Č. 6024.

Zásobování. — Policejní právo trestní: Překročení maximálních cen zakládá přestupek § 14, odst. 4 vlád. nař. č. 516/1920 jen tehdy, stalo-li se na veřejném tržišti, nikoliv stalo-li se v místnosti obchodní nebo živnostenské mimo trh.
(Nález ze dne 4. listopadu 1926 č. 22053.) Věc: Emerich H. v Š. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o přestupek překročení maximálních cen.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem okr. úřadu v Š. z 24. května 1923 uznán byl st-l vinným přestupkem § 14 odst. 4 vl. nař. 516 ex 1920, jehož se dopustil tím, že dne 4. května 1923 na své porážce prodával kilogram hovězího masa za 14 Kč na místo stanovené jednotné ceny 12 Kč, a odsouzen k trestu uzamčení na dobu 5 dnů a 500 Kč peněžité pokuty. Rozsudek tento byl v řádném postupu instancí nař. rozhodnutím potvrzen.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Odstavec 4, § 14 cit. vl. nař. stihá trestem toho, kdo překročuje prodejní ceny, vyhlášené jako přípustné pro tržní obchod. Citov. trestní norma zařazena jest do oddílu, nesoucího společný nadpis: »Obchod na trzích.« Již z tohoto společného nadpisu onoho oddílu je zřejmo, že všemi těmito předpisy upraven byl obchod na trzích, t. j. na veřejných občasných tržištích (a contr. provozu ve stálých obch. nebo živn. místnostech). Trestní norma § 14 pak rovněž výslovně mluví v bodě 1, 2, a 3 o návštěvnících trhu, obeslání trhu a o dopravě předmětů potřeby na trh, o dodržení tržních hodin, v bodě 4. o překročení prodejních cen vyhlášených jako přípustných pro tržní obchod, a v předposlední větě konečně o možnosti vyloučení vinníka z trhu.
Nemůže býti proto pochybnosti o tom, že předpisy právě citované vztahují se na provoz na veřejných tržištích a nelze tudíž předpisů těch použíti všeobecně také na provozování obchodu nebo živnosti mimo trh.
V daném případě st-l již v adm. řízení výslovně popřel, že překročení prodejních cen masa, jež se mu za vinu klade, bylo by se stalo na trhu, tvrdě, že svoji živnost řeznickou provozuje již od řady let ve svých stálých úřadem schválených živn. místnostech. Také žal. úřad, jak z adm. spisů nutno jest souditi, vycházel při posuzování věci z téhož skutkového základu. Nešlo-li však o tržní obchod, subsumoval žal. úřad již z tohoto důvodu neprávem činnost st-lovu pod ustanovení § 14, odst. 4 cit. vl. nař. a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6024. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 555-556.