Čís. 10441.

K žádosti o vklad zástavního práva v poznamenaném pořadí jest oprávněn zpravidla věřitel, arciť, předloží-li zároveň usnesení povolující poznámku pořadí. V pořadí poznámky lze povoliti i vklad zástavního práva pro pohledávku vykonatelnou podle § 3 not. řádu (§ 1 čís. 17 ex. ř.).
(Rozh. ze dne 16. ledna 1931, R I 892/30).
Soud prvé stolice povolil na základě vykonatelného notářského spisu exekuci vnuceným zřízením zástavního práva a vkladem zástavního práva v pořadí poznámky zamýšleného zadlužení. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Rekurs jest oprávněn, poněvadž stěžovatelé důvodně vytýkají nesprávné právní posouzení v napadeném usnesení, jímž byla povolena proti nim exekuce vnuceným zřízením zástavního práva a vkladem zástavního práva v pořadí poznámky zamýšleného zadlužení do výše 100000 Kč váznoucí pod položkou C 5, ač vymáhající strana nevykázala listinou oprávnění k nabytí zástavního práva pro vykonatelnou svou pohledávku v tomto pořadí. Podle § 88 druhý odstavec ex. ř. platí pro povolení a pro výkon takového exekučního vkladu ustanovení obecného zákona knihovního ze dne 25. července 1871 čís. 95 ř. zák. s obměnou stanovenou v onom zákonném předpisu, jež se však netýče poznámky pořadí podle § 53 až 58 knih. zákona v doslovu § 44 až 51 cís. nař. ze dne 19. března 1916 čís. 69 ř. zák. (III. dílčí novely k obč. zák.). Vymoci si knihovní poznámku zcizení nebo zavazení nemovitosti podle § 53, prvý odstavec, knih zák. oprávněn jest jen vlastník nemovitosti, podle třetího odstavce téhož § musí býti vlastníkův podpis na žádosti o poznámku soudné nebo notářsky ověřen a podle § 54 knih. zák. smí o výměru, jímž se žádosti vyhovuje, býti vydáno jen jediné vyhotovení, opatřené potvrzením o výkonu poznámky. Jen vlastník jest podle § 56 knih. zák. oprávněn žádati o knihovní zápis v pořadí poznámky a musí k vůli tomu předložiti knihovnímu soudu ono vyhotovení usnesení, opatřené potvrzením o výkonu poznámky. Vlastník může ovšem toto knihovní právo přenésti na třetí osobu, jež, podávajíc žádost o zápis v pořadí poznámky, musí listinně a šetříc formu ověření podle § 53 poslední odstavec knih. zák. prokázati, že ono vlastníkovo právo bylo na ni přeneseno. Nešetřil-li vymáhající věřitel těchto předpisů a předložil-li pouhý opis usnesení prvého soudu povolujícího poznámku pořadí, neoznačil podle § 88 a 54 čís. 3 ex. ř. a § 53 a násl. knih. zák. jmění dlužníků, na které by exekuce mohla býti vedena, a jeho návrh není obsahem předložených listin odůvodněn. (§§ 88 druhý odstavec ex. ř. a 94 čís. 3 knih. zák.). Exekuční návrh zní na povolení exekuce vnuceným zřízením a vkladem zástavního práva v pořadí poznámky C 5. Tomuto návrhu nelze vyhověti, povoliti zápis vnuceně zřízeného zástavního práva v běžném pořadí téže knihovní vložky odporovalo by předpisu §§ 78 a 54 ex. ř. a § 405 c. ř. s. nehledíc ani k tomu, že ani podle § 96 prvý odstavec knih. zák. nelze vymáhajícím věřitelům povoliti něco, co nenavrhli.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud má neprávem za to, že podle § 56 knih. zák. jen vlastník jest oprávněn, žádati za knihovní zápis zástavního práva v pořadí poznámky pořadí podle § 53 kn. zák., a že třetí osoba tak může učiniti jeh tehdy, když, šetříc formy ověření podle posledního odstavce § 53 knih. zák., prokáže, že ono vlastníkovo právo bylo na ni přeneseno. Již ve svých rozhodnutích čís. 950 a 9758 sb. n. s. vyložil nejvyšší soud obšírně, že oprávněn k žádosti za povolení vkladu zástavního práva jest zpravidla věřitel jako osoba knihovní právo nabývající. Z doslovu § 56 kn. zák. neplyne, že tu platí něco jiného. Byla tudíž dovolací stěžovatelka oprávněna žádati za knihovní vklad vlastním jménem. Žadatelka vyhověla i předpisu § 56, podle něhož, má-li se zápis státi v pořadí, jež pro zápis bylo poznamenáno, jest žádost podati s vyhotovením usnesení povolujícího poznámku. Názor povinných, že se dovolací stěžovatelka tohoto usnesení ani nedovolávala, a názor rekursního soudu, že předložila jen opis tohoto usnesení, odporují zřejmě spisům. Exekuční návrh ono usnesení výslovně cituje. Z úpravy jeho prvopisu, předloženého s dovolací stížností, jest zřejmo, že bylo s exekučním návrhem předloženo, neboť jest opatřeno nejen číslem denníku a doložkou o výkonu poznámky pořadí ze dne 3. října 1929, nýbrž i číslem denníku a doložkou o výkonu exekučního vkladu ze dne 5. září 1930. Povolení vkladu v poznámce pořadí nebylo na závadu, že jde o zástavní právo vykonatelné. Povinná strana se v té příčině neprávem dovolává plenárního rozhodnutí čís. 3266 sb. n. s. a jiných, vyslovujících zásadu, že v pořadí poznámky podle § 53 lze nabýti jen smluvního, nikoliv i vnuceného zástavního práva. V souzeném případě jde o zástavní právo zřízené notářským spisem z 19. listopadu 1929 o uznání dluhu, tedy zřejmě o smluvní právo zástavní. Na této jeho povaze nemění nic okolnost, že se notářský spis podle svého 3. odstavce stal co do uznaného dluhu podle § 3 not. ř. vykonatelným, že se tudíž stal exekučním titulem podle § 1 čís. 17 ex. ř., neboť přes to jde jen o smluvní — třebaže i vykonatelné — pohledávání a o zástavní právo smluvně pro ně sjednané. Pro správnost názoru, že lze v pořadí poznámky povoliti vklad zástavního práva pro pohledávku vykonatelnou podle § 3 not. ř., svědčí okolnost, že by věřiteli nemohlo bytí bráněno, by napřed nežádal o vklad práva zástavního v poznámce pořadí, nedovolávaje se vykonatelnosti své pohledávky, a by pak v samostatné žádosti nenavrhl při tomto vkladu knihovní poznámku vykonatelnosti podle § 89 ex. ř. Není důvodu, proč by věřitel to, čeho může dosíci takto dvěma přímo po sobě (ovšem ne zároveň podle § 29 kn. zák.) podanými žádostmi, nemohl dosíci i žádostí jedinou, zahrnující v sobě oba návrhy, z nichž jest každý o sobě přípustný.

Citace:

Čís. 10441.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 52-54.