Č. 5974.

Honební právo (Čechy): * Části souvisejícího společenstevního území honebního nelze přikázati jako enklávu ve smyslu 2. odst. § 5 hon. zák. česk., třebas byly obklíčeny 2/3 cizím honebním územím.
(Nález ze dne 19. října 1926 č. 20779.) Věc: Bohuslav K. v R. (adv. Dr. Karel Majzner z Rakovníka) proti zemskému správnímu výboru v Praze stran honební enklávy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l domáhal se u osk v R. přikázání pozemků, náležejících ke společenstevní honitbě ř-cké, ke své vlastní honitbě, poněvadž pozemky ty tvoří enklávu, jsouce zcela nebo ze dvou třetin obklíčeny honitbou st-lovou. Osk vyhověla usnesením ze 13. června 1925 žádosti ohledně některých pozemků, ohledně ostatních zamítla žádost z důvodu, že pozemky ty souvisejí s územím společenstevní honitby v Ř. Odvolání st-lovu bylo nař. rozhodnutím vyhověno pouze ohledně parcely č. kat. ... v Ř., ohledně ostatních parcel, jichž přikázání se st-l domáhal, bylo odvolání zamítnuto, poněvadž st-l sám doznal, že tyto pozemky souvisejí se společenstevní honitbou osady Ř., byť na jediném úzkém místě, a okolnost ta jest zřejmá i z plánku, připojeného k žádosti st-lově, a ježto pak tyto pozemky vzhledem k výslovnému ustanovení § 4 hon. zák. česk. jsou částí společenstevní honitby osady Ř., kdyžtě není ani tvrzeno ani prokázáno, že by ležely v obvodu jiné politické obce a že by jejich majitelé neměli v osadě Ř. konskribovaných domovních usedlostí. Dále bylo podotčeno, že enklávou podle odst. 2 § 5 cit. zák. jsou jen takové pozemky neb skupiny pozemků, které nejsou ani částí vlastní honitby (§ 2), ani společenstevní (§ 4), ani dokonale a trvale oploceny (§ 3).
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
Stížnost zastává právní názor, že podle ustanovení odst. 2. § 5 hon. zák. jest jako enklávu přikázati pozemky obklíčené aspoň 2/3 cizím honebním územím, nehledě k tomu, zdali jsou součástí souvislého honebního území. Nss nemohl stížnosti dáti za pravdu.
Podle § 2 hon. zák. přísluší vykonávání práva myslivosti držiteli souvislého souboru pozemků ve výměře nejméně 115 ha. Podle § 4 tvoří držitelé pozemků osady, pokud jejich souvislý soubor pozemků obnáší nejméně 115 ha, honební společenstvo, které jest oprávněno k vykonávání práva myslivosti na těchto pozemcích. § 5 pak jedná o pozemcích, které nepatří k nějaké samostatné honitbě a ze kterých vzhledem k jejich výměře menší než 115 ha nelze utvořiti samostatnou honitbu, a upravuje, jak jest za účelem nejvýhodnějšího využitkování honitby s těmito tak zvanými enklávami při vykonávání práva myslivosti naložiti. Odstavec 1 § 5 pojednává o případu, když celková půda držitelů pozemků osady nepřevyšuje výměru 115 ha, a stanoví, že jest vykonávání honitby na těchto pozemcích přikázati držiteli hon. obvodu nejvíce hraničícího. Totéž platí podle odst. 2. § 5 o pozemcích, které nemají výměry 115 ha a jsou honebním územím úplně neb 2/3 obklíčeny.
Nelze tedy z uvedených ustanovení zákona nijak dovozovati, že by odst. 2 § 5 měla býti prolomena zásada vyslovená v §§ 2 a 4 zákona, že totiž k honitbě buď vlastní nebo společenstevní patří všechny pozemky přináležející buď majiteli vlastní honitby resp. osobám tvořícím hon. společenstvo, pokud jsou souvislé, nýbrž možno, jak již uvedeno, ustanovení odst. 2. § 5 považovati pouze za doplněk zásady právě naznačené pro ten případ, že dotyčné obklíčené pozemky nejsou částí souvislého souboru nemovitostí ve smyslu §§ 2 a 4 zák. Nelze proto jako enklávu ve smyslu odst. 2. § 5 zákona přikázati pozemky, které souvisejí s pozemky stejné honebnoprávní povahy, tedy přináležejícími buď k vlastní honitbě téhož držitele, neb k honitbě společenstevní, když celková výměra všech těchto souvisejících pozemků činí nejméně 115 ha, neboť tvoří pak samostatnou honitbu buď vlastní nebo společenstevní podle § 2 resp. § 4. Může se tedy odst. 2. § 5 týkati jen těch pozemků, které nejsou následkem své souvislosti s jinými pozemky stejné honebnoprávní povahy částí samostat. hon. území ve myslu § 2 a 4 a tyto pozemky přikazují se pak držiteli hon. území, které je úplně nebo ze dvou třetin obkličuje. — — —
Ježto pak není sporno, že pozemky, o které jde, jsou pozemky společenstevními a že souvisejí, byť jen úzkým pruhem s hon. územím hon. společenstva v Ř, tvoří tyto pozemky součást společenstevního území a nejsou dle toho, co bylo dříve řečeno, enklávami ve smyslu odst. 2 § 5 zák. Právem proto žal. úřad odepřel vyhověti žádosti st-lově za přikázání těchto pozemků k vlastní jeho honitbě.

Citace:

č. 5974. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 464-466.