Č. 5984.

Stavební právo (Praha): * Zem. správní výbor jest podle § 4 stav. ř. pro Prahu oprávněn odepříti schválení plánu polohy, jak byl obcí usnesen, není však — mimo případ rozhodování sporu vzešlého o plánu polohy mezi obcemi — oprávněn plán ten měniti.
(Nález ze dne 22. října 1926 č. 12468.)
Věc: Obec hlavního města Prahy proti zemskému správnímu výboru v Praze o plán polohy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Vyhláškou z 15. února 1923 vyložen byl podle § 4 stav. ř. pro Prahu návrh nového plánu polohy pro ulici ... a část ulice ..., v němž v souvislosti s novou čarou regulační upuštěno od dosavadní předzahrádky před budovou ... Nař. výnosem zsv, dohodnuv se se zsp-ou, schválil tento návrh, ale s výhradou, že i po zboření sousedních domů bude mezi ulicí ... a budovou ... zachována zahrádka v šíři 2 m, opatřená dosavadním plotem. Mezitím min veř. prací výnosem ze 7. ledna 1924 potvrdilo na základě § 10 zák. z 5. února 1920 č. 88 Sb. regulační a zastavovací plán pro totéž území, vypracovaný státní regulační komisí, v němž zmíněné předzahrádky jsou vypuštěny.
Stížnost podaná obcí pražskou do svrchu uvedeného usnesení navrhuje zrušení jeho pro nezákonnost, poněvadž jednak zsv není oprávněn plán polohy obcí usnesený měniti, jednak změna zsv-em stanovená odporuje plánu zastavovacímu, potvrzenému min. veř. prací, a usnesení porušuje tudíž předpis § 15 zák. č. 88/1920 Sb.
Nss shledal stížnost důvodnou:
Podle § 4 stav. ř. pro Prahu přísluší usnášeti se o plánu polohy ob. zastupitelstvu; zsv ve shodě se zsp-ou plány tyto potvrzuje, a jenom tehdy, vzejdou-li za příčinou sdělání plánů polohy neshody a spory mezi jednotlivými obcemi, o věci rozhoduje. Z tohoto znění zákona, jenž klade proti sobě potvrzování a rozhodování, oprávnění zv-u rozhodovati omezuje na případy sporů a neshod mezi jednotlivými obcemi, jest patrno, že mimo tento případ přísluší zv-u toliko plán polohy potvrditi, schváliti. V pravomoci schvalovací obsažena jest však — jak plyne z pojmu schválení, potvrzení — toliko příslušnost schvalovacího orgánu, aby svým projevem akt schvalovaný doplnil a dodal mu tak plné právní účinnosti, nikoli také příslušnost samostatně ve věci disponovati. Jest tedy zsv ovšem oprávněn plánu polohy, jak obcí byl usnesen, potvrzení odepříti, není však příslušným dekretovati jeho změnu a tak na místo obce samostatně disponovati.
Poněvadž zsv v daném případě předložený mu plán polohy schválil toliko s výhradou, a v podstatě tedy sám dekretoval jeho změnu, překročil meze své kompetence §em 4. stav. ř. mu přiznané a jest tedy nař. usnesení nezákonné. Bylo je proto již z tohoto důvodu v základě § 7 zák. o ss zrušiti, nehledíc ani k tomu, zda změna zsv-em dekretovaná byla by přípustná vzhledem k tomu, že jest v rozporu se zastavovacím a regulačním plánem již před vydáním nař. rozhodnutí státní regulační komisí usneseným a min. veř. prací podle § 10 zák. č. 88/1920 potvrzeným (§ 15 cit. zák.).

Citace:

č. 5984. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 479-480.