Čís. 10431.


Sudiště podle majetku (§ 99 j. n.).
I cizozemské právnické osoby mohou za ostatních podmínek § 99 j. n. býti žalovány u zemského soudu, v Jehož obvodu jest jejich majetek. Použití § 99 j. n. není vyloučeno u osob zemřelých jež neměly v tuzemsku řádné bydliště a jichž pozůstalost se projednává u cizozemského soudu. Měla-li žalovaná pozůstalost v čase podání žaloby majetek v obvodu dovolávaného tuzemského soudu, nezáleží na tom, že kromě aktiv byla tu i pasiva, která snad převyšovala aktiva. Nesejde ani na tom, že pozůstalostní řízení co do tuzemských nemovitostí bylo po podání žaloby zahájeno u jiného tuzemského soudu.
Sudiště podle § 77 j. n.
Sudiště podle § 77 j. n. nepřichází v úvahu, nebylo-li v čase podání žaloby projednání pozůstalosti ještě zahájeno.
(Rozh. ze dne 9. ledna 1931, R II 445/30).
Žalobu proti pozůstalosti po cizozemci o zaplacení peněžité pohledávky zadal žalobce na krajském soudě v U. a opřel ji co do místní příslušnosti jednak o § 77 j. n., ježto zůstavitel byl poživatelem statku B., jsoucího v obvodu dovolaného soudu, jednak o § 99 j. n., ježto zůstavitel měl v B. ijiajetek. Námitku místní nepříslušnosti soud prvé stolice zamítl, rekursní soud námitce vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Prvý soud uznal se místně příslušným pro tento spor především z důvodu, že zůstavitel byl poživatelem statku B. ležícího v obvodu krajského soudu v U. (§ 87 třetí odstavec j. n.) a že pozůstalost po něm v čase podání žaloby nebyla ještě předmětem pozůstalostního řízení. Avšak názor prvního soudu nelze sdíleti. Neboť jest nesporné, že zůstavitel zemřel již před podáním žaloby a že okamžikem jeho smrti uhaslo jeho právo požívací jakožto služebnost osobní (§ 529 obč. zák.). Následkem toho nebyla žalovaná pozůstalost při zahájení sporu poživatelkou, takže se na ni ustanovení § 87 třetí odstavec j. n. nevztahuje. jako druhý důvod své místní příslušnosti uvedl prvý soud, že zůstavitel mel majetek v B., v obvodu krajského soudu v U., neboť ještě v čase projednání pozůstalosti majetek ten tu jest, i když jeho hodnota bylo uvedena jen evidenční částkou 1 Kč (§ 99 j. n.). Avšak i tu prvý soud nesprávně posoudil věc po stránce právní, neboť sudiště podle majetku jest sudištěm proti osobám fysickým, nemajícím bydliště v tuzemsku. Nelze toto sudiště vztahovati na osoby, jež zemřely, ano nelze o nich říci, že mají bydliště mimo tuzemsko. Naproti tomu přehlédl prvý soud, že se sudiště pro žaloby pozůstalostních věřitelů z nároků na zůstavitele řídí sídlem soudu, u něhož jest projednání zahájeno (§ 77 prvý odstavec j. n.) a že toto sudiště jest v tomto případě výlučným, poněvadž jiného sudiště žalovaná pozůstalost v tuzemsku nemá. Tento soud stal se pro tuto věc příslušným ihned úmrtím zůstavitele, nikoliv snad teprve zahájením pozůstalostního řízení, neboť zákon nemluví o tom, že příslušnost soudu jest založena teprve zahájením pozůstalostního řízení. Uvádí jen, že toto sudiště potrvá, dokud pozůstalost nebyla odevzdána (§ 77 prvý odstavec j. n.). Z řečeného vyplývá, že krajský soud v U., nejsa soudem pozůstalostním, není pro tento spor příslušným.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu. Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze upříti oprávnění. Pokud jde o sudiště podle § 99 j. n., nelze přisvědčiti právnímu názoru rekursního soudu, že sudiště podle majetku jest sudištěm proti osobám fysickým, neboť, jakž jest vyvozovati z doslovu třetího odstavce § 99 j. n. (slova »mimo to«), mohou býti i cizozemské právnické osoby žalovány u tuzemského soudu, v jehož obvodu jest jejich majetek. Pokud se však týče osob zemřelých, není použití § 99 j. n. vyloučeno u osob, jež neměly v tuzemsku řádné bydliště a jejichž pozůstalost se projednává u cizozemského soudu, neboť záměrem zákona jest, umožniti tuzemským žalobcům, by uplatňovali svá práva před soudy tuzemskými. Podle zjištění soudu prvé stolice měla žalovaná pozůstalost v čase podání žaloby majetek v obvodu tohoto soudu. Že kromě aktiv (kácené dříví) byla tu i pasiva, která snad převyšovala aktiva, nemění nic na tom, že tu byly v rozhodné době věci, přináležející žalované straně, tudíž jmění ve smyslu § 99 j. n. Nesejde na tom, že pozůstalostní řízení ohledně tuzemských nemovitostí zůstavitelových bylo po podání žaloby zahájeno u krajského soudu v M., neboť v čase podání žaloby projednání pozůstalosti ještě zahájeno nebylo a nepřichází proto § 77 j. n. v úvahu (viz také § 29 j. n.).
Citace:
Čís. 10431.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 35-37.