Čís. 13007. Bylo-li právo chudých odňato, není, třebaže se tak stalo teprve druhou stolící, dovolací rekurs vyloučen. Na udělení práva chudých mají nárok jen osoby fysické, nikoliv i konkursní podstata (její správce). (Rozh. ze dne 10. listopadu 1933, R II 407/33.) Ve sporu Dr. H-a jako správce konkursní podstaty inž. W-a proti firmě Z. nevyhověl soud prvé stolice návrhu žalované firmy, by bylo žalobci odňato právo chudých. Rekursní soud odňal žalobci právo chudých. Důvody: Pro otázku, zda jest povoliti právo chudých, jsou podle § 63 c. ř. s. směrodatnými ohledy na výživu, tedy znak ryze osobní. Z toho vyplývá, že právo chudých lze uděliti jen osobám fysickým, nikoli však útvarům jiným, jakým jest konkursní podstata. Správce konkursní podstaty jako takový nemůže přijíti v úvahu, ježto předložené potvrzení okresního soudu ze dne 21. dubna 1933 se nevztahuje na majetkové poměry správce konkursní podstaty. Bylo proto důvodnému rekursu vyhověti, ježto již od počátku scházely předpokládané zákonné podmínky (§ 68, druhý odstavec, c. ř. s.). Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Z ustanovení druhého odstavce § 68 a druhého odstavce § 72 cřs. vyplývá, že zákon vylučuje právo ke stížnosti na soudní rozhodnutí jen, bylo-li právo chudých uděleno, ať první nebo druhou stolicí. Bylo-li však právo chudých odňato, třeba se tak stalo teprve druhou stolicí, jako v souzeném případě, není dovolací rekurs vyloučen. Ve věci samé jest souhlasiti s názorem rekursního soudu, že jen osoby fysické mají nárok na udělení práva chudých, jakž plyne z ustanovení § 63 c. ř. s., poněvadž zákonem stanovené měřítko pro udělení práva chudých, totiž zkrácení nuzné výživy potřebné pro stranu práva chudých se domáhající a její rodinu, nelze použíti na konkursní podstatu a jejího správce jakožto jejího zákonitého zástupce.