Č. 6113.

Spolkové právo: Porušení veřejného řádu nelze samo o sobě shledávati již v tom, že spolek se přihlásil k zamýšlenému svazu spolků, jehož stanovy byly k úřadu zadány, ani v tom, že spolek nepolitický se zúčastnil na podnicích spolku politického, pokud podniky ty samy se nevymykají ze statutární působnosti spolku.
(Nález ze dne 30. listopadu 1926 č. 24753.)
Věc: Všedělnická tělocvičná jednota »Jarost« v S. (adv. Dr. Ed. Kalabis) proti ministerstvu vnitra (min. taj. Lad. Šimák) o rozpuštění spolku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítnuto bylo odvolání stěžujícího si spolku z výnosu zsp-é v Praze z 12. ledna 1924, jímž jmenovaný spolek byl podle § 113 úst. listiny rozpuštěn. — — — —
Žal. úřad jako důvod pro rozpuštění stěžujícího si spolku uvedl, že spolek ten svojí činností porušil veř. řád, a toto porušení shledal ve trojí činnosti jeho: 1. že stěžující si spolek přistoupiv v květnu 1921 k Federaci dělnických tělocvičných jednot v Praze, kteráž v tu dobu nebyla vůbec zařízena podle zákona spolkového, a působiv v době té jako složka této Federace, jejíž zařízení a cíle nebyly ve shodě se zákonem, sledoval cíle organisace ilegální; 2. že označoval se jako Federovaná dělnická tělocvičná jednota, používal tedy jiného než statutárního názvu a 3. že pořádal své podniky s organisací politickou.
Proti tomu namítá stížnost nejprve, že v činnosti ad 1. uvedené, nelze spatřovati porušení veř. řádu, a to právem. Žal. úřad spatřuje sdružení s ilegální organisací v tom, že stěžující si spolek učinil usnesení o přistoupení k Federaci D. T. J. v době, kdy stanovy této Federace nebyly dosud úřadem spolkovým vzaty na vědomí. O účasti na ilegální organisaci bylo by však lze mluviti jedině tenkráte, kdyby tato organisace jako ilegální skutečně již existovala a vyvíjela činnost. Něco takového se však v nař. rozhodnutí ani netvrdí ani to ze spisů nevychází. Potom však to, k čemu stěžující si spolek přistoupil, bylo v době té tvořící se svaz spolků, jehož proponenti předložili stanovy svazu tohoto úřadu, aby je vzal na vědomí ve smyslu § 4 spolk. zák., a usnesení spolku, že k tomuto svazu přistupuje, má prostě povahu přihlášky za člena s podmínkou a s platností, až svaz ten po zákonu bude existovati. Takováto přihláška pohybuje se však úplně v mezích spolk. zákona a nemůže proto odůvodniti závěr, že jí byl porušen veř. řád. Stížnosti jest také dáti za pravdu, pokud vytýká, že činností shora ad 3. vytčenou stěžující si spolek nepřekročil meze svých stanov a neporušil veř. řád. V pořádání podniků s organisací politickou nelze viděti opuštění půdy, vymezené spolku nepolitickému jeho stanovami, dokud se netvrdí, že by onen podnik sám byl takového rázu, jejž bylo by lze kvalifikovati jako mimostatutární. Něco takového však žal. úřad netvrdí. Proto tedy ani v činnosti zde vytčené nemohl nss shledati dostatečný důvod pro rozpuštění spolku a neměl tedy příčiny zabývati se námitkou vadnosti řízení, již stížnost spatřuje v tom, že nebylo udáno konkrétně, o jaký podnik šlo.
Leč žal. úřad — jak shora již uvedeno — vytkl stěžujícímu si spolku ještě třetí závadnou činnost, t. j. že se označoval jako Federovaná D. T. J. a že tedy používal jiného než statutárního názvu. Ani v písemné stížnosti ani při ústním jejím provedení nebylo nař. rozhodnutí v tomto bodě bráno v odpor. Stěžující si spolek ani nepopírá skutkové zjištění, že názvu právě uvedeného skutečně užíval, ani se nepokusil dovoditi, že pojmenování to je ve shodě s platnými jeho stanovami, ani konečně nebrojí proti právnímu názoru, že takováto používání nestatutárního jména zakládá porušení veř. řádu.
Poněvadž tedy tento moment, z něhož žal. úřad vyvodil závěr, že jde o porušení veř. řádu, zůstal stížností úplně nepopřen, a to i co do oprávněnosti úsudku z něho čerpaného, nemohl nss na jeho přezkoumání podle § 18 zák. o ss vejíti a musil stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 6113. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 708-709.