Č. 5778.

Sociální péče. — Administrativní řízení: Který
úřed je příslušný předpisovati dávku za úřední úkony za potvrzení, že uprázdněné místo nelze obsaditi vhodnou silou tuzemskou?
(Nález ze dne 14. června 1826 č. 5904.)
Věc: Kabelová továrna, úč. spol. v Bratislavě proti ministerstvu socilní péče stran dávky za úřední úkony.

Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zemský úřad práce pro Slovensko v Bratislavě svolil na základě zmocnění min. soc. péče a ve shodě se zem. ústředním úřadem práce v Praze výměrem ze 4. listopadu 1925 k přechodnému zaměstnání 4 příslušnic rakouských v podniku st-lčině. Z tohoto výměru byla st-lce nař. rozhodnutím min. soc. péče předepsána dávka za úřední úkony ve výši 400 Kč.
Stížnost na toto rozhodnutí podaná vytýká, že není zákonem zakázáno, aby cizinci mohli na území čsl. republiky pracovati, takže jest nezákonné, když úřad váže zaměstnání cizinců na úřední povolení; z takovéhoto povolení nemůže pak býti žádána ve smyslu § 1 vlád. nař. z 18. června 1925 č. 163 Sb. dávka, poněvadž nejde o úkon, který by se stal v zájmu soukromém ani o udělení oprávnění neb poskytnutí výhody.
Rozhoduje o této stížnosti, musil se soud z moci úřední zabývati nejdříve otázkou, zdali nař. rozhodnutí bylo vydáno úřadem k tomu příslušným. Jak již uvedeno, byla dávka vyměřena za svolení dané st-lce k přechodnému zaměstnání 4 rak. příslušnic, má tedy tento předpis patrně svůj základ v ustanovení sazebníku vydaného vl. nař. z 18. června 1925 č. 163 Sb. odděl. H. č. 6., které stanoví, že za povolení zaměstnání cizích státních příslušníků v oboru sprostředkování práce možno vybírati dávku za úřední výkony od 20 do 1000 Kč. Podle výnosu min. soc.
péče z 9. srpna 1922 č. 19.912/E žal. úřadem předloženého bylo vydávání potvrzení zaměstnavatelům, že jimi přihlášené uprázdněné místo nemohlo býti obsazeno vhodnými pracovními silami ze zdejších státních
příslušníků, na Slov. svěřeno zem. úřadu práce pro Slov. v Bratislavě po dohodě se zem. ústředním úřadem práce v Praze. Výměr zem. úřadu práce pro Slov. ze 4. listopadu 1925, který byl st-lce vydán, obsahuje vlastně takové potvrzení, ač byl úřadem označen jako »svolení k přechodnému zaměstnání« 4 cizích příslušnic. Zem. úřad vydal tedy svůj výměr, jak sám udává, na základě zmíněného zmocnění min. soc. péče.
Podle § 4 zák. ze 3. dubna 1925 č. 53 Sb. vyměří dávku za úřední úkony
úřad, který rozhoduje o věci, jejíž projednávání zakládá dávkovou povinnost. V daném případě jest úřední úkon, z něhož dávka byla vyměřena, právě ono svolení, resp. potvrzení vydané st-li zem. úřadem práce pro Slov. Mohl tedy podle cit. zákonného ustanovení jedině tento úřad
býti příslušným vyměřiti z uvedeného úředního úkonu nějakou dávku.
Žal. úřad, který nebyl tedy vůbec k tomu povolán, uložiti st-li dávku z úředního úkonu předsevzatého zem. úřadem práce, překročil nař. rozhodnutím meze své působnosti a musilo proto jeho rozhodnutí býti
zrušeno podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 5778. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 100-100.