Č. 12187.

Vodní právo. — Řízení správní: Rozhodnutí okresního úřadu, jímž se stanoví klíč pro rozvrh příspěvků k vodnímu družstvu podle §§ 66 a 67 čes. vod. zák., není rozhodnutím konečným.
(Nález ze dne 4. prosince 1935 č. 20064/35.)
Věc: Vincenc Z. a spol. proti okresnímu úřadu v Pardubicích o rozvrh příspěvků k vodnímu družstvu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Rozhodnutím okresního úřadu v Pardubicích ze 17. února 1932 bylo stížnosti 90 zájemníků do repartice nákladů rekonstrukce t. zv. II. části regulační (Lučního potoka), provedené svého času vodním družstvem pro melioraci pozemků v S., na všechny členy tohoto vodního družstva, a sice i na zájemníky z regulační skupiny I., vyhověno z toho důvodu, že rozvrhem příspěvků na všechny členy družstva porušeno bylo ustanovení §§ 66 a 67 v. z., ježto nebylo přihlédnuto k tomu, kdo z rekonstrukce má prospěch, a dále porušeno bylo ustanovení § 36 stanov, podle něhož náklad na udržování vodních staveb má býti v prvé řadě hrazen z udržovacího fondu, resp. z pokut, a teprve kdyby tyto zdroje nestačily, má býti rozvržen podle stejných zásad a stejným způsobem, jak je předepsáno při původním rozvrhu na stavbu.
Když v důsledku tohoto rozhodnutí družstvo provedlo novou repartici zmíněných příspěvků, podali proti rozvrhu tomu námitky dnešní st-lé, domáhajíce se toho, aby náklady na rekonstrukci regulace byly rozvrženy na všechny členy družstva. Námitkám těmto nevyhověl okres, úřad v Pardubicích nař. rozhodnutím v podstatě z toho důvodu, že provedené rekonstrukční práce je považovati za práce udržovací, provedené důkladně a ve větším rozsahu, jak toho skutečně zpustošené potočiště vyžadovalo, a že tedy vodní družstvo bylo podle výměru okresního úřadu ze 17. února 1932 povinno provésti nový rozvrh příspěvků tak, jak v původním rozvrhu na stavbu je předepsáno. — Rozhodnutí toto je označeno jako rozhodnutí konečné.
Maje rozhodovati o stížnosti musil si nss z důvodu zkoumání své vlastní příslušnosti (§ 4 zák. o ss) v prvé řadě zodpověděti otázku, zda nař. rozhodnutí je rozhodnutím poslední přípustné stolice správní, ježto stížnost k nss-u lze podle § 5 zák. o ss podati teprve tehdy, když věc je v administrativní cestě vyřízena.
Jak z obsahu nař. rozhodnutí je patrno, jde v daném případě o to, zda náklad na rekonstrukci regulačních prací na Lučním potoce v obci s.-cké, které byly povodní v roce 1922 poškozeny, jest rozvrhnouti na všechny členy vodního družstva pro melioraci pozemků v S., či jenom na některé z nich, a to na ty, kteří z regulačních prací mají zvláštní výhody (§§ 11 a 36 stanov). Jedná se tedy v podstatě o stanovení klíče pro rozvrh příspěvků k vodnímu družstvu. Ať již se jedná o práce regulační či práce meliorační, stanoví v té příčině předpisy §§ 66 a 67 v. z., že není-li v té příčině žádného ustanovení ve stanovách a nedocílí-li se ve věci zvláštní dohody, rozhodne ve věci politický úřad. V §§ 66 a 67 v. z. však je stanoven jen druh úřadů, které o věci mají rozhodovati, nikoli však postup instanční. Postup instanční pak je určen v § 95 v. z. Pořad stolic stanovený v § 95 vod. zák. doznal nyní změny článkem 8. org. zák. č. 125/1927 Sb. v ten rozum, že z rozhodnutí okr. úřadu lze se odvolati, pokud opravný prostředek není vyloučen, k úřadu zemskému, jehož rozhodnutí je pak konečné. Jde tedy o to, zda ve příčině stanovení klíče pro vyměření příspěvků, o které v daném případě jde, není opravný prostředek vyloučen. Žal úřad neuvádí, ve kterém zákonném předpisu spatřuje onu normu, kterou opravný prostředek je vyloučen, nss pak neshledal žádné řádně publikované normy, která by opravný prostředek v případě, o který jde, vylučovala. Měl-li snad žal. úřad na zřeteli předpis § 12 odst. 3 stanov vodního družstva pro melioraci pozemků v S., jež ke spisům jsou připojeny a podle nichž »politický úřad rozhodne na základě nálezu od znalců vydaného a podle tohoto rozhodnutí upraví se konečně rozvrh příspěvků«, nemohl by nss ani v tomto ustanovení stanov shledati normy, která by opravný prostředek z rozhodnutí okr. úřadu vylučovala, ježto i kdyby dikce »upraví se konečně« měla ten smysl, že politický úřad upraví konečně rozvrh příspěvků (čemuž však tak není, ježto z odst. 3 § 12 stanov je zřejmo, že rozhodne ve věci politický úřad, a že pak na základě tohoto rozhodnutí upraví se — totiž družstvem — příspěvky konečně), nemohlo by takovéto ustanovení stanov, i když byly okr. úřadem schváleny, upraviti příslušnost úřadů vodoprávních a postup instanční jinak, než je stanoven zákonem, ježto předpisy kompetenční jsou rázu kogentního a nepřipouštějí — není-li výslovně stanovena zákonem odchylka — jinaké disposice stran.
Z úvah těchto dospěl nss k závěru, že nař. rozhodnutí okres, úřadu není rozhodnutím konečným a že tedy je stížnost proti němu nepřípustná. Ježto však st-lé byli k podání stížnosti na nss svedeni nesprávným právním poučením, že nař. rozhodnutí je rozhodnutím konečným, nezbylo než nař. rozhodnutí pro toto nesprávné poučení o opravných prostředcích zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 12187. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 647-648.