Č. 12197.

Dávka za úřední úkony. — Samospráva obecní. — Železniční právo: Není zásadně vyloučeno, aby i provozování místní dráhy obcí, zřízené na základě koncese jí udělené před účinností zák. č. 373/1919 Sb., bylo i za účinnosti tohoto zák. pokládáno za plnění »veřejného úkolu obci svěřeného«, jak je má na mysli saz. pol. 44/75 lit. b) sazebníku k poplatk. zákonu a tím i čl. 9 odst. 1 lit. A nař. č. 254/26 Sb., jako předpoklad osvobození svazků územní samosprávy od dávky za úřední úkony.
(Nález ze dne 6. prosince 1935 č. 20014/35.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 9000/31, 11498/34 a Boh. F 4196/28.
Věc: Městská obec N. proti ministerstvu železnic (vrch. odb. r. Zdeněk Machanec) o dávku za úřední úkony.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Rozhodnutím z 21. září 1931 schválil žal. úřad změnu jízdního řádu N.-ské místní dráhy, jejíž koncesionářem jest stěžující si obec. Za projednání podání byla dráze podle zák. z 27. listopadu 1930 č. 192 Sb., kterým se prodlužuje platnost zák. z 3. dubna 1925 č. 53 Sb., ve znění zák. ze 16. prosince 1926 č. 253 Sb. o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, podle vlád. nař. z 18. června 1930 č. 80 Sb. a vlád. nař. z 19. prosince 1930 č. 193 Sb. předepsána dávka z úředních úkonů ve výši 150 Kč. — Stížnost uplatňuje, že obci přísluší podle čl. 9 lit. A vl. nař. z 22. prosince 1926 č. 254 Sb. osvobození od dávky, neboť obec jest podle saz. pol. 44/75 lit. b) sazebníku k popl. zák. osvobozena od poplatků, ježto, provozujíc drobnou dráhu, plní tím veřejný úkol jí svěřený.
Nss shledal stížnost důvodnou.
Předpis dávky stal se v daném případě podle saz. pol. M 25 cit. vl. nař. č. 254/1926 Sb., podle níž lze dávku za úřední úkony uložiti za projednání žádosti o schválení odchylek od dopravního řádu. Podle čl. 9 odst. 1 lit. A téhož nař. jsou od dávky za úř. úkony osvobozeny svazky územní samosprávy, pokud jim přísluší osvobození od kolků a poplatků podle poplatk. zák. Podle saz. pol. 44/75 lit. b) sazebníku k popl. zákonu, kterého se stížnost dovolává, přísluší osvobození obcím ohledně listin a písemnosti, které vydávají plníce veřejný úkol jim svěřený, ale nepřísluší jim ohledně právních jednání, listin a písemností, které se týkají soukromoprávních poměrů neb jmění obcí. — jde tedy o to, zdali obec, provozujíc shora uvedenou dráhu, plnila tím veřejný úkol jí svěřený, či zda šlo při tom jen o správu soukromoprávních záležitostí obce.
Koncesní listinou ze 7. září 1880 č. 130 ř. z. bylo městské obci N. dáno povolení ke stavbě a provozování místní dráhy ze stanice s.-ské, tehdejší Sev. dráhy Ferdinandovy, do N.
Podle odst. 2 čl. I zák. z 8. srpna 1910 č. 149 ř. z. jsou místními drahami ony dráhy, které svým technickým založením a výkonností jsou za hlavními drahami, avšak zprostředkují dopravu v širším obvodu, zejména dovoz k hlavním drahám a jsou v koncesní listině označeny za místní dráhy. Naproti tomu jsou drobné dráhy takové dráhy nižšího řádu, které jsou menší důležitosti pro všeobecnou železniční dopravu, zejména ty dráhy, které zprostředkují hlavně místní dopravu v některé obci nebo mezi sousedními obcemi (odst. 3 čl. I). Že provozem drobné dráhy obec plní veřejný úkol jí svěřený, plyne přímo z ustanovení zák. č. 149/1910 ř. z., jak bylo dovoženo v nál. nss-u Boh. A 9000/31 a 11498/34. Podobné ustanovení ovšem v tomto zákonu ohledně místních drah není obsaženo. Avšak z toho ještě neplyne, že by zřízení a provoz místní dráhy obcí nemohlo býti nikdy pokládáno za plnění veřejných úkolů obci svěřených, tedy, že by musila býti tato činnost považována vždy za hospodářskou správu obecního jmění. Ustanovení § 28 obec. zříz. dává do působnosti obce vše, co předkem a nejprve prospěchu obce se dotýče a v mezích jejích vlastními silami opatřeno a provedeno býti může. Není tedy působnost obce podle zák. obmezena na určité obory. Tím, že některé pozdější zákony přikázaly některé záležitosti do působnosti obce, není ona neobmezenost nijak dotčena a nezáleží tedy při posouzení, zdali jde o věc patřící do působnosti obce, na jednotlivých positivních ustanoveních, nýbrž rozhoduje jedině, zda podle měnících se názorů politických, sociálních a hospodářských obec určitým podnikem sleduje všeobecný zájem svého občanstva (viz nál. Boh. F 4196/28 a Boh. A 11498/34). Není tedy zásadně vyloučeno, aby zřízením a provozováním místní dráhy obec plnila veřejný úkol jí svěřený.
Rovněž nelze ze zák. z 27. června 1919 č. 373 Sb., jehož se zástupce žal. úřadu při veřejném ústním líčení dovolával, usuzovati, že by obec provozem místní dráhy nemohla plniti veřejný úkol jí svěřený. Je pravda, že podle § 2 tohoto zák. se místní dráhy zřizují jakožto tratě státní. Leč to platí jen pro místní dráhy, zřizované za účinnosti tohoto zákona, kdežto na povaze dříve zřízených místních drah tímto zákonem se nic nezměnilo. Nevylučuje tedy toto ustanovení, aby další provozování místní dráhy obcí, zřízené na základě koncese jí udělené za dřívějšího právního stavu, bylo pokládáno i nyní za plnění veřejného úkolu obce.
Záleží tedy jedině na tom, zda zřízení a provozování místní dráhy v konkrétním případě se stalo za tím účelem, aby byla bezprostředně ukojena potřeba obyvatelstva dotyčné obce, tedy společný veř. zájem tohoto obyvatelstva, či zda obec, zřizujíc a provozujíc místní dráhu, měla na zřeteli jen výhodné finanční disponování s obecními prostředky a snahu jich použíti k docílení zisku (ke zřízení a provozování výdělečného podniku), resp. k docílení většího výtěžku obecního jmění. Na tom, — 1567
jaké znaky se dají v konkrétním případě pro jednu neb druhou eventualitu zjistiti, závisí odpověď na otázku, zda zřízením a provozováním místní dráhy obec plnila veřejný úkol, či zda spravovala pouze své soukromohospodářské záležitosti.
Ze správních spisů není patrno, že by úřad byl tyto okolnosti vůbec vyšetřoval. Ani z nař. rozhodnutí není zjevno, zda žal. úřad, předpisuje dávku, uvážil, zda obec při provozu místní dráhy nesleduje veř. úkol jí svěřený, a zda z toho důvodu není osvobozena od dávky, resp. vycházel-li z toho, že tomu tak není, na základě kterého skutkového stavu věc posuzoval a jak jej po stránce právní posoudil. Tato vada brání stěžující si obci, aby se mohla účinně hájiti proti nař. rozhodnutí, a znemožňuje nss-u řádné jeho přezkoumání. Pro tuto podstatnou vadu bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss, aniž se soud mohl obírati věcně otázkou, zda v daném případě obec, provozujíc místní dráhu, plnila skutečně veřejný úkol jí svěřený, a zda proto bylo dáno osvobození od dávky za úřední úkon.

Citace:

č. 12197. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 673-675.