Čís. 12823.

Zákon ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n. o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
O nezákonnosti (§ 46 (2) zák.) může býti řeč jen, příčí-li se rozhodnutí přímo zákonu. Tomu není tak, není-li otázka přímo řešena v zákoně a je-li v praksi sporná.
(Rozh. ze dne 21. září 1933, R I 647/33.)
Rejstříkový soud vyzval civilního inženýra, opovídajícího firmu, aby předložil koncesní listinu, opravňující ho k živnostenskému provádění staveb. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jde o souhlasná usnesení soudů nižších stolic, jež lze napadati jen z důvodů vytčených v § 46 odst. (2) zákona ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n. o základních ustanoveních soudního řízení nesporného. Stěžovatel uplatňuje zmatečnost a nezákonnost napadených usnesení, leč neprávem. Zmatečnost podle § 41 odst. (2) c) zákona vidí v tom, že nesporný soudce rozhodl spornou otázku správní, zda stěžovatel jako úředně autorisovaný civilní inženýr jest oprávněn prováděti po živnostensku stavby, aniž se musí vykázati živnostenským listem (koncesní listinou opravňující ho k živnostenskému provádění staveb). Tu však jde jen o řešení otázky předurčující, k čemuž nesporný soudce byl podle § 25 zákona oprávněn, ovšem jen s účinky pro toto nesporné řízení. Nelze proto mluviti o zmatečnosti řízení. O nezákonnosti může býti řeč jen, když se rozhodnutí příčí přímo zákonu. Ale tomu tak není v tomto případě, ona otázka v zákoně přímo řešena není a jest i v praxi velice sporná, jakž vyplývá z protichůdných názorů obchodní a živnostenské komory v Praze a inženýrské komory v Praze (srov. Kompasové vydání živnostenského řádu z roku 1926 sv. I. str. 812 a svazek II. str. 775 a 823). Jde tudíž jen o výtku nesprávného právního posouzení věci, které však nepodléhá podle § 46 odst. (2) uvedeného zákona přezkumu nejvyššího soudu. Dovolací rekurs musil se proto minouti s úspěchem.

Citace:

č. 12823. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 197-197.