Čís. 13069.
Řízení, předcházející rozhodnutí o návrhu na vyhlášení konkursu, řídí se předpisy konkursního řádu, nikoliv předpisy o nesporném řízení.
Proti usnesení (rekursního soudu), jímž bylo podle § 70, druhý odstavec, konk. řádu vysloveno, že konkurs bude prohlášen jen, složí-li navrhovatel přiměřenou zálohu na útraty, jest úpadce oprávněn k rekursu, a to i jen z toho důvodu, že určená záloha jest nepřiměřeně nízká.
Záloha podle § 70, druhý odstavec, konk ř. má jen za účel, aby kryla přibližně útraty spojené s předběžným objasněním, zda má dlužník majetek dostačující k úhradě předvídaných útrat konkursního řízení, nikoliv k úhradě útrat spojených se zjišťováním veškerého majetku dlužníkova.
(Rozh. ze dne 1. prosince 1933, R I 1167/33.)
Okresní nemocenská pojišťovna učinila návrh, by byl uvalen konkurs na jmění Hynka J-a. Soud prvé stolice uložil navrhovatelce, by složila zálohu 10000 Kč na náklady konkursního řízení, jinak že bude její návrh zamítnut. Rekursní soud vyhověl rekursu navrhovatelky potud, že výši zálohy určil na 2000 Kč.
Nejvyšší soud vyhověl částečně dovolacímu rekursu Hynka J-a a zvýšil zálohu ke krytí útrat konkursního řízení na 4000 Kč.
Důvody:
Řízení, předcházející rozhodnutí o návrhu na vyhlášení konkursu, řídí se předpisy konkursního řádu a nikoli podle předpisů o nesporném řízení, poněvadž předpokladem pro toto předběžné řízení jest příslušný návrh, jehož náležitosti upravuje konkursní řád v §§ 68 až 70, a nemůže na tom nic měniti výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 7. července 1931 čís. 31441 čís. 10 věstníku, jenž jen po rejstříkové stránce nařizuje, jak naložiti s návrhy na vyhlášení konkursu až do jejich rozhodnutí. Nelze pochybovati ani o tom, že proti usnesení, jímž se podle § 70, druhý odstavec, k. ř. vyslovuje, že konkurs bude prohlášen, složí-li navrhovatel přiměřenou zálohu na útraty, jest úpadce oprávněn k rekursu i jen z toho důvodu, že určená záloha jest nepřiměřeně nízká, neboť takovou zálohou se (neodůvodněně) usnadňuje navrhovateli docíliti vyhlášení konkursu, čímž úpadce jest ve svých právech volně nakládati se svým majetkem, ohrožen a nejde proto jen o otázku útratovou (§ 188 k. ř. a § 528 c. ř. s.). Ani ze srovnání ustanovení § 192, druhý odstavec, k. ř. s ustanovením § 75 k. ř. nelze vyvoditi, že takový rekurs není přípustný, an § 75 neobmezuje rekurs jen na usnesení o prohlášení konkursu neb o zamítnutí návrhu na vyhlášení konkursu, nýbrž, jsa převzat z § 72 starého konk. ř., má podle pamětního spisu jen ten účel, by bylo jasně vysloveno, že mimo úpadce a navrhovatele mají jiní účastníci právo k rekursu. Nelze proto upříti dlužníku, jako účastníku řízení (§ 1901 prvý odstavec k. ř.), by se proti onomu usnesení rekursem nebránil. Ve věci samé jest uvésti, že záloha má jen za účel, by kryla přibližné útraty spojené s předběžným objasněním, zda má dlužník majetek dostačující k úhradě předvídatelných útrat konkursního řízení, nikoliv k úhradě útrat spojených se zjišťováním veškerého majetku dlužníkova. Nepřicházejí proto v úvahu veškeré možné útraty spojené s provedením sporů o všechny pochybné pohledávky dlužníkovy, nýbrž jen útraty pokračování ve sporu dlužníkem proti Emmě a Alžbětě F-ovým již zahájeném a útraty spojené s důkladnějším vyšetřením mimo spor, zda ostatní pochybné pohledávky dlužníkovy jsou pravděpodobně po právu a jsou vydobytelné. A ku krytí těchto nákladů stačí přibližně 4000 Kč a bylo proto jen potud dovolacímu rekursú vyhověti.