Č. 5742.

Samospráva obecní. — Školství. — Hřbitovy. I.
Vyslovovati pravoplatně, že je novostavby školy obecné třeba a že se má ke stavbě nové budovy školní přikročiti, spadá do pravomoci úřadů školských, nikoli samosprávných. — II. Kdy se může obec usnésti na zřízení vodovodu a na zřízení obecního hřbitova?
(Nález ze dne 5. června 1926 č. 12.141.)
Věc: Firma ... v R. (adv. Dr. Osvald Muller z Mor. Ostravy) proti zemské správní komisi v Opavě o zřízení školní budovy, hřbitova a vodovodu.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud se týká zřízení
obecního hřbitova a vodovodu, zrušuje se pro vady
řízení; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V sezení obecního zastupitelstva v R. ze dne 21. června 1924 bylo usneseno, 1. aby byly provedeny přípravné práce za účelem
získání stavebního místa pro novostavbu budovy občanské školy a zjištění nákladu na tuto novosatvbu a na přístavbu budovy školy obecné, a aby byl povolen náklad na tyto přípravné práce; 2. aby vykonány byly přípravné práce pro zřízení vodovodu obecního, 3. aby byl zřízen obecní
hřbitov. Odvolání, jež stěžující si firma do usnesení těch podala, namítajíc, že usnesené stavby a zařízení nejsou nutná a nepřípustnou měrou zatíží poplatnictvo, bylo nař. rozhodnutím jako bezdůvodné zamítnuto.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané nss uvážil:
ad 1. V tomto bodě žal. úřad svoje zamítavé stanovisko odůvodnil tím, že dle provedeného šetření novostavba školní budovy, která toliko zásadně usnesena, je nutná, ježto dosavadní umístění obecné a měšťanské školy v jedné budově nevyhovuje, obec byla ošv-em vybídnuta, aby o novostavbu se postarala, a nutnost novostavby vysloviti a stavbu naříditi náleží do kompetence úřadů školských. Stížnost popírá tuto nutnost, poněvadž obec není povinna prováděti novostavbu, resp. přestavbu školy pro děti do obce nepřiškolené, a kdyby zsk byla zjistila
počet dětí přiškolených, byla by musila přijíti k závěru, že rozšiřování
školy potřeby není.
Žal. úřad poukázal však s dostatečnou určitostí na to, že vysloviti pravoplatně, zda novostavby školy je potřebí a má-li se k stavbě přikročiti, spadá do kompetence úřadů školských; tím implicite vyslovil, že sám o této otázce rozhodovati není příslušným. Nepopírá-li
stížnost tohoto právního názoru, pak je nedůsledno a bezdůvodno, vytýká-li žal. úřadu, že sám nezjišťoval okolností závažných pro rozhodnutí oné otázky, do kompetence jeho nepříslušící. Nař. rozhodnutí bylo
by lze shledati vadným jen tehdy, kdyby žal. úřad nebyl měl dostatečného podkladu pro své skutkové zjištění, že nutnost novostavby, resp. přístavby školy v R. byla uznávána školským úřadem. Než stížnostnv tomto směru žádné námitky neformuluje a také nss — hledě k tomu,
že podle obsahu správních spisů ošv novostavbu, resp. přístavbu školní budovy v R. již nařídil — ani z moci úřední neshledal, že by rozhodnutí zsk v tomto bodě spočívalo na předpokladu vadném.
ad 2. Ohledně zřízení hřbitova odůvodňuje zsk rozhodnutí svoje tím, že — jak šetřením zjištěno — dosavadní pohřbívání mrtvol na společném konfesijním hřbitově bylo příčinou stálých svárů v obci a že jest tedy v zájmu klidu v obci, aby bylo postaráno o pohřbívání obecním hřbitovem. Stížnost naproti tomu poukazuje k tomu, že zsk ještě v r. 1923 rozhodla ve smyslu opačném, popírá, že pohřbívání na dosavadním konf. hřbitově zavdávalo podnět ke sporům, a vytýká, že žal. úřad rozhodoval na nedostatečném podkladě. Nss musil v tomto bodu stížnosti dáti za pravdu. Ze správních spisů není vůbec vidno, že by žal. úřad byl konal nějaká šetření o okolnostech a poměrech rozhodných pro posouzení otázky, je—li zřízení komunálního hřbitova v R. potřebno a vzhledem k fin. stavu obce možno a účelno; ba ani zpráva obecního
úřadu — kterou by ovšem nebylo možno uznati za způsobilý průvodní prostředek pro zjištění příslušných okolností — nepodává v tomto směru žádné opory pro stanovisko žal. úřadu. Nelze tedy nař. rozhodnutí pro
nedostatečnost skutkové podstaty jemu za základ položené přezkoumati, pročež bylo je v tomto bodě podle § 6 odst. 2 zák. o ss zrušiti.
ad 3. Pokud se týče vodovodu zamítl žal. úřad rekurs, poněvadž jde o usnesení toliko zásadní, a nutnost vodovodu je obcí prokázána; pokud se týče provedení samého, bude obci dbáti ustanovení §§ 10 a 14 ob. fin. nov. ohledně úhrady nákladů. Stížnost namítá především, že rozhodnutí se příčí ustanovení zákona č. 329/1921, který prý dovoluje prováděti jen práce nepostradatelné, nikoli však projekty nákladné, ohrožující existenci největšího censita v obci. Takto povšechně formulována je námitka bezdůvodná, neboť ani ob. fin. novela, ani ob. zřízení
neomezují obec jenom na provádění zařízení nepostradatelných, ani nevylučují z působnosti její zařízení nákladná; v obou směrech může se
jednati jen o účelnost konkrétního projektu a úměrnost jeho fin. stavu obce, která je podrobena kontrole poplatníků a přezkoumání vyšších úřadů v pořadu instančním, po případě v řízení schvalovacím.
St-lka v podstatě také chce spíše, jak to učinila již ve svém rekursu, říci, že zřízení vodovodu v obci není ani potřebným, ani vzhledem k fin. stavu obce účelným, a vytýká, že úřad v tomto směru nekonal šetření a
zejména neslyšel znalců. I po této stránce bylo stížnosti dáti za pravdu. Arciť usneslo se ob. zastupitelstvo prozatím jen zásadně, že v obci má se zříditi vodovod; při tom však zároveň již zmocnilo docela povšechně
ob. úřad k provedení přípravných prací k stavbě vodovodu a vyjednávání o získání potřebné vody. Vzhledem k prejudicielnímu významu, který usnesení to má pro právní postavení poplatníků vůči pozdějším opatřením, jimiž by se toto zásadní usnesení provádělo, a vzhledem
k nákladům, spojeným po případě již s pracemi přípravnými, bylo však povinností žal. úřadu, aby — když potřeba zřízení vodovodu stranou v adm. řízení byla popřena a poukazováno na nepříznivý reflex takového nákladného podniku na hospodářství obecní — spolehlivým způsobem zjistil, je-li zřízení vodovodu z veř. ohledů potřebným a fin. síle obce úměrným. Pouhé tvrzení obce — tedy jedné ze stran na sporu súčastněných — nemůže objektivní zjištění směrodatných skutečností nahraditi. Závěr žal. úřadu, že nutnost zřízení vodovodu je prokázána, nemá tedy ve spisech dostatečného podkladu, pročež bylo nař. rozhodnutí také v tomto bodu podle § 6/2 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 5742. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 33-35.