Čís. 10587.

Na peněžité pohledávky lze vésti exekuci i, jsou-li podmíněné časem doložené, sporné anebo závislé na vzájemném plnění. Zabavitelné jsou i pohledávky, jež mají nebo mohou vzniknouti z právního poměru co do právních podmětů t. j. co do oprávněnosti a závaznosti, jakož i co do svého právního důvodu platně již založeného, ale dosud nevznikly, protože nebyl ještě uskutečněn některý skutkový předpoklad, na němž jest jejich vznik podle zákona závislý.
Lze vésti exekuci na nárok kupitele proti prodateli na vrácení splátek za věc koupenou na splátky s výhradou vlastnického práva, třebas není dosud jisto, zda dodatel odstoupí od smlouvy.
(Rozh. ze dne 2. března 1931, R I 57/31).
K vydobytí peněžité pohledávky vedl vymáhající věřitel exekuci na pohledávku dlužníka za akciovou společností na vrácení splátek za automobil prodaný dlužníku s výhradou vlastnictví. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud zamítl, změniv usnesení prvého soudu, žádost o povolení exekuce zabavením pohledávky 19000 Kč povinné strany za akciovou společností ze splátek na auto podle objednávky z 31. srpna 1930, protože prý jde o pohledávku, která teprve v budoucnu snad vznikne, tedy o pohledávku v době povolení exekuce ještě nejsoucí, pročež ani její zabavení není dovoleno. Avšak na peněžité pohledávky lze, pokud nejsou zvláštními předpisy vyjmuty z exekuce, vésti exekuci, i když jsou podmíněné, časem doložené, sporné (sr. rozh. čís. 4090 sb. n. s.) nebo závislé na vzájemném plnění (sr. rozh. čís. 9197 sb. n. s.). Jsou tudíž zabavitelné i pohledávky v době povolení exekuce ještě »nejsoucí« jen jiným, zvláštním jejich druhem jsou pohledávky, které mají aneb mohou vzniknouti z právního poměru co do právních podmětů, t. j. co do oprávněnosti a závaznosti, jakož i co do svého právního důvodu, platně již založeného, ale dosud plně nevznikly, protože nebyl ještě uskutečněn některý skutkový předpoklad, na němž jejich plný vznik jest podle zákona závislý. O takovou peněžitou pohledávku tu jde. Její vznik tkví v právním poměru podle exekučního návrhu platně založeném mezi povinnou stranou a mezi akciovou společností tím, že povinná strana u společnosti podle objednávky z 31. srpna 1930 koupila auto za 30000 Kč na splátky a na ně již asi 19000 Kč zapravila, prodavatelka si však až do úplného zaplacení kupní ceny vyhradila k prodanému autu vlastnické právo, jsouc ovšem podle § 2 splátk. zák. povinna při odstoupení od kupní smlouvy vrátiti kupiteli složené již splátky za okolností v řečeném zákonném ustanovení blíže upravených. Jest ovšem dosud aneb bylo alespoň v rozhodující době povolení exekuce nejisté, zda dodavatelka od smlouvy odstoupí a zda tím tedy vznikne kupiteli (povinné straně) nárok na vrácení splátek asi 19000 Kč. Přes to však tvoří tento nárok již nyní hospodářsky a právně ocenitelnou částku jmění kupitelky. Kupitelka může jím podle svého uznání naložiti, může se ho vzdáti, jej zciziti, jinému postoupiti a pod. Jest proto její nárok — třebaže je nejisto, zda v budoucnu plně vznikne a bude moci býti uplatněn — pokládati za věc, která jest v obchodě a proto také může sloužiti za zástavu (§ 448 obč. zák.). Při tom netřeba hleděti ani k tomu, že povinná strana jako kupitel může snadno kdykoli uskutečniti zákonný předpoklad pro skutečný vznik zabaveného nároku, odhodlá-li se zastavením dalších splátek dáti prodateli podnět, by od kupní smlouvy odstoupil. Bylo proto rekursní usnesení změniti obnovou usnesení prvého soudu.

Citace:

č. 10587. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 321-322.