Č. 6161.

Státní zaměstnanci (Slovensko): Jaký význam má t. zv. slovenská výhoda pro zvýšení požitků časovým postupem?
(Nález ze dne 17. prosince 1926 č. 25346/25).
Věc: Jan Z. v Ni. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě stran služebních požitků.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-l byl dekretem gfř v Bratislavě ze 7. května 1919 přijat jako titulární respicient fin. stráže pro službu na Slov. Dekretem z 22. dubna 1921 byly st-li provedením zák. č. 222/20 a nař. č. 666/1920 od 1. ledna 1921 přiznány požitky 9. stupně platového podúřednického schematu (den nápadu práva od 30. června 1920. Dekretem z 31. ledna 1922 sděleno st-li, že z důvodu jeho def. ustanovení na Slov. přiznávají se mu požitky 10.stupně podúřednického schematu se dnem nápadu práva 1. ledna 1921. Dekretem z 12. května 1922 byl st-l jmenován obvodovým inspektorem pohr. fin. stráže v X. hodn. tř. ve stavu úřednictva pohr. fin. stráže na Slov. V důsledku toho byly mu 31. květnem 1922 zastaveny požitky 10. stupnice podúřednického schematu se dnem nápadu práva 1. lednem 1921 a poukázány ve smyslu odst. 4. bodu 2 § 3 vlád. nař. ze 17. ledna 1920 č. 40 Sb. případně zák. ze 7. října 1919 č. 541 Sb. dnem 1. června 1922 požitky 2. stupně X. hodn. tř.; den nápadu práva pro postup do vyšších požitků určen 1. lednem 1923. Dekretem z 5. prosince 1924 byly změnou dekretu z 31. ledna 1922 st-li poukázány od 1. ledna 1921 do 31. května 1922 požitky 11. platové stupnice podúřednického schématu a od 1. června 1922 požitky 3. stupně X. hodn. tř. s dnem nápadu práva 1. ledna 1921. V důsledku toho byly st-li poukázány od 1. ledna 1921 do 31. května 1922 požitky 11. platového podúřednického schématu, od 1. června 1922 požitky 3. stupně platového X. hodn. třídy, a od 1. ledna 1923 požitky 4. stupně X. hodn. třídy.
Přihláškou z 23. května 1925 žádal st-l vzhledem k tomu, že dovršil 1. ledna 1925 X. hodn. třídy 4. stupeň a nabývá tímto dnem nároku na požitky IX. hodn. tř. 2. stupně o poukázání těchto vyšších požitků. Nař. rozhodnutím bylo st-li sděleno, že nemá v přítomné době nároku na vyšší požitky, poněvadž lhůta časového postupu stanovená §em 52 služ. pragmatiky resp. zák. č. 541/1919 dosud neuplynula; dle ustanovení §§ 51 a 52 služ. pragm. resp. cit. zákona bude míti nárok na požitky 1. stupně plat. IX. hodn. tř. teprve 1. červnem 1926 (den nápadu práva 12. května 1926) v předpokladu nejméně dobré kvalifikace; poskytnutí t. zv. slovenské výhody ve formě přiznání vyšší stupnice platové neznamená, nebyl-li opak výslovně stanoven, že se zaměstnanci započte doba potřebná dle platných předpisů k dosažení této platové stupnice do lhůty časového postupu, pro tu kterou hodn. třídu stanovenou. Podotčeno při tom, že po dojití rozhodnutí min. fin., jakou dobou mají býti oceňovány stupně platové slov. výhodou získané pro časový postup, bude ustálen den postupu do vyšších požitků a budou mu požitky přiměřeně upraveny.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto: — — — —
Stanovisko zaujaté žal. úřadem nemá opory v zákoně. § 3 č. 2 vlád. nař. č. 40 ex 1920, s jehož zněním — pokud v daném případě přicházejí předpisy ty v úvahu — téměř doslovně se kryje i ustanovení § 7 II. odst. 9 vlád. nař. z 18. října 1923 č. 201 Sb., předpisuje, že při převzetí příslušníka pohr. fin. stráže do stavu úřednictva řídí se zařadění do hodn. tříd a platového stupně podle dosavadního služného, k čemuž se pak ještě v § 7 II. odst. 9 vlád. nař. č. 201/23 stanoví, že jmenovaný nesmí zásadně utrpěti újmy na svých posavadních požitcích. Zákon nečiní rozdílu, na jakém základě převzatý úředník dosavadních požitků dosáhl a nezmiňuje se zejména ani slovem o tom, že by se při jeho zařadění nemělo přihlížeti ke zvýšeným požitkům dosaženým přiznáním t. zv. slov. výhody.
Dovozuje-li žal. úřad v odv. spise, že k takto zvýšeným požitkům při zařadění převzatých úředníků nelze přihlížeti, příčí se to nejen výslovnému předpisu zákona, ale zasáhlo by se tím i do práv, jichž st-l nabyl shora cit. dekretem z 5. prosince 1924.
Správným nelze však také shledati názor žal. úřadem v nař. rozhodnutí zastávaný, že totiž stupnice služného dosažené v základě přiznání t. zv. »slov. výhody« nemohou býti oceněny pro časový postup dotyčného úředníka. Názor ten příčí se výslovnému ustanovení poslední věty 2. odst. § 3 č. 2 nař. č. 40 z r. 1920 (souhlasně s odst. 9 § 7 II vlád. nař. č. 201/23), podle něhož při zařadění úředníka na základě těchto ustanovení do některého vyššího plat. stupně, započte se mu doba potřebná dle čl. I. § 2 zák. č. 541/1919 k dosažení tohoto stupně do lhůty časového postupu, předepsané pro hodn. třídu, do které byl podúředník zařaděn.
V daném případě byl st-l dekretem z 5. prosince 1924 zařaděn ke dni 1. ledna 1921 do 3. stupně X. hodn. třídy. Bylo mu proto ke dni 1. ledna 1921 započísti pro časový postup dobu 4 let (čl. I. § 2 zák. č. 541/19) v důsledku čehož nabyl pak jako úředník skupiny E (§ 3 odst. 1. vlád. nař. č. 40/20) podle odst. 2 § 52 služ. pragmatiky (pozměněného čl. III. § 1 zák. č. 541/19) nároku na postup do požitků IX. hodn. třídy dnem 1. ledna 1923.
Jest proto výrok žal. úřadu, odpírající st-li tento nárok, v rozporu se zákonem a bylo jej nutno zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6161. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 800-802.