Č. 6872.
Živnostenské právo. — Administrativní řízení: Rekurs živn. společenstva, který nevyhovuje náležitostem předepsaným v § 116 c) živn. řádu, nemůže se státi po zákonu předmětem instančního rozhodování.

(Nález ze dne 12. listopadu 1927 č. 23370.)
Prejudikatura: Boh. 1145/22 adm.
Věc: Gremium obchodníků pro soudní okres D. proti ministerstvu obchodu stran náležitostí rekursu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem osp-é v D. ze 14. února 1925 byla Antonínu H. v D. udělena na základě § 13 a), odst. 6 ž. ř. dispense od průkazu způsobilosti k nastoupení a samostatnému provozování obchodu se smíšeným zbožím. Odvolání stěžujícím si gremiem podané bylo rozhodnutím zsp-é v Praze odmítnuto jako nepřípustné, poněvadž s ním nebyl předložen výpis z protokolu o schůzi výboru společenstevního nebo hromady společenstevní, na níž bylo usneseno podati odvolání. Dalšímu odvolání nebylo nař. výnosem vyhověno z důvodu rozhodnutí v odpor vzatého.
O stížnosti uvážil nss toto:
Nss vyslovil opětovně, zejména v nál. Boh. 1145/22 právní názor, že rekurs podaný jménem živn. společenstva, který nevyhovuje náležitostem předepsaným v § 116 c) živn. řádu, nelze uznati za rekurs, jenž by po zákonu mohl býti předmětem instančního rozhodování. —
— — — —
Námitka, že úřad byl povinen rekurs k připojení chybícího, v 2. odst. § 116 c) živn. řádu zmíněného výkazu představenstvu společenstva vrátiti, poněvadž se jednalo toliko o odstranění formální závady, nemá v zákoně opory.
K odůvodnění této námitky uvádí stížnost, že podá-li advokát žalobu nebo jinaké podání bez plné moci nebo zakročí-li při roku za stranu bez plné moci, nebo podá-li strana opravný prostředek bez podpisu advokáta, nemá to za následek odmítnutí žaloby resp. rekursu, nýbrž soud poskytne advokátovi, resp. straně příležitost k odstranění závady. Stížnost sama konstatuje, že tento postup jest výslovnými předpisy civ. řádu soud. nařízen. Zákonné ustanovení, které by obdobný postup pro adm. řízení nařizovalo také pro případ, když rekurs živn. společenstva není dle § 116 c) živn. řádu instruován výpisem tam zmíněným, neexistuje. Bylo by ho však zajisté třeba, a to zejména proto, že poskytováním lhůty k doplnění a opětnému předložení opravného prostředku mohla by zákonná rekursní lhůta po případě býti prodlužována a tím zasahováno do formálních práv odpůrce rekursu. I když není v zákoně výslovně předepsáno, že rekurs společenstva, který není ve smyslu 2. odst. § 116 c) živn. řádu doložen, má býti zamítnut, přece nemůže býti dle toho, co bylo uvedeno, pochybnosti o tom, že jinaký postup úřadu příčil by se zákonu a mohl by zasáhnouti do právní sféry druhé strany, totiž do nabytých práv odpůrce rekursu.
Gremium poukazuje také k tomu, že v řízení správním mohou býti v pořadu instančním přednášeny novoty, k nimž jest pozírati jako by byly uplatněny u prvé stolice. Za takovou novotu prohlašuje stížnost údaj obsažený ve výpisu z protokolu o schůzi výboru společenstevního, obsahujícím usnesení o podání odvolání na min. obch., v němž bylo zároveň potvrzeno, že rekurs proti výměru prvé stolice podán s přivolením výboru společenstevního. Než v řízení správním nemohou býti s účinkem vytčeným během instančního rozhodování uplatňovány jakékoli nové okolnosti, nýbrž jen novoty týkající se skutkového základu rozhodnutí v odpor vzatého. O nějakou takovou novotu v daném případě nejde, nýbrž o průkaz legitimace osob rekurs podávajících k podání opravného prostředku za legitimovanou stranu. Jest tedy tato námitka stížnosti bezdůvodna.
Stěžující si společenstvo dále uvádí, že dle ustanovení § 116 d) živn. řádu odvolání má účinek odkladný, že v odpor vzatá rozhodnutí obou nižších stolic nenabyla právní moci, poněvadž bylo proti nim podáno odvolání, a že tudíž dlužno míti za to, že výpis z protokolu byl předložen ve lhůtě k podání opravných prostředků.
Námitka tato spočívá na nesprávném právním nazírání. Vždyť každý opravný prostředek musí býti podán v zákonné lhůtě k podání jeho stanovené osobou k tomu legitimovanou. Opravný prostředek, který není v zákonné lhůtě podán nebo nepochází od osoby k podání jeho legitimované, není přípustným opravným prostředkem a nemůže brániti tomu, aby v odpor vzaté rozhodnutí nabylo právní moci.
Legitimace k podání opravného prostředku zásadně má býti prokázána již při podání jeho. Je-li v odst. 2 § 116 c) živn. řádu stanoveno, že průkaz o legitimaci k podání rekursu opravného společenstva živn. má býti podán již současně s rekursem, pak dlužno vycházeti z toho, že rekurs, který této náležitosti nevyhovuje, nepochází od společenstva k podání jeho legitimovaného, nýbrž od osob, které jej podepsaly, avšak k podání jeho jménem společenstva legitimovány nejsou. Takový opravný prostředek je pak nepřípustný.
V daném případě stěžující si gremium během řízení správního vůbec nepředložilo výpis z protokolu o usnesení společenstevního výboru na podání odvolání z výměru prvé stolice, nýbrž uvedlo toliko ve výpisu o jiném usnesení připojeném k odvolání na min. obch., že rekurs proti výměru prvé stolice byl podán s jeho souhlasem. Takto projevený souhlas s podáním opravného prostředku nelze ovšem na roveň klásti usnesení společenstevního výboru, po případě hromady společenstevní, aby opravný prostředek byl podán. — — —
Citace:
č. 6872. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 452-453.