Č. 6625.
Administrativní řízení: Do jaké míry je právní úřad vázán znaleckým posudkem?
(Nález ze dne 10. června 1927 č. 12452).
Prejudikatura: Boh. 3073/24, 4493/25, 5278/26 adm.
Věc: Antonín Š. ve S. proti ministerstvu obchodu (za zúč. Jar. S. v Č. adv. Dr. M. Bouček z Česk. Brodu) stran schválení živnostenské provozovny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Osp udělila st-li výměrem z 21. února 1925 s hlediska živn. policie povolení ke zřízení porážky ve dvoře domu čp. ... ve S., stanovila pro zřízení její určité předpisy a zamítla námitky souseda Jaroslava S. jako bezdůvodné. Zsp rozhodnutím z 23. prosince 1925 potvrdila zmíněný konsens, doplnivši jej dalšími předpisy. K dalšímu odvolání Jaroslava zrušilo min. obch. nař. rozhodnutím rozhodnutí obou nižších stolic a odepřelo st-li živn.-polic. povolení ke zřízení projektované porážky z těchto důvodů: »Každé jatky, zvláště pak jatky primitivně zařízené bez vodovodu a kanalisace jako v tomto případě, obtěžují — jak je známo ze zkušenosti — vždy své okolí nepřípustnou měrou zápachem, hmyzem a krysami. Zabrániti těmto zdrav. závadám při primitivních jatkách, postrádajících vodovodu a kanalisace, není možno. Jest proto ze zdrav. ohledů vždy žádati, aby takové jatky byly zřizovány v poloze — pokud možno — isolované. Jatky Jana Š. ve S. jsou však projektovány v blízkosti obytných stavení, neboť dům Jaroslava S. jest vzdálen 30,15 m, dům Antonína B. pak jenom 12,75 m. Vzdálenosti tyto nelze uznati za postačující, aby uvedené obtěžování sousedstva mohlo býti zamezeno.«
Stížnost namítá mimo jiné, že žal. úřad při svém rozhodování nedbal znaleckých posudků, které podali při místních šetřeních znalec stavební, zdravotní a veterinářský, a že rozhodl, aniž dal posudky těchto znalců doplniti. Naproti tomu tvrdí odv. spis zúčast. strany, že posouzení, zdali zřízením a provozováním porážky nastane nepřípustné obtěžování neb ohrožování sousedstva jest podrobeno volnému uvážení živn. úřadu, jež není omezeno ani dobrozdáním znalce, jeho úkolem jest skutkovou podstatu zjistiti, nikoliv však subsumovati ji pod zákon.
Toto stanovisko zúčastněné strany, že úřad hodnotí zjištěnou skutkovou podstatu dle svého volného uvážení, lze uznati správným pouze potud, pokud jde o takové závěry ze zjištěných skutkových premis, jež správní úřad může učiniti beze zvláštních vědomostí odborných. Jde-li však o dedukce ze zjištěných skutkových okolností, jež bez takových vědomostí odborných činiti nelze, musí míti správní úřad pro takové dedukce podklad v dobrém zdání znaleckém. Odborné hodnocení může tedy správní úřad předsevzíti na základě znal. úsudků v dobrém zdání znal. obsažených. Arci ani v tomto případě není posudek znalecký pro správní úřady bezpodmínečně závazný, zejména tehdy ne, jestliže úřad shledá, že jsou v něm snad vnitřní rozpory, neb že odporuje zjištěným skutkovým okolnostem, že je logicky nemožný, neb v rozporu se zásadami dotyčného oboru vědění. Jest však vyloučeno, aby úřad položil na místo znal. posudku svůj vlastní odchylný názor. Má-li úřad o správnosti znal. posudku pochybnosti, jest povinen pochybnosti ty vhodným způsobem, zejména také opětným slyšením znalce neb slyšením jiných znalců odstraniti a stranám poskytnouti příležitost, aby k novému posudku znaleckému zaujaly stanovisko.
V daném případě šlo posouzení otázky, zdali zřízením a provozováním projektované porážky nebudou sousedé měrou nepřípustnou obtěžováni neb ohrožováni. K zodpovědění této skutkové otázky na základě daných skutkových okolností jest třeba zvláštních vědomostí odborných. Tuto otázku mohl tedy žal. úřad zodpověděti na podkladě znal. posudku. Jak techn., tak zdrav. a veter. znalec podali dobré zdání, že za daných okolností jest zřízení a provozování projektované živn. provozovny přípustno, neboť není obavy, budou-li splněny a dodržovány určité v rozhodnutích obou nižších stolic obsažené předpisy, že by sousedé projektované živn. provozovny byli jejím provozováním nepřípustnou měrou obtěžováni aneb ohrožováni. Tyto znalecké posudky nepoložil žal. úřad za základ svého rozhodnutí, nýbrž opřel rozhodnutí to o thesi, že taková provozovna, o jakou šlo, tedy porážka bez vodovodu a kanalisace, jež není v isolované poloze, obtěžuje za všech okolností sousedstvo nepřípustnou měrou a schválení její za žádných okolností přípustno není.
Jakým způsobem žal. úřad k tomuto stanovisku dospěl, není patrno ani ze spisů, ani z nař. rozhodnutí. Je možno, že žal. úřad nepovažoval posudky, které znalci v řízení nižších stolic správních podali, za správné, avšak nevyžádal si pro svoji úchylku od těchto znal. posudků nový posudek znalecký, ač k tomu — jak svrchu uvedeno — povinen byl. Nestalo-li se to, pak zakládá opomenutí to podstatnou vadu řízení.
Není však vyloučeno, že si úřad vyžádal nějaká nová dobrozdání o otázce přípustnosti projektované živn. provozovny a že tato dobrozdání nevyzněla pro přípustnost její. V tomto případě byl by býval úřad před vydáním nař. rozhodnutí povinen stranám dáti příležitost, aby k těmto posudkům zaujaly stanovisko. To se však nestalo. Opomenutím tímto byla by porušena zásada slyšení stran, což by ovšem zakládalo rovněž podstatnou vadu řízení. Jest tedy v každém případě nař. rozhodnutí stíženo podstatnou vadou řízení.