Č. 6107.

Technikové soukromí: Může skutková podstata disciplinárního přestupku porušení vážnosti stavu býti založena tím, že civilní inženýr oferuje na stavbu dráhy ceny značně nižší než jaké jsou uvedeny v honorářovém tarifu inženýrské komory?
(Nález ze dne 29. listopadu 1926 č. 13186.)
Věc: Ing. Josef K. v Praze proti zemské správě politické v Praze o disciplinární nález inženýrské komory.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nálezem čestné rady pracovní sekce představenstva inženýrské komory pro čsl. republiku v Praze vyneseným podle § 19 zák. z 18. března 1920 č. 185 Sb. byl st-l uznán vinným přestupkem porušení vážnosti stavu, kterého se dopustil nedodržením sazebních tabulek inženýrské komory při podání nabídky na vypracování generálního projektu dráhy z P. do M., a byla mu uložena pokuta 1000 K a náhrada útrat čestného řízení penízem 50 Kč. Odvolání z toho nálezu podanému nebylo nař. rozhodnutím vyhověno a to z důvodů, že st-l při soutěži vypsané ministerstvem žel. na gen. projekt dráhy P.—M. svou nabídkou pro I. úsek této dráhy proti sazbám honorářového tarifu inženýrské komory příliš nízkou jednal proti zásadám slušnosti v hospodářských stycích civ. techniků uznávaným, takže jednání jeho bylo způsobilým poškoditi civ. techniky soutěže se súčastnivší, kteří se řídili tarifem inženýrské komory, jakožto tarifem směrným, a nabylo rázu nekalé soutěže a lze v něm tudíž spatřovati porušení vážnosti stavu ve smyslu § 19 zák. o inženýrské komoře. Území I. úseku dráhy P.—M. jest vzhledem k tomu, že dotyčná trať vykazuje 56% oblouků a daleko přes 16000 m3 (přibližně 60000 m3) pohybu hmot na 1 km, řaditi do II. třídy sazební tab. A honorářového tarifu inžen. komory, takže nabídka st-lova pro tento úsek byla přibližně o 35% nižší sazeb honorářového tarifu (1746 K proti 2706 K), kterýžto tarif, třeba by neměl povahy předpisu členy přímo zavazujícího, poskytuje normální měřítko přiměřenosti honoráře.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvažoval nss takto: — — — —
Stížnost sama výslovně přiznává, že st-l podal nabídku svrchu zmíněnou pod sazbou minimálního tarifu komorního, ale má za to, že tato okolnost sama o sobě netvoří ještě skutkovou povahu přestupku dle § 19 zák. o inž. komoře. Dlužno vzíti zřetel na okolnosti, které souvisely s nešetřením minimálního tarifu, aby se dalo spolehlivě posouditi, zda dlužno v jednání stěžovatelově spatřovati povahu nekalé soutěže.
V tomto názoru jest stížnosti v zásadě přisvědčiti. Avšak stížnost přehlíží, že žal. úřad vzal v úvahu, že st-l při soutěži vypsané min. žel. svou nabídkou pro I. úsek této dráhy proti sazbám honorářového tarifu inž. komory příliš nízkou jednal proti zásadám slušnosti v hospodářských stycích civ. techniků uznávaným, takže jednání jeho bylo způsobilým poškoditi civ. techniky soutěže se súčastnivší, kteří se řídili tarifem inž. komory, jakožto tarifem směrným. Neshledal tedy žal. úřad skutkovou povahu přestupku, kterým st-le vinným uznal, jedině v nabídce pod sazbou tarifu samé o sobě, nýbrž jen vzhledem k tomu, že st-l sestoupil nabídkou svojí o 35% pod tarif, což žal. úřad shledal přílišným snížením, t. j. snížením neúměrným buďsi daným poměrům, buďsi povaze práce; a konečně shledál závažným i to, že se st-lem soutěžili i jiní oferenti, jichž nabídky se tarifu držely a proto vzniklo pro ně nebezpečí, že budou odmítnuti následkem příliš nízké nabídky st-lovy. V souhrnu všech těchto momentů shledal žal. úřad povahu nekalé soutěže.
Neprávem tudíž vytýká stížnost, že žal. úřad nevyšetřil okolnosti nešetření tarifu provázející. K tomu ještě přistupuje, že již nález I. stolice uvedl jako okolnosti nešetření tarifu provázející, že podáním nabídky pod sazbou poškozováni jsou oni civ. technikové, kteří podle sazebních tabulek správně svoji nabídku podali, proti kterémuž zjištění st-l ve svém odvolání k zsp-é nebrojil. Rovněž nenamítal st-l, že tarif komory jest neplatný, ani že nebyl brán zřetel na jeho vysvětlivky doložené mapou. — — — —

Citace:

č. 6107. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 700-701.