Č. 6090.

Dávka z nájemného (Praha): Pro vyměření obecní dávky z nájemného rozhoduje úprava nájemného provedená berní správou stran jednotlivých nájemních objektů, nikoli úprava výnosu z celého domu.
(Nález ze dne 23. listopadu 1926 č. 14456.)
Prejudikatura: Boh. 4400 a 5834 adm.
Věc: Marie S. v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze o obecní dávku z nájemného.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Na základě nál. nss-u Boh. 4400 adm. vydal zsv nové nyní nař. rozhodnutí, jímž rekurs st-lky opětně zamítl jako bezdůvodný s tímto odůvodněním:
»V daném případě byla dávka z nájemného vyměřena správně podle pravidel z nájemného (hodnoty nájemní), jak bylo berní správou uznáno, resp. upraveno za účelem předpisu státní daně činžovní. Od tohoto základu odečetl vyměřující úřad podle § 7, odst. 2 pravidel dávku z nájemného a z úhrnné sumy předepsané dávky odpočítal též 6% srážku na účet vedlejších dávek z příplatků v § 4 uvedených. Pokud rekurs se domáhá, aby i jiné vedlejší poplatky, a to 3% vodní činže a 1% poplatek z nájemních smluv od základu pro vyměření dávek byly odpočítány, jest požadavek stížnosti neodůvodněný, ježto ani berní správa takovýchto srážek z nájemného u jednotlivých nájemních objektů neodečtla.«
Stížnost podanou do tohoto rozhodnutí neshledal nss důvodnou.
Nálezem shora citovaným bylo vysloveno, že základnou pro výměru obecní dávky z nájemného podle pravidel č. B-25333/a jest nájemné (nájemní hodnota), jak bylo berní správou státní uznáno, event. upraveno za účelem předpisu státní daně činžovní, a že dlužno tedy při vyměřování dávky respektovati také veškery srážky, které berní správa, zjišťujíc základnu pro předpis daně činžovní, z přiznaného nájemného učinila, a tak, jak je učinila. Poněvadž však ob. dávka z nájemného podle § 2, odst. 1 cit. pravidel vyměřuje se dle jednotlivých, samostatný celek tvořících objektů nájemních, plyne z toho nutně a bylo ostatně vysloveno již jak v nálezu shora citovaném, tak i v nál. Boh. 5834 adm., vydaném ve věci vodní dávky, obdobně upravené, že úprava nájemného, prováděná berní správou, jest pro výměru dávky směrodatná ovšem jenom potud, pokud upravuje právě toto nájemné z jednotlivých nájemních objektů, kdežto úprava další, kterou neprovádí již na nájemném z jednotlivých objektů nájemních, nýbrž na nájemném výnosu celého domu, pro výměru dávky z nájemného jest již bez významu.
Stížnost stojí na stanovisku, že pro vyměření dávky z nájemného je směrodatným týž obnos, který jest podkladem také pro výměru daně činžovní, a vytýká nař. rozhodnutí jedině, že suma vzatá za základ pro výměru ob. dávky z nájemného nekryje se obnosem, který tvořil čistý základ zdanění pro výměru daně činžovní. Základní názor stížnosti je však nesprávný, neboť, jak shora dolíčeno, záleží právě podstatně na tom, jde-li o úpravu nájemného u jednotlivých nájemních objektů, a nerozhoduje, jak úřad upravil činžovní dani podrobený výnos celého domu. Z toho, že základna pro výměru daně činžovní a základna pro předpis obecní dávky z nájemného se nekryjí, nelze tedy ještě dovozovati nezákonnost předpisů, resp. nař. rozhodnutí. Jiné námitky však stížnost nečiní, zejména nevytýká, že by nař. rozhodnutí nebylo respektovalo některou úpravu, kterou berní správa provedla na nájemném při jednotlivých nájemních objektech. Vzhledem k tomu bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6090. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 666-667.