Č. 6078.

Stavební právo. — Řízení před nss-em (Olomouc): I. * Přestavbou ve smyslu § 27 stav. ř. pro Olomouc rozumí se pouze přeměna budovy nebo jednotlivého patra, t j. taková změna, kterou se budova nebo jednotlivé její patro v jejich celistvosti přeměňuje v objekt podstatně odlišný a jiný. — II. Obec je legitimována k stížnosti na nss proti rozhodnutí zv-u, kterým k rekursu stavebníkovu zrušil rozhodnutí nižších stolic, odpírající stavebníkovi stavební povolení k »přestavbě« portálu z důvodu, že projekt neodpovídá schválení čáře stavební.
(Nález ze dne 17. listopadu 1926 č. 23601).
Věc: Městská rada zemského hlavního města Olomouce proti moravskému zemskému výboru o přeměnu portálu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podle výměru z 20. června 1924 nevyhověla městská rada olomoucká jako stav. úřad I. stolice žádosti Antonína T. v Olomouci za povolení k přestavbě portálu v domě čp. ..., ježto jde o přestavbu vztahující se též na přízemí, takže jest ve smyslu § 16 stav. ř. platného pro město Olomouc potřebí předchozího sdělení stav. čáry, a projekt neodpovídá stav. čáře stanovené pro tuto stranu ulice usnesením ob. zastupitelstva z 27. února a 21. března 1911. Nař. rozhodnutím vyhověl zv v pořadí instančním rekursu stavebníkovu a udělil žádané povolení podle předložených plánů a za podmínek navržených stav. komisí, poněvadž v daném případě nejde o přestavbu ve smyslu § 27, odst. 3 stav. ř., nýbrž v podstatě toliko o přeměnu po případě znovuzřízení dveří a oken (výkladních skříní), tedy o pouhou podstatnou změnu neb opravu stavební, která předchozího určení stav. čáry nevyžaduje.
O stížnosti nss uvážil:
Námitce odv. spisu, že stěžující si obci nedostává se stižní legitimace, nss nemohl přisvědčiti. Na sporu je otázka, je-li pro předmětné stav. práce zapotřebí předchozího určení stav. čáry. Otázka tato dotýká se však tou měrou zájmů komunikačních, jakož i materielních zájmů obce důsledkem práv a povinností, které pro obec z určení stav. čáry vznikají (§ 21 stav. řádu), že nelze obci jako pánu a majiteli veř. statku uličního upírati legitimaci, aby se proti rozhodnutí úřadu, jímž se při konkrétním stav. projektu popírá nutnost předchozího určení stav. čáry, bránila stížností na tento soud.
Ve věci samé neshledal nss stížnost důvodnou.
Podle § 16 stav. ř. platného pro město Olomouc jest potřebí předchozího sdělení stav. čáry, má-li se při veř. cestě provésti novostavba, přístavba nebo přestavba, pokud tyto dvě poslední zasahují do přízemí, jakož i zřizuje-li se ohrada při veř. třídě. V konkretním případě je na sporu otázka, lze-li stav. práce, o něž jde, kvalifikovati jako »přestavbu«.
§ 27, odst. 3 stav. ř. ze 16. června 1894 č. 63 z. z. mor. prohlašuje za přestavbu »přeměnu budovy nebo jednotlivých jejích pater«. Již z českého znění je patrno, že má tu zákon na mysli jenom takové stav. práce, které zasahují budovu neb aspoň jednotlivé její patro v jejich celistvosti a přeměňují je v něco jiného nežli čím byly dosud. Ještě pregnantěji je pojem přestavby vyjádřen v německém textu slovem »Umgestaltung«. O »Umgestaltung« lze mluviti jenom tehdy, když předmět změny se ve své celistvosti stane objektem jiným a odlišným, nežli byl dosud. Nelze tedy o přestavbě ve smyslu odst. 3. § 27 stav. ř. pro Olomouc mluviti již tehdy, když se mění jen jednotlivé části stavby, byť to byly i části podstatné; přestavbou v tomto smyslu lze porozuměti jenom takové stav. změny, kterými se budova neb aspoň jednotlivé její patro v jejich celistvosti přeměňují v objekt podstatně jiný a odlišný nežli jakým byly dosud.
Že tomu tak jest, plyne z dalších ustanovení § 27 cit. stav. ř., které definují pojem podstatných oprav a změn, a prohlašují za takovou podstatnou změnu mimo jiné i stav. práce, kterými se budova mění ve svých zevnějších rozměrech nebo ve své fasádě, jakož i všelikou změnu nosičů a jiných nosných konstrukcí. Neboť uznává-li tu zákon změnu budovy, která nepochybně involvuje změnu v podstatných částích konstrukce, za pouhou podstatnou změnu a kvalifikuje-li ji tedy stavebně-právně za něco podstatně jiného a podřadnějšího nežli přestavbu, je patrno, že změny jen některých byť i podstatných částí konstrukce nemohou míti zároveň i povahu »přestavby«. Pojem přestavby, jak tu byl vyvozen z předpisů stav. řádu pro Olomouc, kryje se celkem s pojmem přestavby dle českého stav. řádu, jejž nss vyložil v nál. Boh. 190 adm. Stížnost se proto mýlí, má-li za to, že by v českém stav. řádu nalezla oporu pro své stanovisko, nehledíc arciť k tomu, že dovolání česk. stav. řádu, jenž pro Olomouc neplatí, je vůbec nemístné.
Podle předložených stav. plánů a dle obsahu protokolu o stav. komisi, konané dne 18. června 1925, záležejí v daném případě sporné stav. práce v tom, že se v přízemních obchodních místnostech domu čp. ... vybourají dva pilíře, na místě nich zřídí se jeden pilíř nový a průčelní zdivo podél sousedních hranic bude rozebráno a nahrazeno zdivem novým. Tyto práce, které — jak správně žal. úřad uvádí — jsou toliko přeměnou dosavadních dveří a oken (výkladních skříní), aniž by zasahovaly celé přízemí a přeměňovaly je v objekt od dosavadního podstaně odlišný, nelze podle obsahu spisů kvalifikovati jako »přeměnu budovy nebo jednotlivého jejího patra« a tudíž jako »přestavbu« ve smyslu § 27 stav. ř. Pak není však třeba pro ně předchozího určení stav. čáry, a stížnost jeví se bezdůvodnou.

Citace:

č. 6078. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 644-646.