Č. 6150.

Stavební právo. — Církevní věci (Slovensko): I. O kompetenci podle stav. statutu župy nitranské. — II. Není předpisu, který by zakazoval za všech okolností zřízení kinematografu v sousedství židovské modlitebny.
(Nález ze dne 13. prosince 1926 č. 21544).
Věc: Autonomní orthodoxní židovská náboženská obec v N. proti župnímu úřadu v Nitře o stavební věc a odkladný účinek stížnosti k nss-u.
Výrok: Stížnost do rozhodnutí ze 7. prosince 1925 zamítá se jako bezdůvodná, stížnost do rozhodnutí z 18. února 1926 se odmítá jako bezpředmětná. Důvody: A. Rozhodnutím z 10. července 1925 udělil okr. úřad v Nitře firmě »L.« povolení ke stavbě provozovny kinematografu v N. Z tohoto rozhodnutí podala odvolání Autonomní orthodoxní židovská náboženská obec v N. Nař. rozhodnutím ze 7. prosince 1925 zamítl župní úřad v Nitře toto odvolání a potvrdil rozhodnutí okr. úřadu. K svému rozhodnutí připojil župní úřad právní poučení, že z rozhodnutí toho není ve smyslu § 6 zák. čl. 126/1920 přípustným další odvolání.
B. Dalším nař. rozhodnutím z 18. února 1926 nepřiznal župní úřad odkladný účinek stížnosti, kterou podala jmenovaná židovská náboženská obec k nss-u do rozhodnutí župního úřadu ze 7. prosince 1925.
Jmenovaná židovská náboženská obec vznesla k nss-u stížnost do obou svrchu zmíněných rozhodnutí župního úřadu. O těchto stížnostech nss uvážil:
Ad A: — — — —
Bezdůvodnou jest námitka stížnosti, že žal. úřad rozhoduje o odvolání st-lčině nehleděl k vývodům, v nichž poukazoval k tomu, že otázka povolení ke stavbě budovy pro kinematograf souvisí s jinými stavebními věcmi, — a že žal. úřad také o těchto stav. věcech nerozhodl v nař. nyní výroku.
Podle spisů správních udělil úřad I. stolice (okresní úřad) firmě »L.« povolení ke stavbě budovy pro kinematograf. Jest nesporno, že tento pozemek sousedí s budovou, která náleží právem vlastnickým Samuelu T. a v níž má st-lka — autonomní orth. žid. náb. obec — najaty různé místnosti a to a) jednak místnost sloužící za modlitebnu a b) jednak místnost tvořící byt úředníka st-lčina.
V odvolání, jež st-lka podala z rozhodnutí úřadu I. stolice, namítala, že povolení ke stavbě kinematografu nelze uděliti, protože provozováním kinematografických představení v této budově budou rušeny bohoslužby v modlitebně st-čině. Kromě toho žádala st-lka v tomto odvolání, aby věc týkající se povolení ke stavbě budovy pro kinematograf byla projednána společně s jinými stav. věcmi, totiž: jednak s řízením o žádosti Samuela T. aa) za povolení ke zboření některých místností — nacházejících se v jeho domě — jež má st-lka najaty, a jež tvoří součást bytu úředníka st-lčina, a bb) za povolení ke stavbě patra v tomto domě, jednak pak s řízením o žádosti firmy »L.« za povolení ke zboření týchž místností, za jejichž zboření žádal Samuel T. St-lka žádala pak v odvolání, aby žal. úřad zamítl jak obě žádosti T-ovy, tak i posléz zmíněnou žádost firmy »L.« — a to s hlediska stav. statutu.
Jak patrno z nař. rozhodnutí, jednal žal. úřad meritorně o odvoláni st-lčině pouze, pokud brojilo proti povolení, jež úřad I. stolice udělil firmě »L.« ke stavbě budovy pro kinematograf. Naproti tomu nerozhodl žal. úřad vůbec o onom petitu odvolání, v němž se st-lka domáhala, aby žal. úřad zamítl také žádost Samuela T. za povolení ke zboření zmíněných místností v jeho domě a za povolení ke stavbě patra v jeho domě, a dále žádost firmy »L.« za povolení ke zboření zmíněných místností. Žal. úřad nemohl však a také nesměl o těchto žádostech v daném případě vůbec rozhodovati, neboť nebyl k rozhodování tomu příslušným. Jak patrno z ustanovení § 274 stav. statutu ve spojení s §§ 27 a 45 téhož statutu a s § 6 zák. z 29. února 1920 č. 126 Sb. rozhoduje ( v době od 1. ledna 1923) o žádostech za povolení ke zboření budov, pokud se týče částí budov, i o žádostech za povolení ke stavbě pater (vide § 27 č. 8 a č. 3 cit. statutu) v obvodu města N. v I. stolici okr. úřad, kdežto župní úřad rozhoduje v těchto věcech pouze jako úřad II. stolice, tudíž jako stolice odvolací k odvolání legitimované strany. St-lka netvrdí a také spisy správní tomu nenasvědčují, že by v době, kdy žal. úřad vydal své rozhodnutí, byl o zmíněných žádostech již rozhodl okr. úřad. Pak ovšem nemohla býti v této době založena ani kompetence žal. župního úřadu k rozhodování o těchto žádostech, když právě župní úřad může v těchto věcech rozhodovati teprve jako stolice druhá.
Z toho, co bylo uvedeno, plyne tedy, že není nezákonným, když žal. župní úřad rozhoduje o odvolání, jež st-lka podala z rozhodnutí úřadu I. stolice vydaného ve věci povolení ke stavbě budovy pro kinematograf, nechal vůbec nepovšimnuty ony vývody tohoto odvolání, v nichž se st-lka domáhala, aby župní úřad zamítl také zmíněné žádosti za povolení ke zboření, pokud se týče za povolení ke stavbě patra. Z hořejších úvah plyne dále, že není také nezákonným neb vadným, když žal. úřad neprojednal věc týkající se stavby budovy pro kinematograf společně s posléz zmíněnými stavebními věcmi. — — —
3. Proti povolení ke stavbě budovy pro kinematograf, jež udělil firmě »L« úřad I. stolice a v pořadí stolic správních také žal. úřad, vznáší st-lka tyto námitky: a) tato stavba jest vůbec nepřípustnou, neboť podle zák. čl. XVII : 1867, XLII : 1895, dále ústavní listiny a podle odstavce 3 § 11 zák. z 23. dubna 1925 č. 96 Sb. a konečně podle organisačních stanov autonomních orthodoxních židovských náboženských obcí, obsažených v nařízení býv. uh. min. kultu a vyuč. č. 26915 z r. 1871 a podle nových organisačních stanov těchto obcí schválených výnosem min. pro Slov. ze 14. dubna 1920 č. 4181 adm. I. není vůbec dovoleno, stavět v blízkosti modliteben žid. náb. obcí budovy pro kinematografy; b) žal. úřad nebyl příslušným, aby »rozhodoval« o tom, zdali provozováním kinematografických představení v budově, o kterou jde, budou rušeny bohoslužby v modlitebně st-lčině; k rozhodování této otázky jest prý podle ustanovení §§ 51 a 57 zmíněných organisačních stanov z r. 1871, resp. §§ 24 až 27 organisačních stanov z r. 1920 příslušným výlučně hlavní rabín, ježto jde tu o rituelní otázku; c) zjištění žal. úřadu, že provozováním kinematografických představení nebudou rušeny bohoslužby v modlitebně st-lčině, jest nesprávným, neboť »bez slyšení hudby« nelze si představiti úsudek o tomto rušení. Tyto námitky neshledal nss důvodnými.
Ad a) Tato námitka jest bezdůvodnou, neboť z právních norem, jichž se dovolává stížnost vznášejíc tuto námitku, nelze dovoditi, že jest na Slov. za všech okolností vůbec zakázáno stavěti v blízkosti auton. orth. žid. náb. obcí budovy určené pro kinematogray.
Ad b) a c). Jak patrno ze spisů správních, vznesla st-lka již v odvolání námitku, že provozováním kinematografických představení v budově, o kterou jde, budou rušeny bohoslužby v modlitebně st-lčině, nacházející se v místnosti, kterou má st-lka najatu v sousední budově, náležející Samuelu T. — — — —
Stanovisko stížnosti, že řešení otázky, zdali provozováním kinematografických představení budou rušeny bohoslužby v modlitebně st-lčině, náleží výlučně do »kompetence« hlavního rabína, a že proto není žal. úřad příslušným k řešení této otázky, bylo by správným, kdyby existoval positivní předpis, který by přikazoval rozhodování o zmíněné otázce do »kompetence« hlavního rabína. Leč takovýto předpis není obsažen ani v normách, jichž se stížnost dovolává, vznášejíc námitku sub b), ani v cit. stav. statutu, ani v jiné zákonné normě. Nemohl tedy nss shledati, že jest nezákonným, když žal. úřad přezkoumávaje — ve funkci odvolací stolice — stavební povolení udělené úřadem I. stolice, řešil si sám svrchu zmíněnou otázku.
Jak patrno z odůvodnění nař. rozhodnutí zamítl žal. úřad námitku st-lčina odvolání, že provozováním kinematografických představení budou rušeny bohoslužby v její modlitebně, z důvodu, že při jednání na místě samém bylo zjištěno, že ona modlitebna jest umístěna ve zvláštní budově a že jest oddělena od budovy kinematografu nejen zdí 30 cm silnou, nýbrž ještě dvěma místnostmi, jež jsou součástí bytu pro »šaktera« a že tudíž důsledkem toho jest modlitebna od budovy pro kinematograf isolována a provozování kinematografických představení nemůže býti na úkor bohoslužbě. Závěr žal. úřadu o tom, zdali bohoslužby v modlitebně st-lčině budou rušeny provozováním kinematografických představení v sousední budově, o jejíž stavbu jde, jest součástí skutkového zjištění, z něhož žal. úřad při svém rozhodnutí vycházel. — — —
Pokud pak stížnost vytýká (vide námitku sub 3), že »bez slyšení hudby« nelze si vůbec utvořiti úsudek o tom, zdali bohoslužby v modlitebně st-lčině budou rušeny provozováním kinematografických představení, nemohl se soud touto výtkou, v níž st-lka v podstatě uplatňuje, že žal. úřad neměl v dosavadním šetření dostatečného podkladu pro svůj svrchu zmíněný závěr, zabývati již proto, že st-lka v řízení správním a zejména ani při komis. šetření konaném na místě samém dne 19. listopadu 1925, vůbec nenavrhla, aby bylo na místě samém s použitím hudebních nástrojů zjištěno, zdali zvuky hudby z budovy pro kinematograf (kterážto budova byla v den, kdy se konalo zmíněné místní šetření, již postavena) doléhají do modlitebny st-lčiny. Jest tedy zmíněná výtka stížnosti vzhledem k ustanovení §§ 5 a 6 zák. o ss nepřípustnou.
Dospěl-li tedy žal. úřad způsobem procesně bezvadným k závěru, že bohoslužby v modlitebně st-lčině nebudou rušeny provozováním kinematografických představení v sousední budově, a zamítl st-lčino odvolání, nelze v tom shledati nezákonnost a vadnost řízení. Z těchto příčin bylo tedy stížnost do rozhodnutí žal. úřadu ze 7. prosince 1925 zamítnouti jako bezdůvodnou.
Ježto stížnost do rozhodnutí ze 7. prosince 1925 byla zamítnuta, stala se bezpředmětnou stížnost podaná do rozhodnutí z 18. února 1926, kterým žal. úřad odepřel přiznati odkladný účinek stížnosti podané k nss-u do rozhodnutí prv zmíněného.

Citace:

č. 6150. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 780-783.