Čís. 12938.
Pokud manžel neručí za nákupy manželky, jež žije odloučeně od něho a jíž platí výživné.
(Rozh. ze dne 20. října 1933, Rv II 163/32)
Žalobce domáhal se na žalovaném zaplacení 3718 Kč za zboží, jež odebrala na úvěr od žalobce manželka žalovaného. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Závazek manželův za manželčiny nákupy na úvěr jest odůvodněn buďto §§ 91, 1042 obč. zák. nebo §§ 92, 1029 obč. zák. V onom případě musel by prodatel dokázati, že učinil za žalovaného manžela náklad, který měl manžel podle § 91 obč. zák. učiniti sám (§ 1042 obč. zák.), kdežto v druhém případě by mu bylo dokázati, že manželka obstarávala nákupy ve svém zástupčím postavení (§§ 92, 1029, 1017 obč. zák.). Žalobce neuvedl v žalobě, o který právní důvod žalobní nárok opírá, nýbrž omezil se na tvrzení, že mu žalovaný dluží za prodané a dodané zboží 4998 Kč. K námitkám žalovaného, že již několik let není ve společné domácnosti se svou manželkou, což prý žalobce věděl, a že jí platí přiměřený měsíční příspěvek na výživu, poukazoval žalobce k tomu, že manželství není rozvedeno a proto jest prý žalovaný povinen, zaplatili zboží, které jest odebráno a spotřebováno manželkou. Leč žalobní nárok není opodstatněn ani s hlediska §§ 91, 1042 obč. zák., ani s hlediska §§ 92, 1029, 1017 obč. zák. Podle zjištění nižších soudů platí žalovaný své manželce na výživu měsíčně 1600 Kč a právem doličuje odvolací soud, že žalovaný tím jako státní úředník splnil svou zákonitou povinnost poskytovali manželce podle svého jmění slušnou výživu (§ 91 obč. zák.). Žalobce ani nenamítal, že by majetkové a výdělkové poměry žalovaného umožňovaly placení vyššího příspěvku. Není tu proto předpokladu § 1042 obč. zák. Zda manželka odebírá zboží na úvěr ve svém zástupčím postavení podle § 92 obč. zák., jest posuzovali podle okolností případu. Nebude vždy zapotřebí, by manželka při nákupu výslovně prohlašovala, že tak činí za manžela, nýbrž mohou se prohlášení taková státi činy konkludentními, není-li podle okolností pochyb, že jde o nákupy pro domácnost manželovu v mezích jejích potřeb a že manželka zřejmě jedná na účet manželův. Takových okolností v souzeném případě není, jak správně doličuje odvolací soud, neboť nebylo žalobcem ani tvrzeno ani zjištěno, že nákupy manželky žalovaného spadaly v rámec potřeb domácnosti.