Čís. 13079.
Honební společenstvo v Čechách má procesní způsobilost a jest oprávněno zakročiti o prozatímní opatření.
Pokud není ohrožen nárok honebního společenstva na zabezpečení pronajatého práva myslivosti proti jeho znehodnocení vykořisťováním.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1933, R I 928/33.)
Honební společenstvo v H. v Čechách navrhlo, by k zajištění nároku proti nájemci honitby na vrácení předmětu pachtu bylo povoleno prozatímní opatření 1. zákazem odpůrci, aby nestřílel zvěř v honbišti honebního společenstva v H., 2. zákazem odpůrci, aby nevydával honební lístky pro honbiště honebniho společenstva v H., 3. že honební lístky vydané odpůrcem až do vydání prozatímního opatření nemají platnosti, 4. povolením prozatímní správy honebních práv příslušejících odpůrci z pachtovní smlouvy. Ohrožení svého nároku spatřovalo navrhující honební společenstvo v tom, že prý jest honba vykonávána odpůrcem a jeho věřiteli takovým způsobem, že by zvěř byla úplně vystřílena. Soud prvé stolice zamítl návrh na povolení prozatímního opatření. Rekursní soud prozatímní opatření povolil.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Především jest uvésti k vývodům dovolacího rekursu, v nichž se uvádí, že honební společenstvo nemá procesní způsobilost a že proto nebylo ani oprávněno zakročiti o prozatímní opatření, že procesní způsobilost a ono oprávnění honebnímu společenstvu hledíc k ustanovením §§ 4, 6, 22, 45 a 46 českého honebního zákona upírati nelze. To blíže je dolíčeno v rozhodnutí čís. 12405 sb. n. s., na něž se odkazuje. Oprávněnou není ani výtka dovolacího rekurenta, že honební společenstvo není řádně zastoupeno. Osoby v projednávané věci za honební společenstvo vystupující jsou, jak bylo zjištěno, členy honebniho výboru a honební výbor společenstvo zastupuje (§§ 8, 12 českého hon. zákona). Pokud plná moc vydaná právnímu zástupci nevyhovovala, ježto nebyla všemi členy výboru podepsána, byla tato vada dodatečně (§ 6 c. ř. s.) napravena. Co se týče věcných námitek dovolacího rekurenta proti povolení prozatímního opatření, jest k námitce, že povoliti prozatímní opatření nelze, protože byla zavedena ohledně jeho honebního nájemního práva vnucená správa k uspokojení jeho věřitelů, uvésti, že vnucená správa zavedena byla až po podání návrhu na prozatímní opatření a po jeho povolení napadeným usnesením, takže okolnost ta při otázce povolení prozatímního opatření nepřicházela v úvahu. Neopodstatněnou je i námitka, že nárok, k jehož ochraně má prozatímní opatření sloužiti, není dostatečně osvědčen. Nedostatek náležitého osvědčení nároku lze podle ustanovení § 390 prvý odstavec ex. ř. nahraditi jistotou a napadeným usnesením byla jistota uložena. Důvodnou jest však námitka dovolacího rekurenta, že není osvědčeno ohrožení nároku. Jde o zabezpečení pronajatého práva myslivosti proti jeho znehodnocení vykořisťováním. Na honebním společenstvu jako navrhovateli prozatímního opatření bylo, by tvrzené vykořisťování, škodlivý výkon myslivosti se strany odpůrce osvědčilo. Společenstvo v tom směru uvedlo, že odpůrce, odňav honební povolení posavádním, domácím honebním hostům, dal je lidem cizím, i svým věřitelům, že střeleni byli v honbišti v době šetření dva srnci kůzlata a že prý, v době šetření, stříleno bylo na kachny a holuby. Pouhé odnětí honebního povolení posavádním hostům a přibrání jiných osob za hosty, i věřitelů, neznamená ještě o sobě škodlivý výkon myslivosti a drancování honitby a, co se týče odstřelu dvou srnců kůzlat a střelby na kachny a holuby, neuvádí je ani napadené usnesení jako důvod pro povolení prozatímního opatření a nejvyšší soud neshledává ono tvrzení výpověďmi Rudolfa Sch-a a Josefa L-a nedosti určitými za dostatečně osvědčené. Pro nedostatek osvědčení ohrožení první soud právem návrhu na povolení prozatímního opatření nevyhověl.