Č. 6036.

Samospráva obecní. — Školství. — Veřejní zaměstnanci: Za jakých předpokladů lze definitivní pěstounku mateřské školy obecní považovati za obecní úřednici?
(Nález ze dne 8. listopadu 1926 č. 21148.)
Prejudikatura: Boh. 3104 adm.
Věc: Františka G. v K. (adv. Dr. Emil Beneš z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (adv. Dr. R. Traub z Českého Brodu) o úpravu služebního poměru opatrovnice mateřské školy.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Usnesením obecního výboru v K. ze 14. dubna 1905 byla st-lka ke své žádosti ustanovena s platností od 1. ledna 1905 definitivní pěstounkou v městské mateřské škole. V dekretu o ustanovení z 15. dubna 1905 dodáno, že rozvázání služebního poměru může nastati oboustranně, vyjma důvody vyžadující okamžitého rozvázání poměru — jen po předchozí čtvrtletní výpovědi. Dále jest ve správních spisech založen dekret měst. úřadu v K. ze 17. března 1920, jímž byl st-lčin služ. poměr upraven se zřetelem k zák. ze 17. prosince 1919 č. 16 Sb. z r. 1920, o úpravě služ. poměrů ob. zřízenců, dekret ten byl však podle poznámky na něm prohlášen neplatným a odvolán.
Usnesením měst. rady v K. ze 17. prosince 1923 byla žádost st-lčina, aby její služební příjmy byly postaveny na roveň příjmům obecních manipulačních úředníků, zamítnuta v podstatě z důvodu, že systemisování místa pěstounky ve smyslu zák. č. 443/1919 nebylo dosud usneseno.
Ve stížnostech podaných v instančním pořadí poukazovala st-lka na to, že byla usnesením zastupitelstva v K. ze 14. dubna 1905 definitivně ustanovena pro veř. mateřskou školku a že podle § 41 zák. č. 443/1919 optovala pro úpravu služ. poměru na základě tohoto zákona. Proti popření systemisace místa uvedla st-lka, že již v důsledku více než 181etého trvání onoho místa jest místo to považovati za systemisované, systemisaci nasvědčuje prý také definitivní ustanovení st-lky. Poněvadž místo st-lčino je pokládati za systemisované a st-lka má vysvědčení způsobilosti ve smyslu min. nař. z 22. července 1872 č. 108 ř. z., má prý st-lka ve smyslu čl. III. bodu 6 prováděcího předpisu k zák. o ob. úřednících (vyhláška presidenta zsp-é z 20. září 1920 č. 54 z. z.) nárok na požitky úředníků manipulačních. Dále namítala, že úprava jejího služ. poměru, provedená na základě zák. č. 16/1920 dekretem ze 17. března 1920, byla anulována a nenabyla právní moci.
Stížnosti ty byly zamítnuty v poslední stolici nař. rozhodnutím z těchto důvodů:
Prováděcí předpisy k zák. č. 35 z. z. 1908, pozměněnému a doplněnému zákonem č. 443/1919 v čl. I č. 2 výslovně praví, že ustanovení těchto zákonů vztahují se na učitelky mateřských škol obecních, pokud místa ta jako místa úřednická obecním zastupitelsvem byla nebo na příště budou zřízena (§§ 7 a 9 zák.). Pokud tedy čl. III. č. 6 předpisů mluví o tom, že učitelky mateřských škol obecních, které dosáhly vysvědčení způsobilosti podle §§ 20 až 24 min. nař. z 22. července 1872 č. 108 ř. z., jsou postaveny na roveň úředníkům manipulačním, dlužno tím samozřejmě rozuměti pouze ty učitelky, jež zastávají místa systemisovaná. Ob. zastupitelstvo však místo st-lčino nikdy nesystemisovalo, což ostatně st-lka ani netvrdí. Že pak obec st-lku nikdy za obecní úřednici ani nepovažovala, jest patrno též z toho, že požitky st-lčiny byly výslovně upravovány podle zák. o obec. zřízencích č. 16/1920. Pokud pak st-lka dovolává na to, že jí dekretem z r. 1905 udělena byla definitiva, dlužno poukázati na to, že definitiva tato neměla naprosto rázu definitivy ob. zaměstnanců, jejímž udělením pozbývá obec právo zaměstnance bez zákonných důvodů propustiti, ježto v dekretu bylo výslovně řečeno, že obě strany mají právo zrušiti služ. poměr tříměsíční výpovědí, jest tudíž zřejmo, že definitiva st-lce udělená neliší se ničím od definitivy, jaká bývá udělována i v službách soukromých a jíž se nestanoví nevypověditelnost zaměstnancova. Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou pro nezákonnost a vady řízení neuznal nss důvodnou.
Čl. I. prov. předpisů k zák. z 29. května 1908 č. 35 z. z. a k zák. z 23. července 1919 č. 443 Sb., uveřejněných vyhláškou z 20. září 1920 č. 51 z. z. česk., o nějž žal. úřad opřel své rozhodnutí, aplikuje oba svrchu uvedené zákony na učitelky mateřských škol, avšak nikoli bezvýhradně, nýbrž jenom potud, »pokud místa ta ob. zastupitelstvem jako místa úřednická byla nebo na příště budou zřízena (§§ 7 a 9 zák.).«
Žal. úřad popřel v nař. rozhodnutí, že služ. místo st-lčino bylo jako místo úřednické systemisováno. — — —
Nss neshledal úsudek žal. úřadu nesprávným.
St-lka dovolává se projevů obce, kterými není sice vůle obce, ustanoviti st-lku obecní úřednicí, přímo vyslovena, avšak projevena aspoň nepřímo určitými jednáními, z nichž sluší po názoru stížnosti usuzovati, že obec chtěla st-lku ustanoviti úřednicí obce. I kdyby se připustila možnost přiznati zaměstnanci obce charakter úřednický pouhým konkludentním jednáním, přece nutno požadovati, aby vůle obce byla projevena takovým jednáním, které v uvážení všech okolností nepřipouští pochybnosti o obsahu vůle takto nepřímo projevené (srovn. § 863 o. z. o.). Že projev obce, jímž byla st-lka ustanovena definitivní pěstounkou mateřské školy, nepřipouští jiného výkladu, než že obec chtěla st-lku ustanoviti obecní úřednicí, nemohl nss uznati, vždyť, jak obecně známo, i obecní zřízenci bývají přijímáni do služeb obecních zprvu provisorně a teprve později bývají ustanoveni definitivně, obdobně bývá také u zaměstnanců, jichž služební poměr jest soukromoprávní, obvyklou počáteční služba na zkoušku (arg. § 19. zák. o obch. pomocnících z r. 1910). Také ze skutečnosti stížností tvrzené, že obec v otázce pensijního pojištění st-lky se stavěla na stanovisko, že st-lka má nárok proti obci na normální penijní požitky def. ob. zaměstnanců, nelze pro tvrzení st-lčino, že jest obecní úřednicí, nic dovozovati, neboť zákonný nárok na pens. zaopatření proti obci má nejen obecní úředník, nýbrž i obecní zřízenec.
Za tohoto stavu věci nemohl nss nalézti, že žal. úřad nesprávně usuzoval, nepovažoval-li skutečnost definitivníhoi ustanovení st-lky pěstounkou mateřské školy za dostatečnou pro závěr, že st-lka byla ustanovena na místo, jež bylo zřízeno jako místo úřednické. — — — —
Není-li prokázáno, že st-lce bylo propůjčeno místo ob. zastupitelstvem zřízené jako místo úřednické (čl. I. bod 2 svrchu cit. prov. předpisů), pak nemůže se st-lka dovolávati ani ustanovení bodu 6 čl. III. těchže prov. předpisů, stanovícího, že učitelky mateřských škol obecných, které dosáhly vysvědčení způsobilosti podle §§ 20 až 24 min. nař. z 22. července 1872 č. 108 ř. z., jsou postaveny na roveň úředníkům manipulačním, neboť předpisu tomu nelze v souvislosti s předpisem cit. čl. I. rozuměti jinak, než tak, že klade na roveň úředníkům mapipulačním jen učitelky mateřských škol obecních, zaujímající služ. místa, která usnesením ob. zastupitelstva byla nebo na příště budou zřízena jako místa úřednická. Tento předpoklad není však, jak bylo dovozeno, v případě st-lčině splněn.
Za této právní situace nebyl nss nucen zabývati se ani otázkou, zda prováděcí předpisy st-lkou dovolané mají povahu právní normy a mohou býti zdrojem práv subjektivních, ani uvažovati, lze-li pěstounky a opatrovatelky mateřských škol zahrnouti pod pojem »učitelek mateřských škol«, o nichž jest v cit. čl. I. a III. prováděcích předpisů řeč.

Citace:

č. 6036. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 570-573.