Č. 6155.

Zemědělství. — Ochrana zaměstnanců. — Řízení před nss-em (Slovensko): I. * Okresní paritní komise je příslušná rozhodovati o platnosti výpovědi dané zamědělskému zaměstnanci, i když se výpověď týká pracovního poměru, který se nezakládá na smlouvě kolektivní. — * II. Rozhodnutí generální paritní komise, kterým byla popřena kompetence okresní paritní komise rozhodovati ve sporech o platnosti výpovědi dané zemědělskému zaměstnanci, je naříkatelné před nss-em.
(Nález ze dne 15. prosince 1926 č. 25756). Věc: Štefan P. v U. proti generální paritní komisi při slovenském úřadě práce v Bratislavě o platnost výpovědi z práce.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud se týká platnosti výpovědi, zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-l oznámil služnovskému úřadu v Nitře, že byl bezdůvodně propuštěn z práce na panství H. v U., ježto nedopustil se krádeže za vinu mu kladené, a žádal, aby mu byl vydán deputát a vyplacena náhrada za odňatý užitek z deputátních pozemků, a aby bylo prohlášeno, že propuštění jeho z práce nemá zákonného podkladu.
O stížnosti rozhodla okr. paritní komise usnesením, že »výpověď se neschvaluje.« Toto usnesení bylo st-li intimováno výměrem z 2. května 1924, jímž vysloveno, 1. že výpověď ze služby daná st-li se neschvaluje a 2. zaměstnavateli se ukládá, aby st-le ihned do služeb zpět přijal a jemu ode dne výpovědi zadržený důchod pod exekucí do 15 dnů vydal. V důvodech rozhodnutí uvedeno, že nevinnost Štefana P. byla prokázána rozsudkem soudní stolice v Bratislavě.
K odvolání majitelky panství zrušila generální paritní komise nař. usnesením rozhodnutí okr. par. komise jednak pro vadnost řízení, jednak pro nepříslušnost této komise z těchto důvodů: Z jednacích spisů jest patrno, že v daném případě rozhodla okr. par. komise o nárocích na plnění ze smlouvy individuelní, uzavřené na základě zák. čl. XLV : 1907 jen u přítomnosti 4 členů. K rozhodnutí toho sporu nebyla však okr. komise kompetentní, a i kdyby kompetentní byla, musila by ve smyslu § 6 stanov rozhodovati u přítomnosti všech členů uvedených v § 2 statutu.
O stížnosti nss uvážil:
Stížnost především namítá, že složení rozhodujícího senátu odpovídalo stanovám, ježto dle protokolu sepsaného o jednání před okr. par. komisí skládala se tato komise z předsedy a 6 členů, a nikoliv pouze ze 4 členů, jak za to má žal. úřad.
Námitka tato netýká se tedy merita rozhodnutí o soukromoprávním sporu, nýbrž jen formálního postupu. V nař. rozhodnutí uvádí se v té příčině, že okr. par. komise skládala se pouze ze čtyř členů a byla neschopna se usnášeti. Leč toto tvrzení nemá dostatečné opory ve spisech. — — —
Pokud jde o příslušnost okr. par. komise napadá stížnost nař. výrok výslovně jen v té jeho části, jež vztahuje se na rozhodnutí o platnosti dané výpovědi, a dovozuje, že o platnosti výpovědi okr. par. komise rozhodovati oprávněna byla. Neběží tedy ani v tomto bodu o meritorní rozhodnutí, nýbrž jen o otázku příslušnosti správního úřadu. Žal. úřad zásadně neupírá okr. par. komisi příslušnost k rozhodování o platnosti výpovědi, má však za to, že příslušnost její je omezena jen na ty případy, kde jde o rozvázání pracovního poměru uzavřeného na základě kolektivní úpravy smluvní, nikoliv tedy o výpověď pracovního poměru zakládajícího se pouze na smlouvě individuální. Náhled ten nemá však zákonné opory.
Dle § 5 nař. min. pro Slov. č. 64 Úr. Novin č. 35 z roku 1920 a § 8 c) statutu z r.1922 (Úr. noviny č. 49 z r. 1922) je okr. par. komise povolána, aby rozhodovala o platnosti výpovědi zamědělských zaměstnanců dle §§ 1 — 3 cit. nařízení, které vztahují se na služ. poměr mezi statkářem a zeměd. zaměstnancem, uzavřený na základě zák. čl. XLV : 1907. Tento předpis však nečiní rozdílu mezi služebními poměry uzavřenými na podkladě úmluv kolektivních a těmi, které uzavřeny byly jen smlouvou individuální a platí proto cit. ustanovení nař. č. 64 pro služ. poměr obojího druhu. Vzhledem k tomu není nezákonným, když okr. par. komise osvojila si rozhodování o výpovědi pracovního poměru, jenž nebyl založen na podkladě smlouvy kolektivní. Z toho, že okr. par. komise je dle § 8 statutu lit. a) a d) kompetentní sprostředkovati při uzavírání hromadných smluv a rozhodovati ve sporech vzniklých na základě hromadných smluvních úprav, neplyne, že i o platnosti výpovědi (§ 8 lit. c) statutu) může jen rozhodovati, když základem pracovního poměru byla smlouva kolektivní, neboť ani § 8 lit. c) statutu ani nařízení min. pro Slov. č. 64 z r. 1920 v tom směru působnost okr. par. komise neomezují.
Neprávem tedy upřel žal. úřad okr. par. komisi kompetenci k rozhodnutí o platnosti výpovědi.

Citace:

č. 6155. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 791-793.