Č. 5956.

Obecní zaměstnanci: Je obecní strážník, obstarávající také práce kancelářské a nazývaný obecním tajemníkem, úředníkem nebo zřízencem?
(Nález ze dne 14. října 1926 č. 20418.)
Věc: Marie N. ve Z. (adv. Dr. B. Klenka z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (zem. konc. Dr. Jos. Kliment) stran služebního poměru Josefa N.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podle správních spisů vypsal a uveřejnil r. 1909 ob. úřad v Z. konkurs na obsazení místa ob. strážníka s výslovným podotknutím, že jmenovanému bude přiděleno též vykonávání prací kancelářských. V sezení obecního zastupitelstva konaném dne 22. května a 19. července bylo usneseno pod záhlavím »ustanovení nově přijatého ob. strážníka«, že polic. strážník Josef N. obdrží roční služné 800 K, naturální byt a 40 K na oblek. Zároveň usneseno zakoupiti mu služ. oblek a byl pro tohoto nově přijatého strážníka schválen služ. řád. Tento řád vztahuje se toliko na výkon služby policejní. Ve schůzi konané dne 25. září 1910 byl Josef N. ustanoven jednohlasně def. strážníkem v Z. a ve schůzi konané dne 5. února 1911 byla o tom usnesena ustavující listina, v níž uvedeny materielní požitky spojené s místem mu propůjčeným. Na žádost Josefa N. o úpravu služ. příjmů usneslo se ob. zastupitelstvo ve schůzi konané 2. května 1920 jednohlasně upraviti mu služné jako trvale ustanovenému ob. tajemníku a nadstrážníku dle zák. ze 17. prosince 1919 č. 16 z r. 1920. V žádosti z 20. pros. 1929 domáhal se st-l opětně zlepšení svého materielního postavení, dokládaje, že koná práce, které nespadají do působnosti ob. strážníka, nýbrž v obor působnosti osob ustanovených podle zák. č. 443 a 444/19. V usnesení ob. zastupitelstva z 9. listopadu 1921 přiznán byl Josefu N. vzhledem k zák. z 12. srpna 1921 č. 289 Sb., jímž se upravují přídavky a výpomoci zřízenců obecních, nárok na všechny přídavky a výpomoci ve stejné výši, jak se poskytují státním zřízencům.
V září 1923 zemřel Josef N. a ob. zastupitelstvo vyměřilo jeho pozůstalé manželce, dnešní to st-lce jako vdově po ob. tajemníku, úhrnnou roční pensi v obnosu 8451 K. Po sloučení obcí Zb. a Z. usnesla se správní komise sloučených obcí dne 31. března 1924 na snížení zaopatř. požitků st-lce dříve přiznaných na 3060 K z důvodu, že Josef N. nebyl ob. úředníkem podle zákona č. 443/19.
Odvolání proti tomu podané bylo postupem samosprávných stolic žal. úřadem zamítnuto z důvodu, že pro úřednický charakter určitého místa služebního rozhodna jest toliko okolnost, bylo-li místo jako úřednické systemisováno nebo bylo-li dodatečně za úřednické obcí uznáno. Tyto okolnosti však pro místo zastávané zemřelým Josefem N. v Z. ani ze zachovaných spisů ob. úřadu v Z. ani z výpovědi pamětníků zjištěny býti nemohly a pouhá skutečnost, že Josef N. vykonával práce kancelářské a titulován byl i se strany obce »tajemníkem«, nemůže býti ještě důkazem jeho úřednického poměru, uváží-li se na druhé straně, že ustanoven byl na místo strážníka, povinného podle znění konkursu vykonávati též práce kancelářské a že jeho poměr několikráte byl bez jakéhokoliv odporu upravován s poukazem na zákon č. 16/20, v čemž spatřovati jest zřejmou vůli obce pokládati jej za zřízence.
O stížnosti proti tomu podané uvážil nss takto:
Jedinou spornou otázkou jest, zdali zesnulý Josef N. byl ob. úřed- níkem nebo ob. zřízencem.
Není sporu o tom, že st-l byl ustanoven ve službách obecních před účinností zák. č. 443/19 a za platnosti tohoto zákona konal dále svoji službu u obce. Sluší tudíž otázku, zdali byl úředníkem obecním, řešiti toliko podle tohoto zákona. Rozhodný tu § 41 stanoví, že úředníci, kteří byli ustanoveni dříve než tento zákon vešel v působnost, zůstanou i nadále ve svém úředním postavení. Slovy »úřední postavení« vyrozumívá se služ. poměr, jak jest utvořen v určitém daném termínu. Neznamenají tedy ona slova pouhé faktum, nýbrž jistou relaci právní. Z toho jde však, že pro otázku, jaké postavení ve smyslu § 41 zaměstnanec obecní doposaváde měl, nemůže býti směrodatno, jaké práce vykonával, nýbrž jaké postavení mu náleželo po právu. Podle § 32 čes. ob. zříz. příslušelo výlučně ob. zastupitelstvu usnésti se, mají-li býti ustanoveni zvláštní úředníci obecní a jakým počtem, dojista tedy určiti také, která místa a zejména pro které obory služební se systemisují. Pro určení, do které kategorie dlužno toho kterého ob. zaměstnance zařaditi, jest tedy výhradně rozhodným, pro který obor služební byl před účinností zák. č. 443/19 ustanoven nebo pro který obor služební bylo ob. zastupitelstvem systemisováno místo služební, na něž byl platně dosazen. Jaké služby konal fakticky, není ovšem zcela irelevantním, bude však míti význam jen jako indicie pro vůli obce a tedy jen potud, pokud bude lze z toho vyvozovati, že obec chtěla určitému zaměstnanci poskytnouti takové místo, jež odpovídá službám, které konal fakticky. Lze tedy zaměstnance, jenž konal doposaváde službu úřednickou, považovati za úředníka obecního jen tehdy, když, ať původně, ať později, byl příslušným orgánem obecním ustanoven na místo systemisované ob. zastupitelstvem jako místo úřednické, při čemž se ovšem systemisace ta mohla státi i tím, že dotyčný zaměsnanec byl obecním úředníkem přímo ustanoven. (Srov. nál. nss-u Boh. 1604 adm.).
V daném případě však nic podobného ohledně Josefa N. netvrdí ani stížnost samotná ani neplyne nic takového ze správních spisů. Jmenovitě nelze však náhradu rozhodného aktu obce spatřovati v tom, že zastupitelstvo titulovalo Josefa N. tu a tam byť i ve styku úředním jako ob. tajemníka, obzvláště když současně dávalo citací zák. č. 16/20 a 289/21, jak shora uvedeno, nepochybně na jevo, že jej přes to považuje toliko za ob. zřízence, jímž také byl podle obsahu správních spisů, jak byl shora podán, jedině ustanoven. Jestliže tudíž za tohoto právního a skutkového stavu žal. úřad zodpověděl otázku povahy zaměstnaneckého poměru Josefa N. k obci pro st-lku nepříznivě, nelze mu činiti výtek ani formálních ani věcných.

Citace:

č. 5956. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 433-435.