Č. 5998.

Živnostenské právo. — Železnice: Činnost železničního zaměstnance, jehož povinností je čistiti topeniště a komíny v železničních objektech, nepodléhá předpisům živn. řádu.
(Nález ze dne 27. října 1926 č. 12874/25.)
Věc: Antonín D. v Z. proti zemské správě politické v Praze o přestupek živnostenského řádu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Trestním nálezem osp-é v M. ze 13. září 1924 byl st-l uznán vinným přestupkem § 15, bod 7, resp. § 22 živn. řádu spáchaným tím, že provádí v objektech železničních kominické práce, aniž má příslušnou koncesi, a odsouzen dle § 132 živn. řádu k pokutě 50 K, po případě do vězení na 5 dnů. Odvolání z toho podanému nebylo nař. rozhodnutím vyhověno, poněvadž skutková povaha přestupku jest zjištěna vlastním doznáním st-lovým a dodáno, že dle § 9 zák. z 25. května 1876 č. 45 z. z. česk. musí býti komíny a roury čištěny jen kominíky k tomu oprávněnými.
St-l namítá ve stížnosti na nss a namítal již v řízení správním, že vymetání komínů v železničních objektech neprovozuje jako živnost, nýbrž jako službu, neboť jest želez. zřízencem, jemuž náleží podle rozkazů ředitelství drah vymetati komíny v provozních objektech železničních. Námitka tato jest důvodná.
O provozování zaměstnání po živnostensku, na něž se podle čl. IV. uvoz. patentu k živn. řádu předpisy tohoto zákona vztahují, nelze mluviti tam, kde jde o provozování nějaké činnosti v poměru služebním. Že živn. řád provozováním rozumí jen samostatné provozování určité činnosti výdělkové, vysvítá i z oněch ustanovení, kde, jako na př. v §§ 72 a 73, výslovně užívá výrazu »samostatný živnostník« (na rozdíl od pomocných pracovníků). Samostatným živnostníkem možno však nazvati jen osobu, na jejíž účet (a ovšem také risiko) se výdělková činnost provozuje. Samostatné provozování nějakého zaměstnání a provozování zaměstnání v poměru služebním nebo pracovním jsou právě pojmy opačné. O tom, že st-l koná tyto práce jako zaměstnanec železniční, není podle spisů pochybnosti. Dle sdělení ředitelství stát. drah jest provisorním zaměstnancem železničním, jehož služební povinností jest čištění topenišť v objektech železničních na určitých tratích. Jestliže žal. úřad právě tak jako první stolice v této činnosti st-lově shledal provozování živnosti a st-le uznal vinným přestupkem § 22 živn. řádu, založil své rozhodnutí na nesprávném výkladu pojmu živnosti ve smyslu živn. řádu, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss. Pokud stížnost dovozuje, že železniční správa jest na základě svého oprávnění k provozování podniku železničního, na nějž se dle čl. V. uvoz. pat. k živn. řádu předpisy tohoto zákona nevztahují, oprávněna komíny v objektech železničních, které slouží provozu železničnímu, čistiti svými zaměstnanci, aniž by potřebovala koncese k provozování živnosti kominické, a že důsledkem toho st-l jako železn. zřízenec nedopustil se výkonem prací železniční správou mu uložených přestupku platných norem, jest k těmto vývodům podotknouti, že otázka, zdali a pokud železniční správa jest oprávněna prováděti práce kominické svými zřízenci, nebyla nař. rozhodnutím řešena a nss neměl proto podkladu, aby touto otázkou se zabýval.

Citace:

č. 5998. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 505-506.