Č. 5879.

Domovské právo (Slovensko): I. Není pojmového rozdílu mezi »domovským právem« a »příslušností do svazku obce«. — II. Provdáním nabývá žena dom. práva manželova a pozbývá zároveň svého dosavadního práva dom.
(Nález ze dne 20. září 1926 č. 18670).
Věc: Gisela B. v L. proti župnímu úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši o zrušení domovských listů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím okr. úřadu v R. byly domovské listy pro Giselu B., vydané obecním úřadem v R. dne 11. února 1924 a dne 6. listopadu 1924 z úřední moci zrušeny a prohlášeny za neplatné. Nař. rozhodnutím bylo odvolání Gisely B. zamítnuto a rozhodnutí okr. úřadu v R. potvrzeno.
Stížnost namítá: 1. že ani okr. úřad v R. ani žal. úřad nebyly vzhledem k ustanovení § 5 zák. čl. XXII z r. 1886 oprávněny zrušiti představenstvem města R. vystavené domovské listy, 2. že podle § 5 a 6 téhož zák. čl. jest pojem »patření do svazku obce« pojem generalis a pojem »příslušnost« pojem specialis, že kdo patří do svazku určité obce, má tam i domovské právo, kdo však má domovské právo, nepatří ještě do svazku obce, že obecní svazek a z tohoto vyplývající dom. právo zaniká jen v případě, když dotyčná osoba přestoupí do svazku jiné obce, nikoli, když nabude jinou příslušnost, že provdáním se získá manželka ke svému původnímu dom. právu ještě dom. právo ex jure mařiti, že tudíž st-lka původní příslušnost v R. provdáním neztratila.
Námitky tyto neshledal nss důvodnými.
Podle § 17 zák. čl. XXII : 1886 jest dom. list certifikátem o dom. příslušnosti a průkazem o tom, že ta která osoba má v určité obci dom. právo. Listina ta tedy předpokládá, že dom. právo určité osoby již existuje. Tím je dáno, že listina taková musí odpovídati danému skutečnému stavu, jak po stránce věcné tak po stránce právní, že tudíž její vnitřní hodnota a průvodní moc podmíněna jest jejím souhlasem se skutečností. Dom. listem se tudíž dom. příslušnosti nenabývá, nýbrž vydání dom. listu předpokládá, že ta která osoba nabyla dom. práva v příslušné obci buď odvozeným způsobem ve smyslu § 6 a 7 cit. zák. čl. aneb způsobem původním podle § 12, 14, 32/1 zák. čl. XXII : 1886 tím, že usnesením zastupitelského sboru příslušné obce do svazku této obce byla přijata.
Pokud se týká nabývání dom. práva, nelze s názory st-lčinými, uplatňovanými v námitce pod č. 2 uvedené, souhlasiti. Z doslovu předpisu zák. čl. XXII : 1886, týkajícího se dom. příslušnosti, zejména z ustanovení § 5 až 13 plyne, že svazek obecní a »příslušnost« ve smyslu cit. zák. článku jsou pojmy totožné. Identita pojmů těch vychází také z obsahu zákona, který, mluvě o dom. právu určité skupiny osob, užívá výrazu »příslušnost« a »svazek obce« promiscue (arg. doslovné znění § 5 a 6 cit. zák. článku). Dle § 5 cit. zákona může každá osoba býti příslušnou jen do jedné obce, osoba ženská dle § 7 zákona, nabývající při provdání nezbytné dom. příslušnosti manžela, pozbývá tím dřívější své příslušnosti; tato dřívější příslušnost úmrtím manžela neobživne, nýbrž vdova podrží příslušnost manžela i po jeho smrti, dokud samostatně nenabude příslušnosti nové.
V dom. listu z 11. února 1924 potvrdilo představenstvo města R., že vdova Gisela B., narozená 2. února 1876 v R., má v této obci dom. právo od narození dle § 6 zák. čl. XXII : 1886. V dom. listu ze 6. listopadu 1924 potvrdilo představenstvo obce R., že má Gizela B. v této obci dom. právo od 1. ledna 1908 na základě § 7 zák. čl. XXII z r. 1886.
Žal. úřad, odvolav se v napadeném rozhodnutí na odůvodnění obsažené ve výroku okr. úřadu, opřel svůj výrok, potvrzující zrušení těchto dom. listů, o skutečnost, že st-lka, dne 2. února 1876 narozená, měla po svých rodičích dom. právo v R., že r. 1899 provdala se za Josefa B., příslušného do P., že ani Josef B. ani st-lka po smrti svého manžela za přijetí do svazku města R. nikdy nežádali a že také ob. zastupitelstvo v R. nikdy se neusneslo, že je do svazku obce přijímá. Okolnosti tyto st-lka nepopírá.
Z okolností těchto vychází na jevo, že st-lka dom. příslušnost v R. provdáním se za Josefa B. dle § 7 ztratila a vstoupila do svazku dom. obce svého manžela, kterou dle správních spisů a udání st-lky, ve stížnosti obsaženého, byla obec P., ležící v nynější republice Polské, že tudíž úmrtím manžela její původní dom. příslušnost neobživla a že st-lka mohla nabýti příslušnosti v R. jen na základě nového usnesení ob. zastupitelstva, ke kterému však, jak již uvedeno bylo, nedošlo, že tedy st-lka není příslušná dom. právem do R.
Názor st-lky, že provdáním přistoupila k její původní příslušnosti příslušnost do dom. obce manželovy, odporuje zákonu, neboť dle § 5/2 zák. čl. XXII z r. 1886 státní občan může příslušeti jen do jedné obce.
Potvrzení, obsažené ve shora uvedených dom. listech, že st-lka jest do R. dle § 6 po případě dle § 7 zák. čl. XXII z r. 1886 příslušná, neodpovídá tedy vylíčenému skutkovému stavu. Za tohoto právního a skutkového stavu věci byl tedy okr. úřad oprávněn mocí svého práva dozorčího (§ 31 a § 89/3 zák. čl. XXII : 1886) zmíněné dom. listy za neplatné prohlásiti. — — —

Citace:

č. 5879. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 292-293.