Č. 5776.

Stavební právo. — Cesty. — Administrativní řízení: O kompetenci k povolení zřízení plotu podél okresní silnice.
(Nález ze dne 14. června 1926 č. 20.176/25.)
Věc: Josef H. v M. proti zemskému správnímu výboru v Praze o zřízení plotu.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-l podáním ze 4. prosince 1924 oznámil osk-i, že chce podél své louky, hraničící s okr. silnicí, postaviti plot, který bude zároveň hověti zájmům provozu silničního, a žádal, aby osk vyslala svého zástupce, aby mohl st-l postaviti koly. Osk vykonala dne 13. prosince 1924 na místě šetření, výměrem z 9. března 1925 pak sdělila st-li, že postavení projektovaného plotu z důvodů komunikačních a estetických povoliti nemůže, že však odstupuje celou věc městskému úřadu, aby ohledně plotu zatím již bez povolení postaveného provedl řízení předepsané dle řádu stav.; při tom prohlásila, že v stav. řízení jako mezující
soused nemůže připustiti stavbu plotu ve vzdálenosti menší než 2 m od zevního kraje silničního příkopu, že nemůže také dáti souhlas k připevnění plotu na silniční stromořadí, a úprava silničního tělesa že není věcí jednotlivce, nýbrž správy silniční. Rekurs do tohoto výměru podaný, v němž st-l prohlásil, že postavil plot na svém vlastním pozemku a že od upevnění jeho na stromoví silniční upustil, zamítl zsv nař. rozhodnutím uznav, že zřízení sporného plotu vyžaduje podle § 27 stav. ř. stavebního povolení a že jest tedy věcí stav. úřadu I. stolice, aby st-le vyzval, by zažádal o dodatečné povolení, ježto jinak bylo by plot podle § 127 stav. ř. odstraniti. Pokud osk již nyní z důvodů komunikačních a estetických staví se proti zřízení plotu, nemá výrok ten jiného významu, než-li pouhého ohlášení, jaké stanovisko bude osk zastávati v řízení stav., v němž bude míti jen postavení strany, kdežto posouzení
uvedených námitek bude příslušeti úřadu stavebnímu.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Vycházeje ze skutkového stavu, že st-l postavil plot na svém vlastním pozemku, vyslovil žal. úřad v podstatě, že st-l jest povinen ke zřízení tohoto plotu, které dlužno posuzovati výlučně podle řádu stav., vyžádati si pod následky § 127 stav. ř. povolení stav. úřadu, a že osk-i jako orgánu vedoucímu správu okr. silnice nepřísluší ve sporu jiné postavení nežli postavení pouhé strany ve smyslu § 35 stav. řádu, o jejíchž námitkách bude rozhodnouti úřadu stavebnímu.
Za tohoto stavu jdou námitky stížnosti, které snaží se dovoditi, že s hlediska zákonů silničních proti stavbě není překážek, mimo. Neboť žal. úřad — ač s tohoto hlediska věc výslovně neřešil, — přece jen tím, že přiznává osk-i ve sporu pouze postavení strany podle § 35 stav. ř. — implicite vyslovil, že nějakého autoritativního povolení orgánů silničních, které by muselo přistoupiti ještě vedle povolení stavebního, za
daného stavu potřebí není, a tím vlastně vyhověl st-li, pokud tento ve svém rekursu brojil proti tomu, že mu osk s hlediska zákonů silničních souhlas ke zřízení plotu odepřela.
Naproti tomu uznal soud vyhověti stížnosti, pokud brojí proti výroku žal. úřadu, že k zřízení sporného plotu st-l jest povinen pod následky § 127 stav. ř. vyžádati si povolení stav. úřadu. Otázku, je—li zřízení sporného plotu stavbou, kterou jest posuzovati podle řádu stav. a která vyžaduje stav. povolení podle § 27 stav. ř., je možno řešiti toliko v řízení stav. pořadem instancí stav., a tedy především stav. úřadem I. stolice. Není třeba zabývati se otázkou, zda a pokud zsv jest oprávněn dohlížeti k tomu, aby obec jako stav. úřad I. stolice náležitě tuto svou
funkci vykonávala. Tolik je jisto, že není příslušným, aby mimo pořad stolic stav., předbíhaje rozhodnutí první instance, sám z úřední moci meritorně rozhodoval otázky stav.
V daném případě sice osk, na niž st-l se obrátil výhradně jako na orgán vedoucí správu okr. silnice, usnesla se toliko, že věc postoupí měst. úřadu v M. k provedení stav. řízení. Žal. úřad šel však již dále a — byť i otázku povolení sporného plotu podle řádu stav.přenechal rozhodnutí stav. úřadu I. stolice — přece jen sám anticipando autorativnč vyslovil, že tento plot je stavbou, kterou posuzovati dlužno dle řádu stav., že jest k ní potřebí stav. povolení, a že st-l, nevymůže-li si ho dodatečně, jest povinen plot odstraniti. Tento výrok jeví se dle svého obsahu jako výrok učiněný v řízení stav. dle stav. řádu z 8. ledna 1889
č. 5 z. z. V řízení tomto je však žal. úřad dle § 132 cit. zák. povolán rozhodovati toliko jako třetí stolice v řízení opravném. Kompetence žal. úřadu je tedy především podmíněna tím, že o sporné věci bylo již nižšími stolicemi stav. rozhodnuto. Prvou stolicí v řízení stav. jest však obecní představenstvo (§ 130 stav. ř.), a podle ustanovení § 7 ob. novely z r. 1919 ob. rada, druhou stolicí okr. výbor.
V případě dnešním prvá stolice dosud vůbec rozhodnutí neučinila, a ani okr. výbor (osk) neučinil výrok svůj jako úřad stavební, nýbrž jako orgán správy okr. silnice. Nař. rozhodnutí, pokud jím bylo rozhodnuto, že sporný plot je stavbou ve smyslu stav. řádu, která vyžaduje
stav. povolení, a že, nebude-li stav. povolení dodatečně uděleno, je st-l povinen plot odstraniti, bylo tedy vydáno mimo zákonný pořad instanční, pročež bylo je podle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 5776. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 96-98.