Čís. 10735.

Při zabavení služebních požitků (délesloužícího četaře) jest pokládati výkon exekuce za započatý, když exekuční usnesení, v němž jest exekuční soud určen, dojde na tento soud.
(Rozh. ze dne 27. dubna 1931, Nd II 39/31).
Nejvyšší soud rozhodl záporný spor o příslušnost mezi okresním soudem v Jihlavě a okresním soudem v Pardubicích, k rozhodování o návrhu poddlužníka (velitelství jezdeckého praporu) na zrušení exekuce na služební požitky délesloužícího četaře, v ten rozum, že příslušným jest okresní soud v Pardubicích.
Důvody:
Příslušnost k rozhodování o návrhu na zrušení exekuce řídí se (§ 45 druhý odstavec ex. ř.) podle toho, zda návrh byl učiněn před počátkem výkonu exekuce či po něm, to jest podle § 33 ex. ř. podle toho, zda byl učiněn dříve než žádost o výkon exekuce došla exekučního soudu, či až po té. Při zabavení pohledávek, o něž tu jde, se exekuční soud nežádá o výkon, jest tedy výkon pokládati za započatý podle § 33 ex. ř., když exekuční usnesení, v němž jest exekuční soud určen, dojde k tomuto soudu. Usnesení okresního soudu v Jihlavě, jímž exekuce na služební plat dlužníkův byla povolena, došla na okresní soud v Pardubicích jako soud exekuční dne 2. dubna 1931. Tím počal výkon exekuce, takže od tohoto dne byl příslušný, rozhodovati o návrhu na její zrušení okresní soud v Pardubicích. Návrh na zrušení exekuce, zaslaný velitelstvím jezdeckého pluku na okresní soud v Jihlavě, došel tam dne 2. dubna 1931, byl tedy učiněn po počátku výkonu, takže jest příslušný o něm rozhodovali okresní soud v Pardubicích.

Citace:

Čís. 10735.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 608-608.