Č. 12238.
Policejní věci: Není předpokladem vyhoštění podle odst. 5 § 2 zák. č. 88/1871 ř. z., aby osoba, o níž jde, náležela k některému druhu osob, uvedených v § 1 lit. a) až d) cit. zák.
(Nález ze dne 28. prosince 1935 č. 13180/34.)
Věc: Karel a Alžběta L. v P. proti zemskému úřadu v Praze o vypovězení z republiky.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nálezy okresního úřadu v Čes. Krumlově z 27. dubna 1933 byli Karel a Alžběta L. na základě ustanovení § 2 odst. 5 zák. z 27. července 1871 č. 88 ř. z. vyhoštěni navždy jako obtížní cizinci z území Československé republiky. — Zemský úřad v Praze rozhodnutími z 15. listopadu 1933 nevyhověl odvoláním, podaným proti uvedeným nálezům okr. úřadu, a potvrdil je z těchto důvodů: St-lé nemají v žádné obci na území tohoto státu ležící domovského práva a prokazují německou státní příslušnost. Tím je splněna subjektivní podmínka vyhoštění st-lů. Pokud pak se objektivní stránky vyhoštění týká, dospěl rozhodující úřad na základě skutečností bezpečně zjištěných řízením předcházejícím vyhoštění k úsudku, že další pobyt st-lů na zdejším státním území nelze z příčin veřejného pořádku a bezpečnosti připustiti. Konaným úředním šetřením a doznáním st-lů bylo zjištěno, že se st-lé zabývali za svého pobytu na území Československé republiky kolportáží různých brožur a knih náboženského obsahu, aniž měli k tomu zvláštní povolení. Tuto zjištěnou okolnost také plně potvrdili st-lé ve svých odvoláních. Paragrafem 23 odst. 1 zák. ze 17. prosince 1862 č. 6 ř. z., platným v době vydání vyhošťovacích výměrů, byla tato kolportáž tiskovin bez zvláštního povolení bezpečnostních úřadů zakázána. Zemský úřad, aniž by se zabýval otázkou trestnosti této činnosti st-lů, došel, přihlížeje ke shora uvedeným skutečnostem, k závěru, že st-lé za svého pobytu na území Českoslov. republiky zabývali se činností, která byla zákonným předpisem, platným na zdejším státním území, zakázána, a že tudíž důsledně nedbali tohoto zákonného předpisu. Protože každé opomíjení platných zákonných norem, vydaných a sloužících veřejnému dobru, ohrožuje, ba i ruší veřejný pořádek a bezpečnost ve státě, dospěl rozhodující úřad k úsudku, že další pobyt st-lů na zdejším státním území jeví se následkem toho neslučitelným s obecným zájmem na zachování veřejného pořádku a bezpečnosti ve státě, a proto potvrdil v celém rozsahu výměry okr. úřadu, jimiž byli st-lé navždy z celého území Československé republiky vyhoštěni. Vzhledem k výše řečenému neuznal žal. úřad za potřebné zabývati se námitkami odvolání, že kolportáž byla podle § 23 tisk. zák. trpěna a že státní zastupitelství nestíhají vůbec této kolportáže, ježto tyto tvrzené okolnosti jsou pro úvahu o přípustnosti této kolportáže zcela nerozhodné. Ostatní námitky odvolání st-lů označil žal. úřad jako pro zjištění předpokladů pro vyhoštění st-lů zcela nerozhodné.
O stížnosti, podané na tato rozhodnutí, uvážil nss toto:
Podle § 2 odst. 5 zák. z 27. července 1871 č. 88 ř. z. osoby, které v zemích, kde tento zákon platí, nemají domovského práva, mohou býti i z celého tohoto území vyhoštěny, jeví-li se jejich pobyt zde z ohledů na veřejný pořádek neb bezpečnost nepřípustným. Zákon rozlišuje tento případ vyhoštění cizince zcela přesně od vyhoštění podle odst. 1 a 2 cit. paragrafu a připouští je zcela všeobecně, aniž stanoví jiných předpokladů, než že pobyt cizincův v území, kde tento zákon platí, je neslučitelný s obecným zájmem na zachování veř. pořádku a bezpečnosti. Tím, co bylo řečeno, je prokázána nesprávnost právního názoru, na kterém je stížnost zbudována, vycházejíc z toho, že ustanovení § 2 odst. 5 zák. č. 88/1871 ř. z. lze použiti jen proti osobám, náležejícím k některému druhu osob, uvedených v § 1 cit. zák. pod lit. a)—d). Pro názor hájený stížností neposkytuje znění tohoto zákona opory, jak je patrno i ze znění jeho § 2 odst. 5, jež, počínajíc slovy »Mimo to «, zřejmě odlišuje případ, na který se tento odstavec vztahuje, od případů řešených v předcházejících odstavcích. Za tohoto stavu věci spatřuje stížnost neprávem vadnost řízení v tom, že nebylo provedeno řízení v tom směru, zda st-lé jsou osobami uvedenými v § 1 zák. č. 88/71 ř. z. pod lit. a)—d). —