Č. 6168.


Státní zaměstnanci: K praxi určování služebního pořadí.
(Nález ze dne 18. prosince 1926 č. 21206).
Prejudikatura: Boh. 3993, 5350 adm. a j.
Věc: Dr. Rudolf P., Dr. Vladimír P. a Dr. Josef Š. v Praze proti ministerstvu sociální péče (min. m. taj. Dr. J. Šípa) o služební pořadí.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud předřadilo stěžovatelům JUDra JanaV., zrušuje se pro nezákonnost, jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. vynesením byl dán úřednictvu min. soc. péče po rozumu § 39 služ. pragmatiky k nahlédnutí hodnostní seznam podle stavu ke dni 31. prosince 1924 a byli v něm zařazeni st-lé JUDr. Rudolf P., JUDr. Josef Št. a JUDr. Vlad. P., na místě 17, 18 a 19 za min. tajemníky JUDrem Františkem K. a JUDrem Janem V. Do tohoto výnosu podána jest stížnost, ve které st-lé vytýkají uvedenému ustanovení služ. pořadí nezákonnost a navrhují, aby byl výnos ten, pokud st-lům předřazuje jmenované dva místotajemníky, zrušen.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Žal. zjišťuje po rozumu § 39 služ. pragmatiky služ. pořadí právnických úředníků správních VIII. hodn. třídy podle stavu dne 31. prosince 1924, předřadil st-lům Dra Františka K. a Dra Jana V., kteří byli současně se st-li jmenováni dne 28. listopadu 1924 min. místotajemníky v VIII. hodn. třídě se zpětnou platností ke dni 28. října 1924 a to v podstatě v úvaze, že st-lé i jmenované zúčastněné strany ztrávili stejnou služ. dobu v VIII. hodn. třídě a že proto nutno při posuzování nároku jejich na služ. pořadí v této hodn. třídě ke dni 31. prosince 1924 přihlédnouti se zřetelem na předpis § 37 odst. 1 služ. pragmatiky k hodn. poměru v nejblíže nižší třídě hodnostní, v této pak že zúčastněné strany vykazují delší služ. dobu než st-lé a že jim proto přísluší služ. pořadí před těmito. Při tom vycházel žal. úřad, pokud jde o předřazení Dra Františka K. z názoru, že má hodn. seznam právní platnost jen pro onen rok, pro který byl vydán, a že proto úřad vystavuje každoročně hodnostní seznam zcela nezávisle na stavu hodn. seznamu roku předcházejícího a jest v důsledku toho také oprávněn nově rozhodnouti o tom, jaký jest (byl) zákonitý vzájemný poměr hodnostní úředníků v nižší hodn. třídě v roce předcházejícím. Ve příčině zařazení Dra Jana V. uvážil pak především žal. úřad, že náležel tento úředník i jako kapitán justiční služby vojenské (IX. hodn. třídy) stejnému služ. odvětví jako st-lé a že, maje v této hodn. třídě delší služební dobu než st-lé, patří po rozumu cit. § 37 odst. 2 bod 1 služ. pořadím před ně. Než i kdyby bylo lze určiti pořadí Dra V. podle § 37 odst. 2 bod 2 služ. pragm., musil by býti Dr. V. po názoru žal. úřadu předřaděn st-lům, ježto má se zřetelem na vojenskou službu delší »dobu státní služby« než st-lé.
Běží tedy o řešení tří právních otázek:
Již v nál. Boh. 3993 adm. vyslovil nss právní názor, že se rozhodnutí o pořadí státního úředníka vztahuje toliko na zařazení úředníka pro ten rok, ohledně něhož byla stížnost podána, jakož i že úředník, který nepodal námitek proti pořadovému seznamu za jeden rok, nepozbývá tím práva podati námitky proti seznamu sestavenému třebas podle stejných zásad na rok příští. Má tedy hodn. seznam vyhotovený úřadem, který jest povolán k vedení osobního stavu zaměstnanců státních, právní účinnost jenom pro onen rok, pro který byl vydán, a jest subj. právo úředníkovo na určité, zákonu odpovídající služ. pořadí co do svého trvání časově obmezeno a obnovuje se každým rokem. Musí proto každoroční uzavírce hodn. seznamů předcházeti přesné zkoumání skutečností, rozhodujících o služ. pořadí, a není úřad při zjišťování pořadí toho vázán stavem hodn. seznamu z roku předcházejícího. Nelze-li tudíž při uzavírce hodn. seznamu v některém roce určiti služ. pořadí služ. dobou ztrávenou v témže služ. odvětví v příslušné hodn. třídě (§ 37 odst. 1 služ. pragmatiky), má úřad za povinnost, aby nově přihlédnul ke skutečnostem uvedeným v odstavci 2 cit. paragrafu a určil podle nich, jaké jest služ. pořadí osob, o něž běží. Při tom jest ovšem nerozhodným, jak při zařazování do pořadníku z let minulých hodnocena byla úřadem subsidiární měřítka stanovená § 37 odst. 2 bod 1—4 služ. pragmatiky pro posuzování služ. pořadí a zda snad zařazení to odpovídalo, či neodpovídalo zákonu. Z toho plyne, že, nastane-li potřeba určiti vzájemné služební pořadí podle hodn. poměru v nejblíže nižší hodn. třídě (§ 37 odst. 2 bod 1), není pro úřad určení to provádějící směrodatným vzájemný poměr služ. pořadí v tom seskupení, jaké vysvítá z dřívějších hodn. seznamů, jež uplynutím jednoroční doby pozbyly své právní účinnosti, nýbrž že musí úřad znovu si ujasniti, jaký byl vzájemný poměr hodnostní srovnávaných úředníků v nejblíže nižší třídě hodnostní a stanoviti podle výsledku tohoto uvažování pořadí to.
Nemá proto stížnost, která vychází ve příčině předřazení Dra Františka K. st-lům, z názoru, že jest úřad v případě § 37 odst. 2 bodu 1 vázán hodn. poměrem fixovaným v hodn. seznamech roku minulého, opory v zákoně a jest v tomto bodě bezdůvodná.
Jinak má se však věc, pokud běží o určení služ. pořadí Dru Janu V. Jak již uvedeno, určil žal. úřad služ. pořadí tohoto úředníka především podle měřítka daného předpisem § 37 odst. 2 bod 1 služ. pragmatiky a byl při tom názoru, že služ. místa ve voj. službě justiční patří k témuž služ. odvětví jako služ. místa min. koncipistů. Nss neuznal tento právní názor za správný a to z těchto úvah:
§ 36 služ. pragmatiky prohlašuje ve 4. odstavci za služ. odvětví po rozumu tohoto zákona všechna služ. místa v rozličných resortech, pro jichž dosažení jsou stanoveny podstatně stejné podmínky, a provedl také § 52 cit. zák. na stejném základě zařazení úřednictva do jednotlivých kategorií. Již z toho je patrno, že byl právní pojem »služebního odvětví« vytvořen specificky pro obor práva úřednického a toliko těch státních zaměstnanců, na které se podle čl. I. vztahuje první hlava zákona toho (§§ 1—155). Pojem tento má v různých ustanoveních služ. pragmatiky (srov. ku př. § 1 odst. 3, § 16 odst. 5, § 22 odst. 2, § 40 odst. 1 a 3, § 41 odst. 2, § 46 odst. 2 atd.) svůj věcný význam a dlužno proto při výkladu jeho státi na půdě zákona toho. Za tohoto stavu práva nutno vykládati ovšem i ustanovení § 37 odst. 1, pokud mluví o »služ. odvětví« striktně a jen s hlediska tohoto zákona a možno potom přihlížeti jenom k té služ. době, která ztrávena byla na služ. místech, podléhajících služ. pragmatice úřednické. Může proto býti služ. dobou, ztrávenou v témže služ. odvětví ve smyslu § 37 odst. 1 služ. pragmatiky jenom služba v kategoriích úřednických, podléhajících služ. pragmatice, pro které jest ustanoveno podstatně stejné předběžné vzdělání a může býti jenom tato služ. doba směrodatnou při určování služ. pořadí určitého úředníka. A ježto jest i hodnostní poměr v nejblíže nižší hodn. třídě odvislým od délky služ. doby, tato však má pro služ. pořadí podle toho, co právě pověděno, právní relevanci jenom potud, pokud byla ztrávena ve vlastnosti stát. úředníka, podrobeného služ. pragmatice a ustanoveného na místech služebních, pro které je předepsáno podstatně stejné všeobecné i odborné vzdělání, může úřad přihlédnouti, použije-li při zjišťování služ. pořadí tohoto měřítka, jenom k délce služ. doby civilního státního úředníka. Této vlastnosti však služba justičního důstojníka neměla ani před převratem a nemá ani za zákonodárství republiky čsl. a nelze proto pozírati na služ. místa justičních důstojníků a na místa adm.-právních úředníků min. jako na služ. místa téhož služ. odvětví ve smyslu §§ 36 a 37 služ. pragmatiky úřednické. Nelze proto ani služ. dobu ztrávenou v hodnosti kapitána justiční služby klásti na roveň službě v IX. hodn. třídě adm.-právního úředníka min. Žal. úřad vycházel při předřazení Dra Jana V. st-lům z opačného právního názoru, čímž dostal se do rozporu se zákonem.
Než nař. rozhodnutí o pořadí Dra V. nemá opory v zákoně, ani pokud se opíral žal. úřad o předpis § 37 odst. 2 č. 2 služ. pragmatiky. Jak již bylo vysloveno v nál. Boh. 5350 adm., nehledí se při určování služ. pořadí dle § 37 odst. 2 služ. pragm. k předchozí službě vojenské a zahrnuje v sobě výraz »doba státní služby« toliko dobu ztrávenou v civilní službě státní. Nemohl tudíž žal. úřad při určování služ. pořadí Dra V. přihlédnouti právem k jeho voj. službě, a učinil-li tak, je jeho výrok i s hlediska § 37 odst. 2 č. 2 služ. pragm. v odporu se zákonem.
Citace:
č. 6168. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 816-819.