Č. 5991.


Státní zaměstnanci: * Byl-li kancelářský úředník min. veř. prací skupiny E na základě nař. z 22. prosince 1920 č. 662 Sb. zařazen do skupiny D dle § 52 služ. pragmatiky beze změny hodn. třídy, jest při určení jeho služ. pořadí rozhodným toliko čas, který ztrávil v této hodn. třídě ode dne provedeného zařazení.
(Nález ze dne 23. října 1926 č. 20639.)
Věc: Josef H. v P. (adv. Dr. Evald Stein z Prahy) proti ministerstvu veřejných prací (min. rada Dr. Jar. Volf) o služební pořadí.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podle správních spisů byl st-l, do té doby kancelářský oficiál X. hodn. třídy, dekretem z 19. května 1920 jmenován adjunktem pomocných úřadů v IX. hodn. třídě ve statu min. veř. prací. Dekretem z 13. května 1922 byl ustanoven kancelářským adjunktem ve stavu báňských úřadů a přidělen službou revírnímu báňskému úřadu v Praze. Dekretem z 21. července 1923 byl ke své žádosti zařaděn podle nař. č. 662/20 do postupové skupiny D a sice dnem 13. května 1922, t. j. dnem jeho ustanovení kancelářským adjunktem ve stavu báňských úřadů. Současně bylo v dekretu tom výslovně podotknuto, že jeho služba dřívější nebyla službou spadající pod nař. č. 662/20. Tento dekret zůstal podle správních spisů nenaříkán.
V hodnostním seznamu báňských úřadů vyhotoveném ke dni 31. prosince 1922 byl st-l zařazen mezi kancelářské úředníky IX. hodn. třídy skupiny D na místo 8. za Josefa B., jmenovaného dne 11. září 1920 a s poznámkou, že jeho převzetí resp. zařazení do této skupiny jest účinným od 13. května 1922. K tomu sluší podotknouti, že podle správních spisů Josef B. a jemu předcházející Alois V. byli již v hodn. seznamu vyhotoveném ke dni 31. prosince 1921 zařazeni do stavu kanc. úředníků báňských úřadů ve skupině D. Stížnost proti tomu podaná, domáhající se zařazení st-le na podkladě jeho jmenování do IX. hodn. třídy provedeného dekretem ze 13. května 1920 před kanc. adjunkta Aloise V. a Josefa B., byla nař. rozhodnutím zamítnuta.
O stížnosti proti tomu podané uvažoval nss takto:
Podle § 37 služ. pragmatiky určuje se služ. pořadí státního úředníka podle času ztráveného v témž služ. odvětví v příslušné hodn. třídě. Podle posl. odst. § 36 jest pokládati za náležející k témuž služ. odvětví všechna služ. místa v rozličných oborech, pro jichž dosažení jsou ustanoveny požadavky podstatně stejného způsobu.
Nař. rozhodnutí, opírajíc se o tyto předpisy, vycházelo z předpokladu, že st-l svým jmenováním kanc. úředníkem ve stavu báňských úřadů ve skupině D podle nař. č. 662/20 přestal býti příslušníkem služ. odvětví, k němuž přináležel do té doby jako kancelářský úředník ve stavu min. veř. prací, zařaděný do postupové skupiny E a že tudíž pro čítání doby rozhodné pro jeho pořadí jest směrodatný toliko čas ztrávený v poměru kanc. úředníka báňských úřadů podle nař. č. 662/20.
Tomuto nazírání na předmět sporu nelze upříti oprávněnost. Podle již cit. posl. odst. § 36 služ. pragm. řídí se příslušnost toho kterého služ. místa k témuž služ. odvětví, bez ohledu na resort, u něhož jest systemisováno, podle požadavků stanovených pro jeho dosažení. V daném případě není sporu o tom, že kancelářští úředníci v oboru min. veř. prací jsou podle § 1 — VII nař. č. 34/14 zařazeni do skupiny E a že tudíž služ. místa jimi zastávaná náležejí v podstatě ke služ. odvětví kancelářskému, pro jehož dosažení požaduje § 52 služ. pragmatiky předchozí vzdělání sahající přes meze školy obecné, nedosahující však absolvování 4 nižších tříd některého uznaného středního učeliště nebo jednoročního běhu učebního, spojeného se školou měšťanskou a vykonání odborné zkoušky. Rovněž není pochyby o tom, že podle nař. č. 662/20 vřaďují se kancelářští úředníci báňských úřadů do postupové skupiny D § 52 služ. pragmatiky za předpokladu, že vykáží podle § 7 instrukce pro báňská hejtmanství dané na základě § 15 zák. z 21. července 1871 č. 77 ř. z. předběžné vzdělání, které poskytuje nižší střední škola a že prokáží dle téhož ustanovení svoji způsobilost, čím doznal cit. § 1 — VII. nař. č. 34/14 změny.
Úředníci tito stali se v důsledku toho příslušníky jiného služ. odvětví, než kterému náleželi do vydání zmíněného nařízení resp. do svého vřadění do skupiny D.
St-l byl podle vlastního tvrzení, souhlasného s obsahem správních spisů, jmenován dekretem z 19. května 1920 kancelářským úředníkem min. veř. prací ve skupině E, tudíž na služ. místo náležející nade vši pochybnost do služ. odvětví, pro jehož dosažení jest předepsáno jako podmínka vzdělání stanovené pod lit. E) § 52 služ. pragmatiky. Dekretem z 21. července 1923 byl však zařazen s účinností od 13. května 1922 podle nař. č. 662/20 mezi kancelářské úředníky báňských úřadů postupové kategorie D, pro niž byly tímto nařízením předepsány podmínky podstatně přísnější. Tím získal příslušenství k služebnímu odvětví zcela jinému a byl také prv cit. dekretem zpraven o tom, že jeho službu konanou až do 13. května 1922 nelze považovati za službu podle uvedeného nařízení č. 662/20, t. j. službu konanou na služ. místě přináležejícím odvětví nyní získanému. Pro otázku jeho služ. pořadí může přicházeti v úvahu podle § 37 služ. pragmatiky toliko doba služ. času ztrávená v tomto služ. odvětví a nikoliv ve služ. odvětví jiném. Jakým způsobem se pak čítá čas služební, stanoví § 9 služ. pragmatiky. Že den podle tohoto předpisu pro st-le rozhodný, t. j. den nastoupení kancelářské služby u báňských úřadů po jeho ustanovení kancelářským úředníkem skupiny »D«, pokud se týče snad den jeho sproštění ze služby dříve zastávané, spadá před den 13. května 1922, stížnost netvrdí a mohl proto žal. úřad právem vzíti tento den za základ určení pořadí st-lova. Když pak st-l ani netvrdí, že počátek služebního času sloužícího za východisko služ. pořadí Aloise V. a Josefa B. nebyl určen správným způsobem, nemůže vytýkati důvodně, že bylo zachovaným postupem porušeno jeho subj. právo na určení služ. pořadí, dané §em 37 služ. pragmatiky.
Citace:
č. 5991. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 491-493.