Č. 12078.
Živnostenské právo. — Popisné věci: Za »poslední sčítání lidu« podle § 1 zák. č. 112/1927 Sb. lze sčítání naposled projedené považovati teprve, když výsledky jeho byly již předepsaným způsobem uveřejněny.
(Nález ze dne 11. října 1935 č. 18638/35.)
Věc: Společenstvo hostinských a výčepníků pro Brno-venkov proti zemskému úřadu v Brně o koncesi hostinskou a výčepnickou. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem okr. úřadu v Brně ze 16. února 1933 byla Marii F. pro dům č. p. . . . ve Š. udělena koncese hostinská a výčepní přes nesouhlas společenstva včas vyslovený s odůvodněním, že žadatelka nemá průkazu způsobilosti. Odvolání společenstva nevyhověl žal. úřad nař. rozhodnutím z důvodu rozhodnutí 1. stolice. X odůvodnění výměru prvostupňového, že obec Š. má podle sčítání lidu z roku 1921 3870 obyvatelů, takže žadatelka průkazu způsobilosti nepotřebuje, a výsledek sčítání z roku 1930 dosud že úředně vyhlášen nebyl, žal. úřad dále poznamenal toto: Podle znění § 1 zák. z 15. července 1927 č. 112 Sb. je pro požadavek průkazu způsobilosti v živnosti hostinské a výčepní směrodatný počet obyvatelstva podle posledního sčítání lidu. Výsledek tohoto sčítáni z roku 1930 není však dosud úředně řádně vyhlášen, není tudíž pravoplatný a nelze proto přihlížeti k výsledkům tohoto sčítání, nýbrž k výsledkům posledního pravoplatného sčítání lidu z roku 1921.
O stížnosti na toto rozhodnutí nss uvážil:
Proti právnímu názoru, na němž žal. úřad založil své rozhodnutí, namítá stížnost, že je v přímém rozporu s ustanovením zák. č. 112/27 Sb., který prý jasně a určitě stanoví, že pro otázku, zda pro některou obec je předepsán průkaz způsobilosti, je směrodatné výhradně poslední sčítání lidu. To prý vyplývá z celého ducha zákona vyslovujícího maximu, že zásadně má se v každém případě požadovati průkaz způsobilosti a že jen výjimečně může býti v případech v zákoně taxativně uvedených od tohoto požadavku upuštěno, takové případy pak že nutno vykládati vždy spíše restriktivně, nikdy však extensivně. Když výsledky sčítání lidu z roku 1930 byly již z největší části zpracovány a když tedy zem. úřad měl možnost vyžádati si příslušná autentická data od státního úřadu statistického, porušil zem. úřad prý zákon, vzav za základ rozhodnutí výsledky sčítání lidu z roku 1921 a ne posledního sčítání lidu z roku 1930. Stížnost tedy proti nař. rozhodnutí uplatňuje svůj opačný právní názor, že již skutečností samou, že sčítání lidu bylo provedeno, i když nebylo podle příslušných předpisů ještě vyhlášeno, jest dáno ono poslední sčítání lidu, jehož se § 1 shora cit. zák. dovolává. Stížnosti nelze přisvědčiti.
Zák. č. 112/1927 Sb., stanově jako kriterium výsledek posledního sčítání lidu, nevymezuje blíže pojem posledního sčítání lidu a chce tudíž i v těchto směrech ponechati v platnosti také pro otázku potřeby průkazu způsobilosti předpisy právním řádem v této materii již dané. Podle těchto zpracuje státní úřad statistický v Praze výsledky sčítání lidu a uveřejňuje je ve svých úředních publikacích (§ 3 zák. č. 47/1927 Sb. a § 29 odst. 1 vl. nař. 86/1930 Sb.). Podle toho jen data takto uveřejněná lze považovati za výsledek sčítání lidu a pokud státním statistickým úřadem předepsanou formou uveřejněna nebyla, nelze k provedenému sčítání přihlížeti; to podává se již z toho, že při zpracování sčítacího materiálu mohou nastati pochybnosti o správnosti nebo úplnosti zjištěných skutečností a vl. nař. č. 86/1930 Sb. v § 29 odst. 2 tu připouští nápravu. Řádně uveřejněného výsledku sčítání ve smyslu právě uvedeném nemůže proto nahraditi ani sdělení státního úřadu statistického, řízeného jednotlivci, i když se vztahuje k předmětu sčítání již provedeného.
Nebylo-li tu v době rozhodování správního úřadu ve smyslu uvedených předpisů o sčítání lidu ještě výsledků sčítání lidu z roku 1930 — stížnost sama netvrdí, že výsledky tohoto sčítání byly již řádným způsobem publikovány — jest považovati za poslední sčítání lidu sčítání z roku 1921 a právem proto žal. úřad položil je za základ svého rozhodnutí.
Za tohoto právního stavu nelze uznati jako vadu řízení, že úřad se nedotázal stát. úřadu statist. po výsledku sčítání z roku 1930, ježto, jak dovoženo, pokud tu nebylo řádně ve smyslu právního řádu prohlášeného sčítání dalšího, bylo posledním sčítáním sčítání z roku 1921 a jím bylo se úřadu ve smyslu § 1 zák. č. 112/1927 Sb. říditi.