Poněvadž však tatáž okolnost svědčí též v prospěch obžalovaného I. J., jenž zmateční stížnost nepodal, bylo ohledně něho stejně jednati na základě 4. odst. § 387 tr. ř.

Citace:

č. 4701. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1934, svazek/ročník 15, s. 258-258.