Č. 5980.

Závodní výbory: Rozhodnutí rozhodčí komise podle zák. o záv. výborech je stíženo podstatnou vadností, stalo-li se za přítomnosti tří (na místo dvou) přísedících, jmenovaných ze stavu zaměstnanců.
(Nález ze dne 20. října 1926 č. 20725.) Věc: František E. a Bedřich P. v B. proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech v N. (za zúč. Karla St. a spol. v B. adv. Dr. Frant. Polák z Prahy) o volbu místopředsedy závodního výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Členové závodního výboru továrny na vagóny v B., Karel St., Josef Sch., Josef St. a Vilém V. podali rozhodčí komisi dle zák. o záv. výborech v N. stížnost, v níž namítali, že při ustavující schůzi záv. výboru žádali, aby místopředseda záv. výboru byl zvolen z menšiny, že však tohoto požadavku jejich nebylo dbáno, a že byl zvolen za místopředsedu člen náležející většině, Bedřich P.
K této stížnosti prohlásila rozhodčí komise nař. nálezem volbu Bedřicha P. za neplatnou a uložila záv. výboru, aby náměstka předsedy zvolil z menšiny. V důvodech svého rozhodnutí uvedla rozh. komise, že vol. skupina první, k níž žadatelé náležejí, obdržela při volbě čtyři mandáty, a dlužno ji proto v devítičlenném záv. výboru považovati za menšinu tvořící aspoň jednu třetinu členů záv. výboru. Poněvadž tato menšina před volbou předsedy vznesla nárok na místo jeho náměstka a volby předsedy se zdržela, měl místopředseda býti zvolen z této menšiny.
Proti rozhodnutí podali předseda záv. výboru František E. a místopředseda jeho Bedřich P. stížnost k nss-u, v níž především namítají, že složení rozhodujícího senátu rozhodčí komise neodpovídalo ustanovení § 26 zák. o záv. výborech, ježto v senátu zasedali místo dvou tři zástupci zaměstnanců.
Dle § 26 odst. 2 a 3 zák. o záv. výborech z 12. srpna 1921 č. 330 Sb. rozhoduje rozhodčí komise v 6členných senátech, sestávajících z předsedy, dále z přísedícího jako znalce odborného, a pak ze čtyř členů, z nichž dva byli po návrhu příslušných odborových organisací jmenováni jako zástupci zaměstnavatelů a dva jako zástupci zaměstnanců. V daném případě zasedali v rozhodujícím senátě dle jednacího protokolu — mimo předsedu a přísedícího odborného znalce — Josef P., Jan K., Alfred Z. a Antonín Cz. Z těch dle výkazu předloženého rozh. komisí byli poslední tři jmenováni jako přísedící ze stavu zaměstnanců. Poněvadž počet přísedících v senátě jmenovaných ze stavu zaměstnanců nesmí dle svrchu uvedeného býti větší dvou, byla rozhodčí komise, rozhodující o stížnosti Karla St. a soudr. v příčině volby místopředsedy závodního výboru nesprávně složena.
Podle § 35 odst. 2. vl. nař. z 29. prosince 1921 č. 2 Sb. z r. 1922, vydaného na základě § 26 odst. 7 zák. o záv. výborech, platí pro řízení před rozh. komisemi, pokud není nic jiného stanoveno, předpisy civilního řádu soudního o jednání před soudy okresními. Podle těchto ustanovení (§§ 431 a 477 bod 2) je rozsudek zmatečným, nebyl-li soud dle předpisu zákona složen. Je-li však nesprávné složení rozhodujícího senátu důvodem zmatečnosti, k níž dlužno přihlížeti, i když stranou v řízení uplatňována nebyla (§ 471 bod 7 c. ř. s.), sluší i nesprávné složení rozhodčí komise, uznati za důvod zmatečnosti rozhodnutí této komise a tudíž i za podstatnou vadu řízení ve smyslu § 6 odst. 2 zák. o ss.

Citace:

č. 5980. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 472-473.