Č. 6160.

Pozemková reforma: O předpokladech vyloučení ze záboru podle § 3 a) záb. zák.
(Nález ze dne 16. prosince 1926 č. 25967).
Prejudikatura: Boh. 931, 1133, 1663 adm. a j.
Věc: Albert H. a spol. (adv. Dr. Mojmír Lepař z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu stran vyloučení objektů ze záboru.
Důvody: St-lé požádali stpú, aby ve smyslu § 3 lit. a) zák. záb. prohlásil, že mlýny v B. a M., náležející st-lům, jsou objekty ze záboru vyloučené. Stpú vyžádal si o věci zprávu přídělového komisaře v M. a nař. výměrem žádost st-lů zamítl. V důvodech svého rozhodnutí uvedl, že mlýn B. s nemovitostmi v žádosti uvedenými není vyloučen ze záboru ve smyslu § 3 lit. a) zák. záb. již proto, poněvadž není objektem ve smyslu tohoto ustanovení. Objektem rozumí se hospodářská jednotka, t. j. hospodářský v sobě uzavřený celek, jenž svou podstatou a svým hospodářským určením jest věnován jinému cíli, než hospodářství zemědělskému čítajíc v to i hospodářství lesní. Tento znak schází svrchu uvedenému mlýnu, neboť jak přídělovým komisařem bylo zjištěno, patří k onomu mlýnu i parcely č. ... zapsané ve vložce desk zemských, jež tvoří náhonné strouhy a bez nich mlýn nemůže se obejíti. Nepatří však naproti tomu k mlýnu parc. č. ..., za jejíž vyloučení se žádá, a která jest od mlýna vzdálena 3/4 hod. To patrno již z toho, že na pozemku tom nehospodaří osoba mlýn pachtující, nýbrž pachtýř dvora M. Kromě toho, že uvedené nemovitosti netvoří hospodářskou jednotku, není možno ani o mlýnu říci, že by svou podstatou a svým hospodářským určením byl věnován jinému cíli, než hospodářství zemědělskému, neboť bylo zjištěno, že sloužil výhradně deputátníkům velkostatku a místním zemědělcům. Mlýn v M. s nemovitostmi v žádosti uvedenými není rovněž objektem ze záboru vyloučeným, neboť postrádá právní samostatnosti, ježto požadované parcely jsou společně s jinými zabranými nemovitostmi zapsány ve vl. č. ... česk. desk. zemských a dále také proto, že ve vl. č. ... poz. knihy obce B. jest kromě pozemků, za jichž vyloučení se žádá, zapsána i pozemková parcela č. ..., za jejíž vyloučení žádost podána nebyla.
O stížnosti nss uvážil: — — —
Jak v nál. Boh. 1133 adm. bylo vyloženo, je slovem objekt míněna každá samostatná hospodářská jednotka, která jest věnována svou podstatou a svým hospodářským určením jinému cíli, než hospodářství zemědělskému v širším slova smyslu, t. j. zahrnujíc v to i hospodářství lesní. Dle toho nejsou objekty ve smyslu tohoto zákona jednotlivé hospodářské dvory nebo lesní revíry, ježto tyto svou podstatou a svým určením slouží přímo produkci zeměd. a lesní, naproti tomu však mohou za objekty býti uznány mlýny, neboť tyto neslouží produkci zemědělské, nýbrž zpracování hotových zeměd. produktů na výrobky mlýnské. Okolnost, že ve mlýně melou místní zemědělci a deputátníci své obilí a že mlýn tím způsobem nepřímo slouží produkci zemědělské, nemůže mlýn zbaviti charakteru »objektu« a nemůže proto v odpor vzaté rozhodnutí o tento důvod býti opřeno.
Úřad však, jak svrchu uvedeno, odepřel uznati uvedený mlýn za »objekt« také proto, poněvadž nemovitosti, za jichž vyloučení se žádá, jednak netvoří úplnou hospodářskou jednotku, ježto jisté nemovitosti k mlýnu patřící nebyly do žádosti pojaty, jiné pak náležejí k celku jinému a nejsou součástí mlýna. Dle svrchu uvedené definice je nutno, aby nemovitosti, za jichž vyloučení se žádá, byly samy pro sebe hospodářskou jednotkou. Nelze tedy domáhati se vyloučení pouze části objektu, jež sama o sobě není hospodářskou jednotkou, ani žádati za vyloučení nemovitostí jako součástí určitého objektu, jež k objektu tomu nepatří, a nejsou jeho součástí. Kdyby tedy pravda bylo, že nemovitosti, za jichž vyloučení se žádá, netvoří celý objekt, nebo že některá z nich k němu nepatří, pak byl by úřad oprávněn zamítnouti žádost st-lovu ohledně celého objektu, aniž by byl povinen vyloučiti aspoň onu část, jež nesporně k objektu patří a za jejíž vyloučení se žádá.
Stížnost proti tomu namítá, že parcely č. ... zapsané v zem. deskách nepatří k mlýnu, a také nutně součástí jeho býti nemusí, neboť i když mlýnská strouha není knihovně připsána k mlýnu, může přece mlýn jako samostatná hospodářská jednotka existovati, neboť může míti pouhou služebnost přítoku vody bez vlastnictví k náhonu. V tom nutno zajisté stížnosti dáti za pravdu, neboť mlýn skutečně může existovati jako samostatný objekt, i když mlýnský náhon nepatří vlastníku mlýna, a nemusí tedy za všech okolností náhon tvořiti součást objektu mlýnského. Že by mlýn i náhon byly již nyní v rukách téhož vlastníka a z toho důvodu tvořily dohromady jediný objekt, žal. úřad netvrdí a z toho důvodu jednotnost objektu nedovozuje.
Zůstává však ještě důvod druhý, pro který žal. úřad odepřel přiznati nemovitostem, za jichž vyloučení se žádá, charakter jednotky, že totiž žádáno bylo i za vyloučení parcely č. ..., která k mlýnu nepatří. Stížnost po stránce skutkové proti tomuto důvodu žádných námitek nevznáší, a po stránce právní jest, jak svrchu dovoděno, tento výrok úřadu v souhlasu se zákonem. Poněvadž rozhodnutí i o tento důvod samotný opřeno býti může, bylo stížnost pokud mlýna B. se týče, zamítnouti jako bezdůvodnou.
Mlýn M. odepřel úřad prohlásiti za vyloučený ze záboru proto, poněvadž postrádá právní samostatnosti, ježto určité parcely k mlýnu náležející a st-lem jako součást mlýna požadované jsou společně s jinými zabranými nemovitostmi zapsány ve vl. č. ... česk. desk zem. a dále také proto, že ve vl. č. 124 pozemkové knihy obce B. jest kromě pozemků, za jichž vyloučení se žádá, zapsána i pozemková parcela jiná, za jejíž vyloučení žádost podána nebyla.
Výrok tento je ve shodě se zákonem. V četných nálezech (srov. nál. Boh. 931 adm.) vyslovil nss názor, že právní samostatností nutno rozuměti právní schopnost objektu býti sám o sobě předmětem samostatných práv i závazků ve všech právních relacích, tedy i co do hopothek, a že nelze pokládati za objekty právně samostatné ty, které jsouce s jiným majetkem zabraným v jedné a téže knihovní vložce zapsány, tvoří s těmito jinými nemovitostmi jediné těleso knihovní. Nálezem pak Boh. 1663 adm. vyslovil nss, že i když jen část objektu jest zapsána s ostatním majetkem zabraným v stejné vložce knihovní, postrádá právní samostatnosti objekt celý, třeba jiná část jeho byla zapsána ve zvláštní vložce knihovní,protože ani tu nelze vložiti hypotheku na celý dotčený objekt jako samostatný celek.
Poněvadž mlýn v M. je zapsán ve vložce č. .... s pozemkovou parcelou č. ..., za jejíž vyloučení ze záboru se nežádá a která zůstati má v záboru, a poněvadž část k mlýnu patřících nemovitostí je zapsána ve vložce č. ... zem. desk společně s jinými zabranými nemovitostmi, vyslovil právem úřad, že se mlýnu nedostává právní samostatnosti.

Citace:

č. 6160. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 798-800.