Č. 12112.

Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: Trvá mezi majitelem půdy, na které se pěstuje tabák, a mezi »tabákovým zahradníkem« poměr služební nebo pracovní jako podklad pojistné povinnosti podle zák. č. 221/1924 Sb.?
(Nález ze dne 2. listopadu 1935 č. 19217.)
Prejudikatura: Boh. A 11114/34, 11604/34, 12111/35.
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Nitře proti zemskému úřadu v Bratislavě o přestupek zák. č. 221/1924 Sb.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím potvrdil zem, úřad v Bratislavě v pořadí instančním rozsudek okr. úřadu jako policejního trestního soudu v Nových Zámcích, kterým byl František T. osvobozen od obžaloby, vznesené naň pro přestupek § 260 lit. a) zák. č. 221/24 Sb., jehož se podle oznámení stěžující si pojišťovny dopustil tím, že od 22. února 1930 zaměstnával Jos. H. jako hospodářského sluhu a nepřihlásil ho k nemoc. pojištění a to z toho důvodu, že J. H. nebyl k obviněnému v poměru pracovním, nýbrž uzavřel s ním smlouvu podnikatelskou.
O stížnosti, podané na toto rozhodnutí, uvážil nss toto:
Z odůvodnění nař. rozhodnutí jest zřejmo, že žal. úřad osvobodil Frant. T. od obžaloby, vznesené naň pro přestupek § 260 lit. a) zák. č. 221/24 Sb., z té příčiny, že na základě výsledků vykonaného šetření dospěl k úsudku, že mezi obviněným jako majitelem pozemků a Josefem H., který pěstoval na nich tabák, existoval poměr pachtovní, nikoli však smluvený poměr služební ve smyslu § 2 cit. zák., který jest nezbytným zákonným předpokladem obligatorní pojistné povinností, zakládající přihlašovací povinnost podle § 17 tohoto zák., jejíž nevyhovění včas bez náležité omluvy tvoří skutkovou podstatu uvedeného přestupku, kladeného Frant. T. za vinu. — — —
Po stránce právní vytýká stížnost, že koncesi k pěstování tabáku dostává jen majitel pozemku, který ve své žádosti musí uvésti rozlohu, jakost půdy a osobu, která práce spojené s pěstováním tabáku bude vykonávat. Jde tedy o t. zv. tabáčiara-zabradníka, jakým byl prý v konkrétním případě i J. H., jemuž bylo svěřeno pěstování tabáku na poli Frant. T. Stížnost dovozuje, že jakákoli smlouva, že polovice úrody patří zahradníkovi, odporovala by předpisům tabákové režie, poněvadž majitel půdy, který má koncesi! k pěstování tabáku, musí tabákové režií odvésti celou úrodu a nesmí si z ní ani sám ponechati nic, natož ponechati cizí osobě její polovičku, aby ji sama zpeněžila. Tabák zúčtuje jen majitel koncese, který pak podle úmluvy odmění zahradníka v penězích. Tato skutečnost charakterisuje specielně právní poměr majitele pozemku k zahradníkovi, který není vzhledem k monopolní povaze rostlin poměrem pachtovním, nýbrž služebním, za jaký jej považuje také spis Dr. Vl. Fajnora a Dr. Ad. Zátureckého »Nástin soukromého práva, platného na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.«
Námitku tuto nelze však uznati důvodnou. Ze skutečnosti, že podle ujednání s tabákovou režií toliko Frant. T. byl oprávněn pěstovali na svých pozemcích tabák a byl povinen celou úrodu tabáku jí odváděti, samo o sobě neplyne ještě, že by proto již Josef H., který na pozemcích Frant. T. podle smlouvy s ním sjednané pěstoval tabák, musil býti k němu v poměru služebním, poněvadž tím, že by Frant. T. jednal snad proti ujednání s tabákovou režií a zneužil svého oprávnění, by se jakákoli smlouva, uzavřená mezi Frant. T. a J. H. o pěstování tabáku, nepřeměňovala ve smlouvu služební. Právní poměr, ve kterém byl Frant. T. k tabákové režii, nevylučuje, aby mezi ním a J. H. o pěstování tabáku byla ujednána jiná smlouva než služební ve smyslu zák. č. 244/1922 Sb. Pokud pak stížnost má při uvedené námitce snad na mysli zák. článek XXIX:1900, který tabákové zahradníky prohlásil v § 2 za robotníky, tedy osoby, jež jsou k osobě, které se dostalo povolení pěstovati tabák, ve služebním (pracovním) poměru, nutno k tomu uvésti, že z cit. zák. článku nelze dovoditi, že tabákoví zahradníci jsou Vždy k majiteli půdy V poměru pracovním. Poměr mezi nimi může míti podle obsahu konkrétní smlouvy také jinou právní povahu než povahu smlouvy služební, jak nss vyslovil již v nál. Boh. A 11604/34.
Podle toho není zásadní zákonné překážky, aby poměrem tím mohl býti také poměr pachtovní, jaký shledal žal. úřad v právním poměru mezi Frant. T. a J. H.

Citace:

Č. 12112.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 434-435.