Č. 5904.

Úrazové pojištění: Jak jest postupovati při zařazení skladiště velkoobchodu s papírem do nebezpečenské třídy a nebezpeč. procenta?
(Nález ze dne 27. září 1926 č. 17868/25).
Věc: Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy v Praze proti ministerstvu sociální péče o úrazové pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady
řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím byl v pořadí instancí zrušen výměr Úrazové pojišťovny dělnické pro Čechy ze 7. února 1923, jímž podnik firmy ..., velkoobchod s papírem, zařazen byl podle titulu 36 zařazovacího schématu uvedeného v platnost nařízením býv. min. vnitra ze 6. července 1914 č. 143 ř. z. do nebezpečenské třídy VI., procenta 25, a vysloveno, že podnik ten dle § 5 cit. nař. zařazuje se do nebezp. třídy IV., procenta 16.
Stížnost namítá v prvé řadě, že nebylo použíti ustanovení § 5 cit. nařízení, nýbrž že podnik ten měl býti zařazen přímo podle titulu 36 cit. nař., poněvadž s hlediska úraz. zák. jde o podnik skladištní. Stížnost dovozuje, že pod titul 36 spadají všechna skladiště zboží, která z jakéhokoliv důvodu podléhají úraz. pojištění, pokud nejsou integrující součástí závodu, pro který jest stanoven zvláštní titul. Pro velkoobchod papírem není zvláštního titulu a patří tedy velkoobchod takový, nesoucí na sobě všechny znaky skladiště, pod titul 36.
Názoru tomu nelze přisvědčiti. § 1 cit. nař. ustanovuje, že jednotlivé podniky úraz. pojištění podrobené mají býti zařazeny do nebezp. tříd podle jejich roztřídění v 2. příloze uvedeného. V této 2. příloze uvedeny jsou pod titulem 36 podniky skladišťové a skladní. Přímo pod tento titul lze tedy dle názoru nss-u zařaditi jen takové podniky skladišťové a skladní, které jako takové úraz. pojištění podléhají. Zákon č. 168 z r. 1894 však pod č. 5 podrobuje povinnosti pojistné jen podniky skladišť zboží po živnostensku provozované včetně skladnic a skladišť dříví a uhlí ve velkém. Poněvadž, jak zřejmo, nejde o skladiště dříví a uhlí vůbec a nikdy nebylo tvrzeno, že velkoobchod s papírem firmy ... provozuje po živnostensku nějaký podnik skladní, nýbrž jest nesporno, že ve svém skladišti má jen zboží jím prodávané, nelze ani při určení nebezp. třídy přímo použíti titulu 36.
Lze připustiti, jak tvrdí stížnost, že vzhledem k titulu 27 nebude podniků pod titul 36 přímo spadajících mnoho, ale to nemůže býti důvodem, aby titulu toho při zařazování jiných podniků než právě těch, jež v § 5 zák. č. 168/1894 jsou uvedeny, bylo přímo použito, když pro to není v zákoně opory.
Poukazem na nynější znění titulu 36 a dřívější znění titulu 36 a 37 (dle nař. min. vnitra ze 2. srpna 1909 č. 117 ř. z.) nelze také pro názor stížností hájený ničeho dovoditi, ježto obě ustanovení shodují se v tom, že mluví se tu o podnicích skladišťových a skladnic a v novějším ustanovení nečiní se rozdílu, užívá-li se mechanických zařízení motory hnaných. Nelze tedy ze srovnání těchto dvou znění vyvozovati, že by titul 36 měl nyní přímo na mysli i každé skladiště, jež se nalézá při jakémkoli velkoobchodě, tedy i při velkoobchodě s papírem.
Pokud tedy stížnost namítá, že při zařazení podniku firmy ... do třídy nebezpečenské bylo použíti přímo titulu 36 proto, že ve smyslu úraz. zák. jde o podnik skladišťový a skladní, shledal nss námitku tu bezdůvodnou.
Podnik ten podléhá úraz. pojištění proto, že se v něm používá řezačky poháněné motorem, tedy nikoliv vzhledem k ustanovení zákona č. 168/1894, bod 5, nýbrž vzhledem k ustanovení § 1 odst. 4 bod 2 zák. úraz. Pokud jde o zařazení do třídy a procenta nebezp., netvrdí stížnost vůbec, že by ve schématu zařazovacím byl obsažen titul přímo na podnik »velkoobchod s papírem« se vztahující, a netvrdí také, že by bylo k určení nebezp. třídy stačilo ustanovení § 1 až 4 cit. nař. č. 143 z r. 1914. Pak ovšem nastupuje ustanovení § 5 cit. nař., jehož žal. úřad také právem použil. Ustanovení to zní: »Podniky, u kterých předcházející předpis nestačí, aby nebezp. třída byla určena, nebo které nemohou býti vřaděny pod určitý titul neb roztřídění nebezp. tříd, leč by tím postaveny byly do jedné řady s podniky zcela různého způsobu a podstatně rozdílného nebezpečenství úrazového, buďte zařaděny do nebezp. třídy, která jim náleží podle jejich způsobu a úrazového nebezpečenství.«
Ze znění tohoto ustanovení jde, že nelze-li třídu nebezpečenskou určiti dle § 1 až 4 cit. nař. a není-li ten který podnik pod určitým titulem zařaďovacího schématu výslovně uveden, jest v prvé řadě použíti analogie, to jest zařaditi jej přece pod určitý titul v roztřídění nebezp. tříd uvedený, při čemž ovšem nesmí se zařaditi pod titul mající na mysli podnik zcela různého způsobu a podstatně rozdílného nebezpečenství úrazového. Teprve, i kdyby tato analogie selhala, tedy kdyby v roztřídění onom nenalézal se podnik podstatně stejného způsobu a nebezpečenství úrazového, nemá býti zařazen pod určitý titul zařazovacího schématu, nýbrž má úřad určiti třídu, která mu podle jeho způsobu a úrazového nebezpečenství náleží.
Žal. úřad analogie nepoužil, když podnik firmy ... nezařadil do žádného z titulů zařazovacího schématu, nýbrž sám určil třídu nebezpečenskou. Proč oné zákonem v prvé řadě chtěné analogie nepoužil, přistoupiv sám k určení třídy nebezp., v nař. rozhodnutí nijak není odůvodněno. Neuvádí se v něm ničeho, z čeho by bylo zřejmo, zda žal. úřad vychází z právního názoru, že třídu může určiti ihned, aniž by se pokusil nalézti v schematě titul analogicky na podnik se hodící, či zda dospěl k přesvědčení, že žádného z titulů těch, zejména ani titulu 36. dle něhož zařadila podnik st-lka, ani titulu 368 a), kterého analogicky použila ve svém rozhodnutí zsp, analogicky použíti nelze, a na základě jakých skutečností k tomu došlo. Tento nedostatek odůvodnění jak po stránce právní, tak po stránce skutkové nejen stěžuje straně obranu, ale brání i nss-u, aby zákonnost nař. rozhodnutí přezkoumal, když nad to žal. úřad vůbec neuvádí důvodu, proč shledává nebezpeč. třídu IV., procento 16, přiměřeným.

Citace:

č. 5904. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 339-340.