Authors:
= Váž. civ., 15 (1933), sv. 2
PDF

Čís. 12849.


Třetí osoba, jež byla poškozena tím, že s prodávanou nemovitostí byl vydražen jako její příslušenství i předmět patřící jí, ač ohledně tohoto předmětu byla exekuce k návrhu vymáhajícího věřitele zastavena, nemůže nárok proti rozvrhované podstatě a vráceni bezdůvodného obohaceni uplatňovati přihláškou k rozvrhovému roku, nýbrž jen sporem.
(Rozh. ze dne 29. září 1933, R I 656/33.)
Současně s nemovitostí byla v exekuci proti manželům G-ovým vydražena i kráva, ač exekuce ohledně krávy byla zastavena. K rozvrhu nejvyššího podání přihlásil v přednostním pořadí pohledávku 2200 Kč Vavřinec K., tvrdě, že vydražená kráva byla jeho vlastnictvím. Soud prvé stolice nevzal zřetel k této přihlášce. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Rekurent uplatňuje proti rozvrhovému usnesení, že přede všemi knihovními věřiteli a před přednostními věřiteli bylo mu přikázati v přednostním pořadí 2200 Kč, ježto s nemovitostí jako její příslušenství byla vydražena kráva, jemu náležející, čímž byla exekuční podstata o odhadní cenu této krávy 2200 Kč bezdůvodně obohacena, ačkoliv byla exekuce ohledně této krávy zastavena. Nárok proti exekuční podstatě pro její bezdůvodné obohacení mohl by rekurent uplatňovati jen na základě exekučního titulu, nikoliv však na základě pouhé přihlášky k rozvrhu nejvyššího podání. Na exekuční titul nemůže se však rekurent odvolávati. Pouhé přihlášky pohledávek jsou přípustné jen proti dlužníku, vázlo-li pro pohledávku zástavní právo na vydražené nemovitosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Z exekučních spisů vysvítá, že kráva, k níž uplatňoval stěžovatel vlastnické nároky, byla k návrhu vymáhajícího věřitele ještě před dražbou z exekuce vyloučena; než ani z toho důvodu nemůže stěžovatel požadovati, by byla zapravena z nejvyššího podání v přednostním pořadí jeho pohledávka 2200 Kč, odhadní cena krávy, neboť jde tu jen o nárok stěžovatelův zástavním právem nezajištěný, k němuž vzhledem k předpisům §§ 216, 217 ex. ř. nelze přihlížeti při rozvrhu nejvyššího podání. Stěžovatel nemůže proto uplatňovati svůj nárok v exekučním řízení při rozvrhu nejvyššího podání, nýbrž mohl by tak učiniti jen pořadem práva.
Citace:
Čís. 12849. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 239-239.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).