Čís. 10426.

Byl-li nález bursovního rozhodčího soudu, v němž bylo uvedeno jako povinný společenstvo, doručen společenstvu v den, kdy již bylo po právu, může společenstvo okolnost, že při vynesení nálezu ještě nebylo po právu, uplatňovati jen zmateční stížností proti nálezu podle čl. XXIII uvoz. zák. k c. ř. s. ve lhůtě tam stanovené, nikoliv žalobou o nepřípustnost exekuce povolené na základě nálezu.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1931, Rv II 16/30.)
Nálezem rozhodčího soudu plodinové bursy v Brně ze dne 20. února 1929 bylo uznáno právem, že syndikát, společenstvo s r. o., jest povinno zaplatiti firmě G. 8796 Kč. Na základě tohoto rozhodčího nálezu byla, firmě G. proti syndikátu k vydobytí přisouzené pohledávky povolena exekuce na movitosti. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se syndikát proti firmě G. zrušení exekuce, tvrdě, že exekuční titul byl vydán proti osobě neexistující, ježto syndikát byl zapsán do rejstříku teprve dne 1. března 1929. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Důvody: Žalující strana domáhá se prohlášení exekuce za nepřípustnou ve smyslu § 39 čís. 1 a 5 ex. ř. a zrušení exekučního titulu. Žalobou lze se domáhati zrušení exekuce i z důvodu, že žaloba nebyla řádně doručena. Z ustanovení čl. XXIII. a XXV. uv. zák. k c. ř. s. a z posledního odstavce čl. XXX. uv. zák. k ex. ř. jest však patrno, že pro nálezy bursovních rozhodčích soudů platí zvláštní ustanovení o tom, jak výroky bursovních rozhodčích soudů mohou býti napadány. Podle čl. XXIII. uv. zák. k c. ř. s. mohou býti napadány zmateční stížností a žalobou podle čl. XXV uv. zák. k c. ř. s., příčí-li se výrok rozhodčího soudu bursovního předpisům donucujícího práva. Žalující strana měla napadnouti exekuční titul žalobou pro zmatečnost podle čl. XXIII odstavec druhý a třetí uv. zák. k c. ř. Podle ustanovení § 39 čís. 1 a 5 ex. ř. jest exekuci zrušiti, byl-li exekuční titul, jenž jest jejím základem, právoplatným rozsudkem uznán za neplatný, zrušen nebo jinak prohlášen za neúčinný (na příklad podle čl. XXIII a XXV uv. zák. k c. ř. s.); nebo, byla-li exekuce prohlášena za nepřípustnou z jiných důvodů právoplatným rozhodnutím (ha příklad podle čl. XXIX, XXX uv. zák. k ex. ř., podle §§ 28, 35 ex. ř. a pod.). V souzeném případě bylo proto žalobu zamítnouti jako nepřípustnou. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Syndikát neexistoval jako právnická osoba dne 20. února 1929, kdy byl vydán nález rozhodčího soudu Plodinové bursy v Brně, existoval však právně dne 11. března 1929, kdy nález byl doručen žalující straně. An syndikát proti tomuto nálezu nepodal v zákonné lhůtě opravné prostředky, nabyl nález přes to, že ho bylo docíleno ve formálně závadném řízení, formální právní moci, a jest exekučním titulem. Tato právní moc trvá, pokud tento titul nebyl příslušnými prostředky zbaven pravomoci, totiž zrušen. Bylo by bývalo na žalující straně by uplatňovala zmatečnost nálezu žalobou, upravenou čl. XXIII uv. zák. k c. ř. s. Teprve, kdyby exekuční titul k této žalobě byl býval prohlášen soudním rozhodnutím za neplatný, mohla by žalující strana docíliti zrušení exekuce pouhým návrhem (§ 39 ex. ř.). Žalobou, o niž tu jde, nečelí však žalující strana titulu Samému, nýbrž jen přípustnosti exekuce. Povolení exekuce bylo však na základě exekučního titulu přípustné.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud posoudil vě:c správně po právní stránce a postačí především poukaz na důvody jeho rozsudku. Podle žaloby domáhal se dovolatel prohlášení exekuce za nepřípustnou a zrušení případného exekučního titulu, ač se v žalobní prosbě mluví jen o zrušení povolení exekuce a prohlášení její za nepřípustnou. Podstatou žalobního nároku zůstává úvaha, zda nález rozhodčího soudu, tvořící exekuční titul, byl vydán právem, neboť jen v tomto případě mohil býti exekučním titulem ve smyslu § 1 ex. ř. Nález vyhovuje předpisu § 7 ex. ř., jako povinný jest v něm jmenován dovolatel, a bylo zjištěno, že byl dovolateli doručen dne 13. března 1929, tudíž v den, kdy společenstvo bylo již po právu. Nebylo překážky, by se žalující syndikát nebránil zmateční stížností podle čl. XXIII úvoz. zák. k c. ř. s., což se mohlo stát ovšem jen ve lhůtě tam stanovené. Opomenutím stížnosti stal se nález pro soudy právoplatným exekučním titulem, neboť, nehledí-li se k předpisu čl XXV uvoz. zák. k c. ř. s., není kromě zmateční stížnosti podle čl. XXIII opravného prostředku proti nálezu.

Citace:

Čís. 10426.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 29-30.