Č. 12175.

Zaměstnanci veřejní: Nárok (pragmatikálního) lesního úředníka ředitelství státních lesů a statků (v Užhorodě) na naturální byt nebo na peněžitou náhradu za něj?
(Nález ze dne 30. listopadu 1935 č. 19854/35.)
Věc: Vilém Sz. v Užhorodě (adv. Dr. Bedř. Hahn z Prahy) proti ministerstvu zemědělství o náhradu za naturální byt.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-1 byl lesním úředníkem u ředitelství státních lesů a statků v Užhorodě. Výměrem téhož ředitelství z 25. ledna 1932 bylo st-li sděleno, že dnem 31. března 1932 končí nájem budovy, v níž st-1 dosud měl přidělený naturální byt, a že st-1 je povinen do té doby byt vykliditi a opatřiti si jiný z vlastních prostředků. Dále bylo st-li sděleno, že v budovách podniku »Státní lesy a statky« není toho času jiný naturální náhradní byt k disposici, že sice bylo u nadřízených úřadů učiněno opatření k získání výjimky pro povolení nájmu naturálního bytu v soukromí, ježto však vyřízení dosud nedošlo, jest dnešní situaci považovati jako by povolení nebylo min. zeměď. dáno.
Odvolávaje se na tento výměr žádal st-1 podáním z 20. října 1932, aby mu byly nahrazeny výlohy spojené s pronájmem jiného bytu za dobu od 1. dubna 1932 po celou dobu jeho aktivní služby, a uvedl, že ředitelství mu bez přerušení sráží ze služného pod titulem bytného měsíčně 50 Kč. Dnem 30. listopadu 1932 byl st-1 přeložen do výslužby.
Výměrem ředitelství státních lesů a statků v Užhorodě ze 14. února 1933 byl st-1 zpraven o tom, že min. zeměď. nař. rozhodnutím o st-lově žádosti z 20. října 1932 ve věci poskytnutí náhrady nájemného za nepřidělený naturální byt v době od 1. dubna 1932 měsíčně 700 Kč rozhodlo, že zaměstnancům ředitelství přísluší naturální byt, pokud je k disposici, a že v příslušných předpisech o regulování naturálních příjmů pragmatikálních zaměstnanců není opory pro povolení náhrady v případu, že si zaměstnanec opatřil byt z vlastních prostředků, když naturální byt nebyl k disposici.
O stížnosti uvažoval nss takto:
St-1 byl pragmatikálním zaměstnancem ředitelství státních lesů a statků v Užhorodě. Podle § 146 plat. zák. určí vl. nař., zda a v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší státnímu zaměstnanci nárok na naturální byt. Ježto nařízení takové dosud nebylo vydáno, platí podle § 206 plat. zák. předpisy dosavadní. Nějakého všeobecně platného a řádně publikovaného předpisu pro poskytování naturálních bytů pragmatikálním úředníkům čsl. státní lesní správy není. Ježto pak na Slov. a v Podk. Rusi podle zák. č. 269/1920 Sb. pro státní úředníky platí předpisy, platné v ostatních částech republiky Čsl., mohlo by se jednati o to, zda zaměstnancům státních lesů a statků v Užhorodě byl nárok na naturální byt přiznán nějakým individuelním správním aktem. Podle spisů správních je otázka užívání naturálních bytů v budovách státní lesní správy na území, o něž jde, upravena statutem č. 14704/1883, který byl vydán oběžníkem býv. uher. min. orby, průmyslu a obchodu z 29. dubna 1883, a který podle tohoto oběžníku měl býti všem úředníkům ... opatřeným naturálním bytem doručen. Podle § 1 tohoto statutu přepouštějí se státní budovy a jejich příslušenství, tvořící vlastnictví správy státních lesů, jako naturální byt lesním úředníkům ... bez výjimky jen až do dalšího ustanovení a s tou výhradou, že jejich uživatelé, když by toho služební zájmy vyžadovaly, na rozkaz příslušné vrchnosti a do termínu, jejž by bylo stanoviti s ohledem na místní poměry, se z nich mají vystěhovati, aniž mohou vznésti nárok na náhradu za újmy (škody) snad jim z toho vzešlé.
Z ustanovení tohoto plyne, že naturální byty se úřednictvu státních lesů a statků přikazují jen ve státních budovách, a jen do dalšího ustanovení, a že i když z důvodů zájmů služebních úředníkům těm jest dána z naturálního bytu výpověď, nemá úředník takový nároku na jakékoli odškodné.
V daném případě je ze spisů správních zřejmo, že st-li byl naturální byt poskytnut v budově nikoli státní, nýbrž v budově státem najaté, že nájem budovy té se dnem 31. března 1932 pro státní lesní správu skončil a že st-1 byl výnosem z 25. ledna 1932 vyzván, byt ten dnem 31. března 1932 vykliditi. Současně bylo st-li sděleno, že ředitelství státních lesů a statků v Užhorodě jiného naturálního bytu ve vlastních státních budovách nemá. Najal-li si tedy st-1, jak ve svém podání z 20. října 1932 uvedl, jiný byt, pak nelze ze zmíněného statutu dovoditi přímého právního nároku na náhradu nájemného za tento jiný byt, poněvadž ze statutu toho neplyne ani, že úředník státní lesní správy v Užhorodě by měl právní nárok na poskytnutí naturálního bytu v budově nestátní — otázkou, zda by měl nárok na poskytnutí bytu takového v budově státní, kdyby tam takový byt byl volný, se nss zabývati nemusil —, ani že by mu příslušela náhrada v případě, když by v budově státní žádný byt nebyl k disposici, nebo když by mu byt takový nebyl poskytnut v budově jiné.
Ze zmíněného statutu nemůže tedy st-1 přímého nároku na spornou náhradu vůbec dovoditi.
Leč stížnost má za to, že st-li nárok na náhradu takovou přísluší proto, že 1. při uspořádání požitků čsl. státem bylo v příslušném dekretu uvedeno, že st-lovy naturální požitky zůstanou nedotčeny, 2. ředitelství státních lesů a statků dosud vždy výlohy přestěhování hradilo a za dosavadní st-lův byt nájemné platilo, čímž nárok na tento naturální byt bezpodmínečně uznalo, 3. že dnem 1. dubna 1932 nenastala žádná skutečnost, která by vyvolala nový právní stav a která by dala příčinu k odnětí naturálního bytu, resp. k odepření placení nájemného, tím méně, když požitky za naturální byt měsíčních 50 Kč byly st-li pravidelně sráženy.
Žádnou z těchto námitek neshledal nss důvodnou.
St-1 v písemné stížnosti neuvádí, kterým dekretem mu při uspořádání požitků čsl. státem bylo sděleno, že jeho naturální požitky zůstanou nezměněny. Ve spisech správních uložen je toliko dekret ředitelství státních lesů a statků v Užhorodě ze 6. září 1923, jímž byl st-1 na základě propočtení služební doby zařazen do požitků VIII/3 hodn. třídy, při kteréžto příležitosti mu bylo sděleno, že jeho naturální požitky nedoznávají změny. Z tohoto sdělení však nelze dovoditi nic jiného, nežli, že propočtením služební doby a přiznáním požitků VIII/3 hodn. třídy se na st-lových naturálních požitcích nic nemění, nebylo tím však st-li zaručeno, že služební úřad st-lův předpisů, jimiž naturální požitky jsou upraveny, proti st-li nepoužije, i když by mu předpisy ty dávaly možnost, na naturálních příjmech st-lových nějakou změnu provésti. Ani z dekretů, jež zástupce stížnosti při ústním líčení soudu předložil, neplyne, že by jimi byl st-li zaručen i pro budoucnost nárok na naturální byt, resp. na náhradu nájemného st-lem placeného v případě, že by takového bytu nebylo. Z té okolnosti pak, že ředitelství státních lesů a statků dosud st-li hradilo výlohy stěhovací a že za byt poskytnutý st—li v nájemním domě dosud platilo nájemné, ještě neplyne, že st-lův nárok na naturální byt bezpodmínečně uznalo i pro budoucnost. Stejně nelze ze skutečnosti st-lem tvrzené, že byly st-li sráženy požitky za naturální byt měsíčních 50 Kč, dovoditi, že st-li byl tím přiznán nárok na naturální byt, ježto by nanejvýše mohlo jíti o to, že st-li byly z jeho služebních příjmů činěny srážky ty neprávem. Měl tedy st-1 na naturální byt právní nárok potud, pokud mu nárok takový úřadem byl přiznán, ze skutečností sub 1—3 uvedených nelze však dovoditi, že nárok takový byl st-li zabezpečen i pro budoucnost.
Pokud konečně stížnost domnělý nárok st-lův na náhradu nájemného se snaží dovoditi poukazem na svůj soukromoprávní poměr ke státu, nemohl se nss touto částí stížnosti vůbec zabývati, ježto, opírá-li st-1 svůj domnělý nárok o některý titul práva soukromého, mohl by o nároku takto formulovaném rozhodovati toliko řádný soud, nikoli však nss (§ 3 lit. a ) zák. o ss).

Citace:

č. 12175. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 615-617.