Č. 6165.

Školství: I. * Školní obec (na Moravě) jest souhrn místních obcí povolaných jako konkurenčních činitelů k péči o školu, tedy celá místní obec, ve které škola je, spolu s místními obcemi, které zcela nebo z části ke škole jsou přiškoleny. — II. * Podle § 17 zákona č. 292/20 zřizuje se zásadně v jedné školní obci jenom jediná místní rada i tehdy, jsou-li ve školní obci školy různého vyučovacího jazyka, z nichž žádná není školou menšinovou ve smyslu § 2 cit. zák. — III. * Zřizovati dvě různé místní školní rady v jedné školní obci podle § 22 zák. 292/20 lze též podle vyučovacího jazyka škol, takže každé z obou místních rad školních jsou podřízeny školy jednoho jazyka vyučovacího. — IV. * O zřízení dvou, podle vyučovacího jazyka škol se různících místních rad školních v jedné obci školní podle § 22 zák. 292/20 a § 5 vl. nař. 605/20 rozhoduje předseda zem. škol. rady (nikoliv okr. úřad školní) podle volné úvahy.
(Nález ze dne 18. prosince 1926 č. 18097.)
Prejudikatura: Boh. 3293 a 3517 adm.
Věc: Sylvestr B. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a nár. osvěty o zrušení německé míst. škol. rady v K.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Vzhledem k předpisu čl. I. § 2 vl. nař. č. 605 ex 1920, podle něhož dosavadní míst. škol. rady měly býti 31. prosincem 1920 zrušeny a zřízeny mšr-y nové podle zák. č. 292/1920, zažádala německá mšr v K. německou ošr-u v N. za ponechání zvláštní mšr-y pro něm. školu v K. podle § 5 vl. nař. Výměrem ošr-y v N. z 30. prosince 1920 bylo povoleno aktivování německé mšr-y ve školní obci K. a byla mšr ta také ustavena. Jejím předsedou byl zvolen st-l Sylvestr B. Dalším výnosem z 26. ledna 1921 vzal ošv na vědomí ustanovení zvláštní mšr-y pro české školy v K. Rozhodnutím z 2. října 1924 zrušila zšr mor. oba uvedené výnosy ošr-y v N., poněvadž ošv nebyl podle § 5 vl. nař. č. 605/1920 oprávněn povoliti zřízení zvláštních mšr v K.; zároveň uložila zšr předsedovi ošv-u v N., aby ve smyslu shora cit. vl. nař. další zařídil, aby v K. zřízena byla na zbývající funkční období jednotná mšr. Na zákl. tohoto výnosu byly pak vykonány volby do jednotné mšr-y a byla tato ustavena dne 21. února 1925.
Z rozhodnutí zemské školní rady podal st-l Sylvestr B. jako předseda býv. něm. mšr-y v K. odvolání na min. škol., kteréžto odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y.
O stížnosti uvážil nss takto:
Školské úřady vycházely z názoru, že ošv nebyl oprávněn povolovati zřízení zvláštních podle jazyka dělených mšr, poněvadž zákon č. 292/20 zásadně zřizuje mšr-y národnostně nedělené a výjimku z této zásady může povoliti toliko předseda zšr-y, nikoliv však ošv. Stížnost naproti tomu zastává stanovisko, že zákonem č. 292/20 nebyla změněna zásada starších zem. zákonů o dozoru ke školám, zejména § 8 zák. z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. ve znění zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. ex 1906 o národnostním dělení mšr, takže prý zřízení zvláštní německé (a též zvláštní české) mšr-y v K. se jeví jako pouhé provedení zák. č. 292/20, k němuž ve smyslu § 12 vl. nař. č. 605/20 byl ošv povolán. Nss neuznal stanovisko stížností zastávané správným.
Paragraf 17 zák. č. 292/20 praví, že »v každé školní obci zřídí se mšr jakožto úřad veřejný«. Zákon tento v této souvislosti nepraví, co to jest obec školní a nepraví tak ani na ostatních místech, kde o školní obci mluví, jako v §§ 22, 35 a pod.; nutno tedy výklad pojmu tohoto hledati v ostatním zákonodárství školském. Pozoruje-li se zemské zákonodárství české, slezské a zejména moravské, které bylo v platnosti v době vydání zák. č. 292/20, tedy se podává, že jedině slezský zákon o zřizování škol ze 6. listopadu 1901 č. 41 z. z. má v § 2 definici pojmu škol. obec. pravě, že soubor obcí a jejich částí k téže školní osadě přiškolených tvoří školní obec. Podobná definice není však obsažena v zákonech českých ani v moravských. Pokud zejména Moravy se týče, tedy mluvil sice § 8, 2. odst. zák. o dozoru ke školám z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. ve znění zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. ex 1906 odd. I. o tom, že se připouští, aby se několik obecních zastupitelstev spojilo v jedinou obec školní a stanovil i § 41 zák. o zřizování škol z 24. ledna 1870 č. 17 z. z. ve znění téhož již uvedeného zák. č. 4 ex 1906 odd. II., že školní obci přísluší opatřiti náklad na věcné potřeby školní; nikde však zákony ty nepodávají definici pojmu obce školní. Pojem tento nelze zajisté směšovati s pojmem obvod školní, který určen jest v § 9 cit. již zák. č. 17/1870, ani s pojmem místní obvod školní, stanoveným v uvedeném již § 8 odst. 4 zákona o dozoru ke školám.
Se zřetelem k tomu, že podle § 62 ř. z. o školách národních z r. 1869 »péči o potřebné školy má především obec místní«, že dále podle § 36 mor. zák. č. 17/1870 »peněžní prostředky k zapravování věcných potřeb a platů činného učitelstva pro potřebné školy obecné především opatřiti mají místní obce ...« a že konečně podle § 37 téhož zákona »mají se zachovávati povinnosti, které a pokud zákon nebo smlouva ukládá vedle obce školní ještě jiným osobám«, jest zřejmo, že školské zákony moravské slovem obec školní označují jen zkráceným způsobem souhrn místních obcí, povolaných jako konkurenčních činitelů k péči o školu, nebo jinými slovy celou místní obec, ve které škola se nalézá, spolu s místními obcemi, které zcela nebo z části ke škole té jsou přiškoleny.
Paragraf 8 cit. zák. o dozoru ke školám stanovil, že obec (podle shora uvedeného tedy místní obec), ve které jest několik škol, může býti rozdělena na několik okrsků školních, při čemž se pro každý z těchto okrsků školních sestaví zvláštní mšr, a stanovil dále, že v obci, ve které jsou české a německé školy, aniž jest možno ohraničiti místní obvody školní, má býti zřízena jak pro české, tak pro německé školy zvláštní mšr, při čemž školy těmto jednotlivým mšr-ám podřízené tvoří se svými obvody školními samostatný místní obvod školní. Z toho jde, že i takováto obec tvoří jednotnou školní obec, třebas ovšem v ní existují zvláštní místní školní obvody české a německé, třeba s různým teritoriem.
Stanovil-li tedy § 17 zákona č. 292/20, že v každé školní obci se zřídí mšr, tedy jest zřejmo, že i na Moravě v obcích se školami různého jazyka má zásadně býti zřízena jen jedna mšr jak pro české, tak pro německé školy; dle toho tedy byl § 8 zák. č. 4/1906 §em 17 a 37 zák. č. 292/20 změněn, pokud se týče nahrazen předpisem novým.
Že tomu tak, plyne též z této úvahy: Když měl býti vydán nový zákon o správě školství, byl zákonný stav co do národnostního rozlišování mšr ten, že, jak již uvedeno, na Moravě mšr-y byly nutně ze zákona děleny podle vyučovacího jazyka škol, což v podstatě platilo také podle § 7 zák. ze dne 24. února 1873 č. 17 z. z. v Čechách, kdežto ve Slezsku předpisu o národnostním dělení mšr nebylo (zákon z 28. února 1870 č. 18 z. z. § 6). Ve vládní osnově k pozdějšímu zák. č. 292/20 (sněmovní tisk č. 2662) zněl § 17 takto: »V každé školní obci zřídí se mšr. Jsou-li ve školní obci školy podle jazyka vyučovacího různé, zřídí se pro každou školu pokud se týče skupiny škol téhož jazyka vyučovacího zvláštní mšr a to z příslušníků národností odpovídajících vyučovacímu jazyku té které školy«. Vládní osnova chtěla tedy nutné národnostní dělení mšr stanoviti pro celé území státní, resp. prozatím ve smyslu § 37, 2. odst. ve znění vládní osnovy na celé území státní mimo Slov. a Podk. Rus.
V tomto znění §u 17 provedena však zákonodárným sborem rozhodující změna tím, že v §u 17 bylo toliko řečeno, že »v každé školní obci zřídí se mšr jakožto úřad veřejný. Založí-li se pro několik školních obvodů veř. škola národní (škola újezdní), zřídí se pro tuto školu zvláštní mšr újezdní«. K této změně ovšem v prvé řadě vedla, jak z důvodové zprávy zřejmo, úvaha, že menšinové školy podle §u 2 předposlední odst. zákona č. 292/20 budou z kompetence mšr-y vyjmuty a že zpravidla nebo velmi často v těch obcích, kde jsou školy různého jazyka, jedny z těchto škol budou menšinovými; zároveň jest však patrno, že zákon, vyjímaje z kompetence mšr-y toliko školy menšinové, ("t. j. tedy podle §u 2 odst. 2. téhož zák. »jednak školy zřízené podle zák. z 3. dubna 1919 č. 189 Sb., jednak školy národní a mateřské zřízené pro národnostní menšiny před účinností právě uvedeného zákona podle dosavadních předpisů a to zejména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podle článku 19 býv. zák. z 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. ...«), všecky ostatní školy v obci, tedy po případě i školy obou jazyků, jedné mšr-ě chtěl podříditi. To plyne též z toho, že v zákoně nikde není ustanovení podobného obsahu, jaké bylo dříve a jaké bylo též ve vládní osnově, že totiž členové mšr-y musili býti té národnosti, která odpovídá vyučovacímu jazyku školy mšr-ě podřízené. Zákon č. 292/20 tedy ovšem podstatně změnil, pokud se týče zrušil předpisy starších zákonů o organisaci mšr a postavil organisaci jejich na zcela nový základ.
Opačné stanovisko nelze vyvoditi, jak stížnost mylně se domnívá, ani z ustanovení §u 20 1. odst. ani z §u 20 předposledního odst. zák. č. 292/20; jest ovšem pravda, že v §u 20 cit. zák. jest stanoveno, že »zástupce školy (v mšr-ě) volí konference učitelstva ustanoveného při veř. školách obecných a občanských téhož jazyka vyučovacího ve školní obci ...« a že »správcové veř. škol a výchovných ústavů ve školní obci a učitelky žen. ruč. prací, nejsou-li členy mšr-y již podle odst. 2. nebo 3., mohou se zúčastniti schůzí mšr-y téhož jazyka s hlasem poradným«; avšak předpisy tyto jsou zřejmě převzaty z vládní osnovy, která však, jak shora uvedeno, vycházela z opačného stanoviska, totiž ze stanoviska naprostého národnostního dělení mšr; tento rozpor v zákoně nutno tedy odstraniti výkladem, srovnávajícím se s celým duchem zákona a se slovním předpisem o mšr-ách (§ 17) tak, že omezení ta v § 20 (dle národnosti) platí toliko pro ony případy, kdy právě školy druhého jazyka jako školy menšinové mšr-ě nepodléhají. Proto také § 6 nař. č. 605/20, provádějící § 20 zák. č. 292/20, shora uvedenými omezeními odst. 1 a předposl. § 20 zák. se nezabývá a povolává k volbě zástupců učitelstva v mšr-ě »učitelstvo ustanovené a činné při oněch veř. školách, jež budou této mšr-ě přikázány«.
Proti názoru, že dřívější předpisy co do zřizování národnostně dělených mšr na Moravě jsou zákonem č. 292/20 změněny, nelze se dovolávati také ani ustanovení § 10 nař. č. 605/20; tento § ovšem praví, že ustanovení ... »§ 9 a 10 mor. z. z. z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. o působnosti mšr nahrazena byla zcela §em 25 zák. č. 292 a pozbyla tedy platnosti«. Avšak z toho, že tento předpis nařízení prohlašuje za zrušené jenom §§ 9 a 10 mor. zem. zák. o dozoru ke školám, nelze důvodně vyvozovati (jak stížnost mylně činí), že by zákonem č. 292/20 nebyl zrušen anebo aspoň podstatně změněn též § 8 téhož zák.; neboť § 10 nař. č. 605/20 výslovně provádí jenom § 25 zák., který pojednává o kompetenci, a proto prohlašuje také § 10 nař. jenom ony paragrafy mor. zák. o dozoru ke školám za zrušené, které pojednávaly o kompetenci mšr-y. Není však z dřívějších předpisů o mšr-ách zrušeno jen to, co v § 10 nař. 605 jest výslovně uvedeno, nýbrž podle § 37 zák. č. 292/20 jsou zrušena »veškerá ustanovení starších zákonů a nařízení, pokud tomuto zákonu odporují«, tedy i § 8 zák. č. 4/1906.
Zákonný nárok na dělení mšr podle jazyka školy nelze vyvoditi ani ze zák. č. 292/20, ani z předpisů starších tímto zákonem v platnosti zachovaných.
Paragraf 22 zákona stanoví, že »školní obec, v níž jest značnější počet škol, lze se svolením župní škol. rady rozděliti v několik obvodů školních, z nichž každý lze podříditi zvláštní mšr-ě«. Tento předpis proveden pak §em 5, odst. 2. a 3. prov. nař. č. 605/20 tím způsobem, že nařízení stanovilo toto: »Pokud v některých školních obcích zřízeny jsou školy jiného vyučovacího jazyka než jest jazyk národnostní většiny, a nejsou-li tyto školy školami menšinovými ve smyslu § 2 uvedeného zák., rozhodne úřad v § 22 zák., pokud se týče funkcionář v § 12 tohoto nař. jmenovaný obdobně podle § 22 zák., má-li se pro tyto školy zříditi zvláštní mšr. O rozdělení velkých škol. obcí, jakož i dosavadních samostatných měst. okresů škol. ve škol. obvody a o zřízení příslušných zvláštních mšr pro ně dle § 22 zák., rozhodne úřad v témž § zák., pokud se týče funkcionář v § 12 tohoto nař. jmenovaný.«
Stížnost ovšem vykládá si § 22 zák. č. 292/20 jakožto předpis, mající na zřeteli toliko teritoriální dělení školní obce mezi dvě nebo více mšr národnostně jednotné, avšak neprávem; neboť vzhledem k základní zásadě § 17 zák. č. 292/20, jak shora bylo vyloženo, bylo by při takovémto výkladu § 22 zřizování mšr národnostně dělených vůbec vyloučeno, kterýžto důsledek však ze zcela všeobecné dikce § 22 zák. č. 292/20 vyčísti nelze, takže § 22 naopak připouští zřizování dvou neb i více mšr v jedné obci školní jak podle hledisek teritoriálních, tak i jiných, zejména také podle vyučovacího jazyka škol.
Může tedy ke zřízení mšr národnostně dělených v jedné školní obci dojíti jenom povolením podle § 22 zák. č. 292/20 a § 5 nař. č. 605/20, takovéto povolení však je podle § 22 nař. č. 605/20 vyhrazeno předsedovi zšr-y, jsouc — jak zřejmo ze znění cit. předpisu — ponecháno úplně volné úvaze tohoto funkcionáře (srovnej též nál. Boh. 3517 a 3293 adm.).
Pochází proto povolení ke zřízení samostatné německé mšr-y v K., udělené dne 30. prosince 1920 německým ošv-em v N. od úřadu nepříslušného, je tudíž aktem zmatečným, který nikdy nemohl vejíti v právní moc, nemohl založiti žádnou právní posici pro takto zřízenou něm. mšr-u ani pro jejího předsedu, a mohlo povolení to jako akt zmatečný nadřízeným úřadem školním kdykoli z moci dozorčí býti odstraněno, aniž by st-l, resp. zrušená takto něm. mšr mohla důvodně tvrditi porušení svých práv.

Citace:

č. 6165. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 809-813.