Č. 6674.

Školství: O přípustnosti rušení tříd a slučování žactva na školách národních s hlediska § 7 odst. II. zák. č. 226/22 a výn. min. škol. ze 4. srpna 1923 č. 92189.
(Nález ze dne 27. června 1927 č. 4191/26.)
Prejudikatura: Boh. 4001/24, 5947/26, 5961/26.
Věc: Místní školní rada v Ch. proti ministerstvu školství a národní osvěty stran zrušení tříd.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se dílem pro vady řízení, dílem pro nezákonnost.
Důvody: Předsednictvo zšr-y v Praze zrušilo vzhledem k předpisům zákona z 22. prosince 1924 č. 286 Sb. podle § 9 zák. z 3. dubna 1919 č. 189 Sb. výnosy ze 13. srpna 1925, které byly částečně pozměněny výnosy z 31. srpna 1925, na I., II., III. a IV. obecné škole chlapecké a na I. obecné škole dívčí pátou definitivní třídu postupnou a nařídilo na II. a na III. obecné škole dívčí v Ch. takové rozdělení žactva, že děti 2. a 3. stupně věku školního byly přikázány do třídy II. K odůvodnění bylo uvedeno, že další trvání zrušených tříd není odůvodněno počtem žactva podle § 5 zák. č. 226/22 a že redukce není v odporu s § 7 odst. 2 zákona toho. Podle tohoto opatření mají od 1. září 1925 všechny zmíněné školy (4 chlapecké a 3 dívčí, úhrnem 7 škol) každé 4 třídy postupné s touto frekvencí: Zároveň vyslovila zšr, že cit. opatřeními pozbude platnosti sloučení I. a II. třídy, které na zmíněných školách bylo nařízeno výnosy z 18. října 1924 a 17. ledna 1925.
Odvolání podaná z těchto rozhodnutí byla nař. rozhodnutím zamítnuta z důvodů rozhodnutí zšr-y; při tom podotklo min. k vývodům rekursů, že podle výnosu min. škol. ze 4. srpna 1923 č. 92189 mají se na čtyřtřídních školách obecných zařaditi do druhé třídy děti druhého a třetího stupně věku, což také nař. výnosy bylo nařízeno.
O stížnosti uvážil nss takto:
I. Stížnost mimo jiné vytýká, že nař. rozhodnutí nevyřizuje nikterak rekursy mšr-y, pokud směřovaly proti zrušení zatímní páté třídy postupné na II. a na III. škole dívčí.
Je pravda, že rekurs mšr-y z 12. září 1925 námitku uvedeného obsahu vznesl a je stejně pravda, že nař. rozhodnutí na námitku tu nereaguje a o zrušení páté zatímní třídy postupné při II. a při III. dívčí škole obecné se vůbec nezmiňuje. V tomto postupu nutno shledati podstatnou vadu řízení a to z těchto důvodů: Na II. a na III. obecné škole dívčí v Ch. byla nejprve dvěma výnosy zšr-y ze 13. srpna 1925 zrušena čtvrtá definitivní třída postupná a bylo výnosy těmi vysloveno, že uvedené dvě školy budou míti nadále po třech def. třídách postupných a po jedné zatímní třídě postupné; uvedené výnosy byly pak výnosy zšr-y z 31. srpna 1925 pozměněny potud, že na místo redukce nařízené výnosy z 13. srpna 1925 bylo s ponecháním čtyř def. tříd postupných nařízeno sloučení 2. a 3. stupně školního věku ve třídě II., kdežto o existenci další (páté) zatímní třídy postupné se již neděje zmínka. Jelikož však oba výnosy z 31. srpna 1925 rozvrhují žactvo II. a III. školy dívčí jenom na čtyři definitivní třídy postupné, je zřejmo, že výnosy ty — na rozdíl od výnosů z 13. srpna 1925 — nepočítají již s další existencí další jedné, t. j. tedy páté, zatímní třídy postupné. Stěžující si mšr mohla tedy důvodně ve výnosech z 31. srpna 1925 spatřovati zrušení oněch dalších zatímních tříd a vznesla v tomto směru v rekursu námitku. Když nyní nař. rozhodnutí o této námitce vůbec se nezmiňuje, není vůbec zřejmo, jak žal. úřad pohlíží na otázku další existence páté zatímní třídy postupné na II. a na III. škole dívčí, v čem dlužno shledati podstatnou vadu řízení.
II. Na I., II., III. a IV. obecné škole chlapecké a na I. obecné škole dívčí byla výnosy zšr-y ze 13. srpna 1925 se změnou vyplývající z výnosu z 31. srpna 1925 zrušena vždy jedna — a to pátá def. třída postupná. Stížnost vytýká v tomto směru především, že a) na školách toho druhu jako v Ch. s připojenou školou měšť. je existence páté třídy předepsána.
Námitka tato není důvodná; naopak vyžaduje — jak nss již opětně vyslovil (srovnej na př. nál. Boh. 4001/24) postup žactva na měšťanskou školu sice vychození pátého ročníku, nikoliv však páté třídy školy obecné a je postup na školu měšťanskou možný též ze čtyřtřídní, nebo ménětřídní, ba i z jednotřídní školy obecné.
b) Dále vytýká stížnost, že na čtyřtřídních školách s připojenou školou měšťanskou musí 1., 2. a 3. třída býti vyhrazena vždy jen jednomu roku školnímu, kdežto dva roky školní ,(čtvrtý a pátý) lze sloučiti jen ve třídě čtvrté. V tomto směru uvážil nss takto:
Již v rekursu tvrdila mšr, že v daném případě jde o obecné školy s připojenou školou měšťanskou; nař. rozhodnutí skutečnost tuto nepopírá, může tedy i nss z toho vycházeti, že jde o obecné školy, k nimž pojí se škola občanská.
Podle konstantní judikatury nss-u (srovnej nál. Boh. 5947/26 adm.) lze def. třídu na škole obecné vzhledem k předpisu § 7 odst. 2 zák. č. 226/22 zrušiti jen tehdy, nestoupne-li po zrušení, t. j. důsledkem zrušení třídy v žádné ze zbylých tříd počet žactva nad 60. Při tom nutno čítati žactvo tak, jak podle předpisů učebné osnovy podle stupňů věku školního na jednotlivé třídy připadá. Konečně vyslovil nss v nál. Boh. 5961/26 adm., právní názor, že při zrušení jedné třídy na pětitřídní škole obecné, pojící se ke škole měšťanské, jest počet maximálně 60 dětí na jednu ze zbylých tříd ve smyslu § 7 odst. 2 zák. č. 226/22 vyšetřiti podle rozdělení žactva na jednotlivé třídy, jak jest podle učebné osnovy předepsáno pro pětitřídní školu obecnou, bez školy občanské.
Podle toho nebylo lze v daných případech rozvrhnouti žactvo při I., II., III. a IV. škole chlapecké a při I. škole dívčí tak, jak v daném případě se stalo, totiž za sloučení dvou stupňů školního věku (druhého a třetího) ve třídách druhých, naopak bylo ve smyslu výnosu min. škol. ze 4. srpna 1923 č. 92189 — jehož se též nař. rozhodnutí dovolává — nutno, ponechati první, druhou a třetí třídu vždy pro jeden rok školní, a mohly by jedině ve třídě čtvrté býti sloučeny dva stupně školního věku, totiž čtvrtý a pátý. Kdyby se to však bylo stalo, byla by podle cifer v úvodě uvedených na I., II. a IV. škole chlapecké a na I. škole dívčí ve IV. třídě nastala frekvence nad 60 dětí, což ovšem § 7 odst. II. zakazuje. Pokud pak jde o III. školu chlapeckou, činila by frekvence ta podle cifer v úvodě uvedených jen 59; správnost cifer v úvodě uvedených stížnost nepopírá. Je tudíž nař. rozhodnutí — pokud jde o zrušení pátých def. tříd postupných při I., II. a IV. škole chlapecké a při I. škole dívčí v rozporu se zákonem a bylo je zrušiti podle § 7 zák. o ss, kdežto stran III. školy chlapecké platí to, co uvedeno sub 4.
Na II. a III. škole dívčí bylo — bez současného zrušení jedné def. třídy postupné — nařízeno zařazení dětí 2. a 3. stupně věku školního do II. třídy; rekurs, který vytýkal nepřípustnost takovéhoto sloučení, byl nař. rozhodnutím zamítnut s tím, že podle výnosu min. škol. ze 4. srpna 1923 č. 92189 mají se na čtyřtřídních školách obecných zařaditi do druhé třídy děti druhého a třetího stupně věku, což v daném případě se stalo. Nař. rozhodnutí však přehlíží, že uvedené rozvržení týče se podle cit. výnosu z r. 1923 jenom čtyřtřídních škol obecných bez připojené školy měšťanské, tedy obecných škol čtyřtřídních, na nichž nutno do 4 tříd rozvrhnouti děti všech osmi stupňů věku školního. O takové školy tu však nejde, naopak jde o čtyřtřídní školy obecné s připojenou měšťanskou školou; na takových školách nutno z důvodů rozvedených v cit. již nál. Boh. 5961/26 adm. rozvrhnouti děti tak, že — jak již uvedeno sub II, b) — na první, druhou a třetí třídu připadá vždy 1., 2. a 3. rok školní, kdežto 4. a 5. rok školní se spojí ve třídě 4. Stanovisko nař. rozhodnutí v příčině sloučení dětí 2. a 3. stupně věku školního ve třídě druhé na II. a III. škole dívčí je tedy rovněž nesprávné a bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss též pokud jde o II. a III. školu dívčí.
4. Totéž platí pak ovšem také v příčině III. školy chlapecké.
Z těchto úvah bylo rozhodnuto, jak v enunciátě uvedeno, aniž měl nss možnost zkoumati případy tuto sporné také po př. s hlediska výnosu min. škol. z 15. května 1925 č. 16137/1. Věstník, ročník VII., sešit 6., jelikož nař. rozhodnutí na tento výnos se neodvolává a sporné případy nebyly ve správním řízení podle výnosu posléze cit. posuzovány.

Citace:

č. 6674. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 111-113.