Č. 5987.

Domovské právo: * Vypovězení z obce nepřerušuje desítiletou lhůtu vydržecí pro nabytí nároku na přijetí do svazku domovského podle § 2 zák. z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z., když vypovídací nález nebyl před uplynutím oné lhůty proveden.
(Nález ze dne 22. října 1926 č. 20554.)
Věc: Město J. proti ministerstvu vnitra o domovskou příslušnost Jana T.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Osk v J. rozhodla výměrem z 26. září 1922, že Jan T. nenabyl dom. práva v J., poněvadž podle výsledku konaného šetření nemohl dovršiti l0letou lhůtu pobytu, neboť byl pravoplatným nálezem osp-é v J. z 29. ledna 1921 vyhoštěn z okruhu obce J. a nejsou tedy splněny podmínky § 2 zák. z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z.
Výnosem z 21. března 1925 vyhověla zsp v Praze odvolání obce Z. z uvedeného výměru osp-é, zrušila tento výměr a rozhodla, že Jan T. nabyl nároku na přijetí do dom. svazku obce J., poněvadž jsa rakouským, resp. čsl. státním občanem v době od 28. prosince 1910 až do dne podání žádosti obce Z., t. j. 11. února 1921, tedy více než 10 let před podáním žádosti za právo domovské, dobrovolně a nepřetržitě v posléze jmenované obci se zdržoval a v této době pobytu veřejnému zaopatření chudinskému na obtíž nepřipadl. Okolnost, že jmenovaný byl z obce J. dne 28. prosince 1920 vypovězen, ničeho na věci nemění, ježto se z této obce ve skutečnosti vůbec nevystěhoval a tudíž zákonnou l0letou dobu vydržel.
Žal. úřad nař. rozhodnutím nevyhověl odvolání města J., poukázav na důvody, jež uvedla zsp.
O stížnosti uvážil nss takto: — —
Stížnost namítá, že Jan T. l0letého pobytu nedovršil, poněvadž byl pravoplatným nálezem z obce vyhoštěn a jeho pobyt po vyhošťujícím usnesení nelze pokládati za dobrovolný. Tento názor nemá opory v zákoně.
Podle § 2, odst. 1 cit. zák. z r. 1896 nemůže býti čs. státnímu občanu odepřeno obcí pobytu výslovné přijetí do svazku domovského, jestliže občan ten po dosažené svéprávnosti po 10 let, která předcházejí žádosti za právo domovské, dobrovolně a nepřetržitě v obci se zdržoval. Vyžaduje tedy zákon k založení onoho nároku, aby pobyt byl dobrovolný a nepřetržitý a aby trval 10 let.
Vyhošťující usnesení obce může snad pobyt v obci učiniti neoprávněným, neodnímá mu však o sobě ani povahu dobrovolnosti ani faktický pobyt ještě nepřerušuje. Podle toho nemá vyhošťující nález obce, pokud nebyl proveden, žádného účinku na vydržení nároku na přijetí do dom. svazku obce, která nález ten vyslovila.
Přetržení vydržecí lhůty by nastalo jen tenkráte, kdyby — ovšem před jejím uplynutím — byl vyhošťující nález skutečně proveden. V daném případě vyhošťující nález, který ostatně nabyl právní moci teprve po uplynutí zákonné lhůty vydržecí, stanovené v § 2 cit. zákona, podle spisů proveden nebyl.

Citace:

č. 5987. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 485-486.