Č. 5952.

Živnostenské právo: Retušování, zvětšování a malování fotografií, prováděné v řemeslné živnosti fotografie portretní, může býti základem pro nabytí způsobilosti k této živnosti.
(Nález ze dne 14. října 1926 č. 20298.)
Prejudikatura: Boh. 4820 adm.
Věc: Společenstvo fotografů pro obvod obch. a živn. komory v Praze proti ministerstvu obchodu (za zúč. Frant. U. adv. Dr. Jos. Schlecht z Prahy) o dispensi od průkazu způsobilosti.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: František N. v N. požádal zsp-ou v Praze, aby mu udělila dispens od průkazu způsobilosti pro zvětšování a zmenšování fotografií fotoaparáty. Uváděl, že byl po dobu 15 roků zaměstnán jako malíř a retušéř zvětšených obrazů, že vyučil se živnosti dříve, než prohlášena byla za živnost řemeslnou, že jest válečným invalidou a podporuje svého otce, jenž je mrzákem. Na doklad své způsobilosti předložil vysvědčení akademického malíře a ciseléra Rudolfa U. o tom, že u něho učil se 1/2 roku kreslení a malbě, dále vysvědčení Jindřicha P., majitele portretního podniku, o tom, že jako retušéř bromových obrazů byl u něho zaměstnán od 15. března 1909 do 15. května 1910, a že po tutéž dobu pracoval i v laboratoři, a konečně vysvědčení Julia J., majitele portretního podniku, svědčící o tom, že žadatel byl u něho zaměstnán od 16. května 1910 do 1. února 1914 reprodukcí, zvětšováním a malbou. Později předložil ještě nález okr. sociálně-lékařské komise o své válečné invaliditě.
Stěžující si společenstvo vyjádřilo se proti udělení dispense, uvádějíc, že žadatel byl zaměstnán pouze jako malíř a retušéř, nikoliv však při portretní fotografii, a že vysvědčení předložená nejsou potvrzena příslušným společenstvem. Také obch. a živn. komora vyslovila se proti udělení dispense.
Zsp vyšetřivši dobu voj. služby žadatele za války, udělila mu na základě 2. a 3. odst. § 14 c) živn. řádu dispens od předložení listu tovaryšského, pokud se týče vysvědčení výučného, a vysvědčení o vykonané zkoušce tovaryšské, jakož i vysvědčení pracovního za tím účelem, aby mohl samostatně nastoupiti a provozovati živnost portretní fotografie.
Odvolání stěžujícího si společenstva bylo nař. rozhodnutím zamítnuto. — — — — —
O stížnosti nss uvážil takto: — — — — —
Stížnost namítá, že zjištění úřadu, že žadatel byl zaměstnán 5 roků v oboru portretní fotografie, je v odporu se spisy, ježto dle předložených vysvědčení byl zaměstnán jen jako malíř portretů a retušéř, nikoliv při optickém zachycování podoby osob na fotografickou desku, v němž jedině dle nál. nss-u Boh. 4820 adm. záleží řemeslná živnost portretní fotografie.
Retušování fotografií osob není ovšem dle cit. nálezu výlučným oprávněním řemeslné živnosti portretní fotografie a oprávnění toto může býti nabyto i jiným způsobem, než opovědí portretní fotografie; z toho však neplyne, že retušování, zvětšování a malování fotografií je z oprávnění k živnosti portretní fotografie vyloučeno, a že retušování atd. prováděné v živnosti oprávněného portretisty nelze pokládati za zaměstnání v řemeslné živnosti fotografické. Naopak nutno míti za to, že i takové zaměstnání, děje-li se v řemeslné živnosti portretní fotografie, může býti základem pro nabytí průkazu způsobilosti k této živnosti, neboť i ono je zaměstnáním v řemeslné živnosti fotografické.

Citace:

č. 5952. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 427-428.