Čís. 10444.Pro doručení obsílky k ústnímu jednání nařízenému soudem po podání odporu proti upomínacímu platebnímu rozkazu stačí náhradní doručení ve smyslu § 102 c. ř. s. Druha (družku) adresáta (adresátky) jest pokládati za »domácí osobu, patřící k rodině«.(Rozh. ze dne 16. ledna 1931, Rv I 270/30).Žalovaná Klára F-ová podala proti upomínacímu platebnímu rozkazu odpor. Ježto se nedostavila k ústnímu jednání nařízenému soudem po podání odporu, uznal soud prvé stolice rozsudkem pro zmeškání podle žaloby. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, vdůvodech:Žalované Kláře F-ové byla žáloba s platebním rozkazem doručena podle §§ 106 a 108 c. ř. s. do vlastních rukou s poučením ve smyslu druhého odstavce § 19 zákona o upomínacím řízení, že v případě odporu bude o žalobě dále jednáno. Pro doručení obsílky k ústnímu jednání nařízenému soudem po podání odporu proti platebnímu rozkazu stačí náhradní doručení ve smyslu § 102 c. ř. s. Dovolatelka sama v odvolání přiznala, že nebyla doručovacím orgánem ve svém bytě zastižena a že obsílka byla doručena Františku F-ovi, s nímž žije ve společné domác- nosti jako jeho družka a jenž zpáteční lístek podepsal s dodatkem »budoucí manžel«. Františka F-a jest pokládati za domácí osobu, patřící k rodině žalované ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení. Je jí proto, že žije ve společné domácnosti s adresátkou jako její druh života a v důsledku tohoto skutečného, trvalého a úzkého vztahu k její osobě patří jako domácí osoba k rodině. Pojem »domácí osoby, patřící k rodině« jest vykládati podle jeho významu v obecné mluvě, rozhoduje skutečné spolužití s rodinou adresátovou, ne snad jen manželství, pokrevenství, švagrovství a schovanectví. Doručení stalo se účinné, zmatku čís. 4 § 477 (§ 503 čís. 1) c. ř. s. tu není.