Č. 6012.Školství. Předseda míst. škol. rady hlasuje — i při usnášení o ustanovení zřízenců — jen při rovnosti hlasů.(Nález ze dne 30. října 1926 č. 21315/25.)Věc: Místní školní rada v M. proti ministerstvu školství a národní osvěty stran hlasovacího práva předsedy míst. škol. rady.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Ošv v M. zamítl rozhodnutím z 10. března 1924 stížnost člena mšr-y v M. z 26. června 1923, jímž byl Karel B. ustanoven výpomocným školníkem na obecné škole dívčí v M. Usnesení vzešlo ze čtvrtého hlasování, při čemž se zúčastnil i předseda a při němž z 12 odevzdaných hlasů připadlo na Karla B. 6, na Františka P. 5 a jeden hlasovací lístek byl prázdný, kdežto při předcházejícím třetím hlasování bylo 6 hlasů pro Karla B., 4 hlasy pro Františka P. a 2 hlasy pro Idu H.Na podané odvolání Richarda R. — vytýkající mezi jiným též protizákonnost spoluhlasování předsedova — zrušila zšr v Praze výnosem z 1. dubna 1925 z moci úřední podle §§ 24 a 27 zák. č. 292/20 rozhodnutí ošv-u, ježto podle protokolu o schůzi mšr-y v M., konané dne 26. června 1923, účastnil se předseda mšr-y hlasování při svrchu uvedeném usnesení, ač §§ 24 a 27 zák. č. 292/20 stanoví, že toliko při rovnosti hlasů rozhoduje předseda mšr-y, který jinak nehlasuje.Proti tomu podaný rekurs mšr-y, dovozující kongruentně se stížností, vznesenou u nss-u, že spoluhlasování předsedy odpovídalo zákonu, zamítlo min. škol. nař. výnosem z důvodů rozhodnutí vzatého v odpor rekursem, přihlížejíc k tomu, že vývody rekursu nemohou přivoditi změnu rozhodnutí toho.Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:Zákonem z 9. dubna 1920 č. 292 Sb., jímž se upravuje správa školství a jehož §§ 17 až 32, týkající se mšr-y, byly po rozumu jeho § 38 článkem I., § 1 vl. nař. ze dne 6. listopadu 1920 č. 605 Sb. uvedeny v platnost dnem 13. listopadu 1920, — byly zcela znovu zorganisovány mšr-y, (§ 17 et seq.). Zejména pak bylo § 24 zák. 292/1920, pojednávajícím o pravomoci předsedy mšr-y stanoveno, že předseda hlasuje jenom při rovnosti hlasů. Dále praví § 27, že usnesení mšr-y činí se nadpoloviční většinou hlasů přítomných a že při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje.Tím jsou dána zcela vyčerpávající pravidla pro hlasování v mšr-ách, která nejsou omezena jen na určité předměty hlasování a vztahují se tedy na hlasování, ať jde o předmět jakýkoli, jenž spadá do kompetence mšr-y, přičemž nemůže rozhodovati, jde-li o její nově upravenou kompetenci po rozumu prvého odstavce, bod 1. až 7., nebo o ponechanou jí starou kompetenci po rozumu druhého odstavce § 25 zák. 292/1920, přihlížejíc k článku II. § 10 vl. nař. 605/1920. Z toho plyne, že i pro hlasování ve věci, o kterou jde, platil předpis, že předseda může teprv hlasovati při rovnosti hlasů. Ježto pak ani stížnost netvrdí, že by v konkrétní věci byl nastal takový případ rovnosti hlasů, jest na bíledni, že předseda mšr-y neměl hlasovati a že jeho hlasování zakládá nezákonnost. Ostatně i podle zák. z 24. února 1873 č. 17 z. z. česk. (§ 14) směl předseda mšr-y hlasovati toliko, byly-li hlasy počtem sobě rovny.Tvrdí-li proti tomuto jasnému stavu zákonnému stížnost, že zákon 292/1920 obsahuje mezeru, ježto prý neobsahuje pravidel hlasovacích ve věci ustanovování zřízenců, jest toto tvrzení zcela bez opory v zákoně a jest proto i zcela bezdůvodnou námitka stížnosti, na tomto tvrzení budující, jakoby za takové domnělé mezery v zákoně bylo třeba uchylovati se k nějaké analogii speciálně k analogii z § 48 česk. zříz. ob., jenž sice stanoví pro jmenování zřízenců tajné hlasování za spoluhlasování předsedova, jenž však za platnosti česk. zem. zák. 17/1873 nemohl státi se směrodatným ani cestou obdoby, poněvadž uvedený zem. zákon obsahoval o věci výslovné ustanovení — a to ustanovení odlišné.