Č. 6072.

Obecní zaměstnanci. — Administrativní řízení (Slovensko): Od 1. ledna 1923 není okresní výbor ani jako úřad odvolací ani jako úřad dozorčí příslušným, rozhodovati o pensijní věci zaměstnanců velké nebo malé obce.
(Nález ze dne 16. listopadu 1926 č. 22062).
Věc: Město T. proti župnímu úřadu v Turč. Sv. Martině o pensionování městského inženýra Armanda J.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Usnesením z 28. března 1925 vyslovilo zastupitelstvo města T., že pensionuje měst. hlav. inženýra Armanda J. počínaje dnem 1. května 1925 a že ukládá měst. radě, aby určila ve smyslu měst. pens. statutu nároky jmenovaného zaměstnance a předložila zastupitelstvu svůj návrh za účelem poukázání pens. požitků. — —
Z tohoto usnesení měst. zastupitelstva podali odvolání jednak inž. J., jednak firma »Tiberghien Fils«. — —Rozhodnutím z 12. srpna 1925 vyslovil okr. výbor v Trenčíně, že jako bezprostřední dohlédací úřad odvoláním vyhovuje, usnesení měst. zastupitelstva zrušuje a ukládá měst. radě, aby se »ohledně inž. J.« dohodla s firmou »Tiberghien Fils« a odstranila přátelskou dohodou spory, které by mezi městem a zmíněnou firmou mohly vzniknout na základě odstavce 2. bodu 22 smlouvy uzavřené mezi městem a jmenovanou firmou. Z rozhodnutí okr. výboru podalo odvolání město Trenčín; odvolání to zamítl župní úřad v Turč. Sv. Martině nař. rozhodnutím a schválil rozhodnutí okr. výboru. K tomu připojil župní úřad právní poučení, že z tohoto rozhodnutí není přípustným další odvolání.
O stížnosti nss uvážil: — — —
Usnesení zastupitelstva města T. z 28. března 1925 obsahující výrok o tom, že město dává svého zaměstnance do pense, dlužno pokládati za rozhodnutí úřadu I. stolice v pensijní věci obecního zaměstnance. Takovéto rozhodnutí ob. zastupitelstva mohou vyšší úřady správní přezkoumávati meritorně pouze v cestě instanční, tedy pouze k opravnému prostředku podanému legitimovanou stranou. Rozhodnutí tohoto obsahu nepodléhá však vůbec nějakému schvalování s hlediska dozoru nad obcemi, tedy schvalování oněmi úřady správními, jež jsou povolány vykonávati nad obcemi na Slov. dozorčí práva, ať již ve smyslu zák. z 30. června 1921 č. 241 Sb., ať již ve smyslu zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. V daném případě nemohl tedy okr. výbor vůči usnesení zastupitelstva města T. z 28. března 1925 vůbec vystupovati ve funkci úřadu pověřeného výkonem dozorčích práv vůči velkým a malým obcím na Slov. a to ani podle § 1 zák. č. 241/1921, ani podle § 58 zák. č. 329/1921.
Pokud tedy okr. výbor vystupoval ve funkci úřadu dozorčího, jest výrok jeho aktem úřadu nepříslušného, tudíž aktem zmatečným. Pokud pak župní úřad tento zmatečný akt sám meritorně přezkoumával a jej potvrdil, odporuje výrok župního úřadu zákonu.
Leč okresní výbor nebyl příslušným ani k tomu, aby usnesení měst. zastupitelstva přezkoumával jako stolice odvolací, jak plyne z těchto úvah:
Jak bylo svrchu uvedeno, řešil okr. výbor — přezkoumávaje jako stolice odvolací usnesení měst. zastupitelstva — meritorně také otázku, zdali pensionování inž. J. vyslovené v usnesení měst. zastupitelstva jest v souhlasu se zákonem; rozhodoval tedy okr. výbor jako stolice odvolací spor o to, zda byly tu dány podmínky pro pensionování zaměstnance velké obce na Slov., tudíž spor o to, byl-li zaměstnanec velké obce pensionován po právu.
Nss vyslovil již v nál. Boh. 5734 adm. právní názor, že od 1. ledna 1923 rozhodují v pens. věcech zaměstnanců velkých a malých obcí na Slov., když jest spor o to, byl-li zaměstnanec pensionován po právu, jako první stolice odvolací župní úřady, z jejichž rozhodnutí jest přípustné odvolání k min. vnitra, a že okr. výbory nejsou ve věcech tohoto druhu vůbec odvolací stolicí.
Nebyl tudíž okr. výbor, jehož rozhodnutí bylo vydáno dne 12. srpna 1925, — tedy po 1. lednu 1923, příslušný vystupovati v daném případě ani jako stolice odvolací. Byl proto výrok okr. výboru i pokud byl vydán v této funkci, aktem zmatečným. Potvrdil-li pak župní úřad rozhodnutí okr. výboru, i pokud se jeví jako rozhodnutí vydané ve funkci stolice odvolací, odporuje jeho postup zákonu. Rovněž neprávem označil župní úřad své rozhodnutí, pokud jím byl potvrzen onen instanční výrok okresního výboru, jako konečné rozhodnutí nepodléhající již dalšímu instančnímu přezkoumání. — — —

Citace:

č. 6072. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 637-638.